Co je cílem soutěží? Vyhrát! Koupíte si tatranku a máte auto! Tedy možná. Za tři sýry jedny hodinky. A za správnou odpověď vás čekají dokonce desetitisíce.
To všechno je samozřejmě moc hezké.
Jenže zajíc je jen jeden a lovců je mnoho.
A tak kromě hlavní výhry ještě nastupují těšínská jablíčka... v podobě menších výher, nejčastěji produktů výrobce a také v podobě dárkových reklamních předmětů a pod.
Někdy.
Vzpomínám si jak nejmenovaná nápojová firma štědře začala s jakýmsi klubem a kódy pod víčky. Tehdy to neměli moc promyšlené a tak se V PRVNÍ VLNÉ sbíraly body. A protože to někdo z reklamní agentury moc neuměl, tak stačilo zadat kód pod víčkem, dozvěděli jste se nahrané body, které jste mohli kumulovat a dosáhli jste na nejrůznější promo soutěžní předměty. Kšiltovky, trička, sluchátka, placky... Tu firmu to muselo stát dost velký peníze. A podle mne - někoho místo v reklamní agentuře. Tehdy tam ještě nebyla ona oblezlička "do vyčerpání zásob". A tak museli být odměněni všichni. Předpokládám, že se muselo doobejdnávat hezkých pár tisíc těchto předmětů. - Druhá vlna soutěže už byla mnohem ekonomičtější - ta obezlička tam byla, výhry byly omezeny a aby to nebylo líto těm, na koho se nedostalo, dala se vyhrát "zaručená výhra" - tapeta do mobilu (kterou kreativec-grafik zmastil na kompu za půl hodiny).
Jaké jsou tedy typy "losování"?
- Na internetu, dnes asi nejmasovější soutěžní platformě, se zadávají kódy na webových stránkách.
Jenže s tím je někdy ouvej. Programátoři nejsou géniové, dochází k různým aktulizacím software. A to co jste si před půl rokem naprogamovali a nechali vyrobit (reklamní kampaně se připravují zhruba s tímto předstihem), tak to najednou nefunguje.
A nemusím chodit daleko. Stalo se mi to u jedné aktuální soutěže. Zkoušel jsem to z pěti různých prohlížečů jak na PC, tak na tabletu, tak chytrém mobilu. Marně. Až jsem napsal zadavateli soutěže a museli to opravit. Ne tak, že by mi poděkovali.
- Původní výhry byly a jsou původně především za výherní losy.
Tam se to dá spolehlivě ošetřit. Jenže je to někdy o nákladech, protože takový los není zrovna nejlevnější, zejména má-li se opatřit neprůhlednou vrstvou na setření. A jde-li o princip okamžité výhry, obrátíte se na infocentrum v obchodě.
Má to celé ale ještě jednu nevýhodu, stejně jako další varianta:
- Losování na točícím kole štěstí. Tzv. okamžitá výhra.
Ne nepodobno legendární Tutovce se prostě nechá vyrobit výherní kolo. Na něm se namalují do políček ceny - jedna větší a hodnotnější (např. reklamní hodinky s logem firmy) a pak drobnosti. Jeden produkt (sáček, konzerva), samolepka, čajová svíčka... A stačí když zákazník předloží účtenku s nákupem požadovaného produktu.
Ano, byla to čajová svíčka, kterou jsem si po mohutném zatočení kolem vytočil. Byla - stejně jako hlavní výhra - na kole jediná. A nebylo v tom žádné šméčko ze strany organizárorů a promotérek. Kolo se točilo poctivě. To šméčko na mne výsměšně sehrál osud. Tehdy jsem pronesl: "Kdyby byla hlavní výhra milion a druhá jako že prohra, že ten milion musím zaplatit, spolehlivě si vytočím tu druhou variantu."
A jaká že je nevýhoda obou typů?
Jste odkázáni na cizí lidi. Promotéry nebo zaměstnance na info v obchodě. A s tím bývají nejrůznější problémy... počínaje třeba promo oblečením a konče obyčejnou lidskou ochotou a náladou.
To vlastně není soutěž. Ale je oblíbený, protože každý ví, že vyhrává. A pokud v kouzelných obálkách, sáčcích není volba, tak je to většinou jeden typ produktu. Na příklad placka s číselnou hodnotou do hry, malá skládací figurka nebo jiná taková drobnost.
Je to asi nejobjektivnější způsob výhry, na rozdíl od následujícího typu:
- Soutěžní úkol pro posouzení porotou.
To je asi možná nejsubjektivnější varianta soutěží. Stvoříte článek, fotku... zašlete a pak zasedne porota a vybere výherce.
Já osobně mám tento typ soutěží - s lidským faktorem - asi nejméně rád.
Přesto jsem paradoxně zrovna v tomto typu soutěže vyhrál kdy nejvíc. Při koupi určitého produktu jste dostali zelený maxi donut a měli jste zaslat jeho foto s produktem. Navíc to celé byla promo akce jen na jeden den a já - nic netuše - jsem se trefil.
Co porotu na tom zaujalo, nevím, ale přidělili mi druhou cenu tuším z pěti udělovaných. A tou cenou byla domácí stanice. Od té doby vím, kdy mám doma hlučno, moc 2CO2, jakou mám v bytě teplotu a nebo vlhkost. Cena to byla opravdu hodnotná a sám bych si ji za ty peníze opravdu nekoupil. Takže mne to potěšilo, coby počáteční přírůstek do budoucí "chytré domácnosti".
Přísahám, že to ale bylo takto po prvé v životě a naposled. Jinak všechny jiné moje výhry nikdy nestály ani za zlámanou grešli.
A jak vyhráváte vy?
