Kde všude se vám udělá beďar

"Až vyrosteš z puberty, beďary se ti už dělat nebudou," tvrdili všichni. Lhali. Beďary se řadě lidí, a mně rovněž, dělají celý život, ani i v pokročilém (před)seniorském věku... a občas tam kde byste to rozhodně nečekali.  

Jak malý jsem nechápal, proč babička nutila moiji nejstarší - tehdy asi 15 letou - setsřenici, aby si nabrala na ruce z okenního skla sraženou páru a tou v podstatě destilov anou vodou si omyla obličej.

Že prý "to pomůže."

Nechápal jsem v čem, jak a proč... neměl jsem ani tendenci ji napodobit, po skle jsem do oparu nikdy nečmáral... a tak jsem to vše začal vnímat a chápat až teprve s hodně pozdějším věkem a vlastně až v dnešní době různých čistících vod, krémů ba dokonce jakýchsi mechanických vypichovátek beďarů (prodávané např. pod názvem "Pomůcka pro odstranění komedomů").

Beďary, uhry, jebáky... to všechno jsou hezká lidová označení pro akné. Nejhorší jsou samozřejmě zánětlivé projevy akné, kdy v horším případě zůstávají na obličeji jizvy.

Občas mne překvapuje, jak málo se asi v totmo směre dělá osvěta na školách. Protože zejména mladí dospívající lidé jsou na projevy akné na obličeji citliví. A tak řada projevů akné se dá eliminovat a jejich následky minimalizovat používáním (nikoli použitím) vhodných kosmetických přípravků, zvýšenou obličejovou ghygienou, dále úpravou stravy, atd. atd... - pamatuji si, že i já jsem si povinně v patřičném věku tehdy ještě primitivně namáčel tampon do jakého si "lihového" roztoku, ve kterém plaval bílý "sajrajt", a čistil jsem si tím trudovitou pleť. A to jsem nikdy nepatřil mezi "modemany" a před zrcadlem jsem trávil minimum času, abych jen uhrábnul kšitici - což dnes nejde ani teoreticky:)

To jsem tehdy ještě netušil, že patřím mezi ty jedince, u kterých dochází k občasným, spíše jednorázovým projevům akné i v pozdně dospělém věku. Může mne utěšovat, že je to dle odborníků důsledek zvýšené produkce mužských hormonů... (ale i nadváhy).

Každý z nás má své "oblbené" beďary. A svá "oblíbená" místa.

Nebudu se pouštět do detailů. Ale takový dvojvrstvý beďar (což je každý), který má ovšem citlivou špičku a tvar sopky, tak bolí při sebemenším dotyku s oblečením. V takovém případě jsme vždy zatnul zuby a nasadil nehtovou techniku, se abych "vetřelce" zbavil.

Obdobně nyní mám beďary zpravidla hned dva-tři vedle sebe nebo o "na sobě"... a užívám si to, jak se říká.

Už jsem měl beďary skoro všude. V uchu, v nose, na - ehm - přirození, o dalších běžných místech nemluvě... Ale ten dnešní mne trochu zaskočil. Příznačné je, že jsem na něl přišel až po dvou dnech, kdy mi začalo cosi nad rtem vadit, neb do zrcadla pohlédnu opravdu i dnes zběžně a to i při čištění zubů (zhlédnutí se při této činnosti zásadně přenechávám aktérům v reklamách).

Nu, následovalo to, co následovat muselo... malá domácí mechanická operace, ošetření jodisolem a budu doufat, že už to bude v pořádku. Ale hlavně, že návštěvu podobných méně obvyklých míst si beďary na mém těle opravdu odpustí.

Inu, jak se říká kdyby člověka trápilo jenom tohle...

Co myslíte, patří tento blog do rubriky "Životní prostředí a ekologie"? :)