Česko má talent. Nevím na co všechno, ale na vánoční cukroví určitě. Děláme jej minimálně 2 týdny před vánoci a kdo to stihl sníst 2 týdny po vánocích, je machr. Zato moje švagrová, ta byla ještě jiný borec.
O vánočním cukroví se toho, kupodivu, ve Wikipedii mnoho nedočtete. Lépe řečeno, představoval bych si to trochu přehlednější a obsáhlejší. Skoro mi to přijde jako výňatek z jiných článků.
Určitě máte ve své rodině oblíbené cukroví.
Tradičně k němu patří vosí hnízda (alias též úly), vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, pracny, kokosové cukroví... a tak bych mohl pokračovat. Já osobně jsem vždy měl nejraději košíčky plněné ořechovou směsí. Uvnitř hezky směs mletých vlašský ořechů, to celé přelité čokoládou a na vrch potom kousek oříšku vlašského nebo oříšek lískový.
Už dávno vánoční cukroví nepeču.
Je však mimo jiné součástí mé velké vánoční historky ze studií. Na takové vánoce a Silvestra se nezapomíná. Ovšem, to si nechávám pro jinou příležitost.
Už třetím rokem cukroví kupuji. Spolu s jednou známou. Měli jsme oba štěstí, že jsem náhodou našel nejen cenově dostupnou a kvalitní, ale i šikovnou paní. Každoročně kupuji tak 4-5 kilo, z nichž kilogram přeposílám mé bývalé šéfové do USA. Žila tady dobrých 10 let a když jsem se jí jednou zeptal, co by z ČR chtěla, řekla: "Vánoční cukroví". Nedivil jsem se jí. Mimochodem, poštové stálo o 100 Kč víc než onen kilogram cukroví. Cena za ně se drží díky oné paní cukrářce, která má ceny pro stálé zákazníky.
A cukroví je opravdu kvalitní.
Předpokládám, že dnes cukroví dojíme. Poctivě jsme se projídali 4 kilogramy a poctivě jsme je nabízeli každé návštěvě.
Znáte to.
Největší borec ale ohledně pečení vánočního bývala švagrová.
Nejenže cukroví sama napekla. (A pochopitelně její chutnalo nejvíc!) Ale napekla ho vždy tolik, že tím hravě vyřešila vánoční dárek pro okruh příbuzných, jako jsem byl já.
A co se nesnědlo?
Švagrová to pojednala prakticky.
Když něčeho bylo opravdu hodně - dala to do mrazáku.
Inu, takové vánoční cukroví na Velikonce taky přišlo k chuti.
