S těžkým srdcem schválený antidiskriminační zákon
Je opravdu smutné, že naše politická reprezentace se rozhodla návrh zákona schválit pouze proto, aby Česká republika nemusela platit sankce Evropské unii. Je to zřetelné z prohlášení představitelů ODS, kteří se několikrát vyjádřili proti zákonu, nakonec se ho však rozhodli podpořit. Ne však v podobě, která by řádnou ochranu proti diskriminaci poskytovala. Jen na ukázku např. citace pana poslance Marka Bendy: „…a jak říkám, s těžkým srdcem vám doporučujeme schválení tohoto návrhu zákona.“ Poslanec Boris Šťastný byl ještě trošku odvážnější, nesouhlas se zákonem chtěl dát přímo do něj: "Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit. Z těchto důvodů se nemůžeme ztotožnit s ideovou podstatou přijatého zákona. Jeho přijetí však chápeme jako nutné a nevyhnutelné splnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU," stálo v jeho pozměňovacím návrhu. Až takhle daleko jsme se naštěstí nedostali, pozměňovací návrh nebyl přijat.
V Poslanecké sněmovně vyvolalo velkou diskuzi převedení důkazního břemene z žalobce na žalovaného. V takovém případě by žalovaný musel prokázat, že nediskriminoval. Je to logické, potenciální oběť diskriminace nemůže prokázat, proč jí žalovaný diskriminoval, naopak potenciální diskriminující může vysvětlit, proč se určitým způsobem zachoval a při tom nediskriminoval. Může prokázat, proč určitou osobu např. vyhodil ze zaměstnání nebo nepřijal nebo jí jinak finančně ohodnotil. Pokud k tomu vysvětlení nemá, pak s největší pravděpodobností diskriminuje. Ve schváleném zákoně bude ovšem břemeno rozděleno mezi obě strany. Teprve uvidíme, co to vlastně pro obě strany znamená.
Radovat se nemůžeme, antidiskriminační zákon nejen, že není dokonalý, ale ještě ho čeká jednání v Senátu.
A jaké to bude po přijetí antidiskriminačního zákona? Bude situace potenciálních obětí diskriminace lepší a nebo budeme slýchat: „antidiskriminační zákon máte, tak co ještě víc chcete…“
Těm co to není jasné, antidiskriminační zákon byl přijat kvůli požadavkům Evropské unie, nikoliv proto, že by naše politická reprezentace chtěla chránit oběti diskriminace. Podle nich totiž diskriminace v české společnosti není.
Tento text za společnost Gender Studies připravila Alexandra Jachanová Doleželová - šéfredaktorka zpravodaje Rovné příležitosti do firem a projektová manažerka.
Kateřina Dušková
Muži, kteří nenávidí ženy
V sobotu jsme oslavili Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies mělo stánek v Praze na Andělu, kde jsme rozdávali noviny Půl na půl, ale také publikaci Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění. Mezi kolemjdoucími byli i policisté, rozhovor s nimi byl opravdu zdrcující. Když jsme jim publikaci nabízeli, policisté ji odmítli a jeden z nich řekl: „Já jsem nikdy znásilněn nebyl.“ Když jsme na to reagovali, že se ale s potencionálními oběťmi setkává, odpověď zněla: „Ony si to přece zaslouží.“ Takovýto přístup mě prostě děsí a vůbec nepřispívá k tomu, abych se cítila bezpečnější.
Kateřina Dušková
Znásilnění v médiích: začarovaný kruh
Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.
Kateřina Dušková
Neprověřuj, ale důvěřuj
Na následující věty jsem narazila v diskuzi pod článkem k tématu sexuálního násilí.: „...jako znasilneni si predstavuju hruzyplny zazitek, kdy se zeny zmocni zcela cizi muz nekde v temnem koute a psychicky ji zkazi cely zivot, pripadne jeste ex-partner, ktereho uz nechtela videt, ale takove ty "znasilneni" na party na wc, kam sla dobrovolne s milencem a najednou cukla, nebo dokonce s pravidelnym manzelem, akorat ze se ji zrovna nechce, zadny veleotres nezpusobi... Laicky receno, pokud nedrela nasucho, byla vzrusena a tedy nebyla znasilnena „
Kateřina Dušková
Nepříjemně blízká znásilnění
Znásilnění je děsivý čin. Pochopitelně, již samou svou podstatou, násilným vniknutím do intimní sféry člověka. Je ale děsivý také tím, jak často se děje a jak moc je opředený různými mýty a mylnými představami. Je ambivalentní. Je až příznačné, jak lidé silně odsuzují znásilnění a jejich pachatele, a druhým dechem jsou schopni odsoudit oběti, „protože si o to říkaly“, nebo se prostě jen na ně koukat skrz prsty.
Kateřina Dušková
Bylo by možné věnovat pozornost znásilnění a sexuálnímu násilí?
Právě jsem dočetla blogový příspěvek Meg Stone, ředitelky bostonské organizace IMPACT, která se zabývá prevencí násilí a zneužívání. Ve svém blogu reaguje na odezvu, kterou získala prasečí chřipka v médiích mezi širokou i odbornou veřejností a mezi politiky. Konkrétně přiznává: „Když vidím všechnu tu pozornost, která se dostává prasečí chřipce, žárlím.“ Vypočítává, kolik prostoru bylo věnováno prasečí chřipce v médiích, jaká opatření byla zavedena, aby bylo zabráněno jejímu širokému šíření, kolik význačných osob se k tématu vyjádřilo. A srovnává s prostorem věnovaným znásilnění: kromě krátkých informačních článků o sexuálních deliktech či textů o „prolhaných“ ženách, které ze sexuálního násilí obviňují slavné sportovce (zpěváky, herce atd.), je této problematice věnováno minimum pozornosti. Mimochodem, když si zadáte do googlu prasečí chřipka, vyběhne vám 4 440 000 odkazů. Když si zadáte znásilnění, je jich 188 000. Trochu nepoměr, že?
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP
Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...
Pomalý návrat žen do práce po dětech? Je čas více zapojit otce, říkají experti
Česko patří mezi země s nejpomalejším návratem rodičů po rodičovské do práce v celé Evropské unii....
Dělníci se zasekli v tubusu elektrárny. Ven je dostali až hasiči
Hasiči v neděli několik hodin zachraňovali čtyři dělníky z převráceného vozíku v tubusu...
Rusku může globální oteplení pomoci, proto šíří klimatické lži, říká sociolog
Premium Globální oteplování není. Za klimatickou krizi nemůže člověk, ale mimozemšťané. Jde o světové a...
Prodej, chata 4+1, Měchenice
Měchenice, okres Praha-západ
2 950 000 Kč
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3283x