Nepříjemně blízká znásilnění
Myslím, že existují i lidé, kteří jsou schopni rozhořčovat nad ohavným činem násilníka, a přitom možná sami už někdy někoho znásilnili nebo znásilní. Je to silné tvrzení? Možná ano. Jenže znásilnění, to není jen přepadení v parku za tmavé noci. Znásilnění, to je také využití slabosti druhého k dosažení svého, je to manipulace, je to „jen“ přeslechnutí slova „ne“.
Velká část znásilnění se totiž stane mezi známými či přáteli, v partnerských vztazích a manželstvích, mezi rodiči a dětmi. Odhaduje se, že je to více než polovina případů, někdy se mluví až o 90 procentech. http://stopznasilneni.ecn.cz/cz/znasilneni/znasilneni-o-kterych-se-nemluvi
Vyrovnat se s takovým znásilněním je obvykle ještě obtížnější než s těmi „parkovými“ – pachatel znásilnění je totiž stále v blízkosti. Pokud jde o člena rodiny, je „odříznutí se“ od traumatizujícího zážitku téměř nemožné.
Přesvědčit okolí, že ke znásilnění došlo, je v těchto případech také těžší. Kromě typických otázek, kdy okolí přesouvá vinu na oběť otázkami jako „Proč jsi s ním šel/šla do bytu?“, „Proč ses nebránil/a?“, „Přece jste spolu začínali chodit, tak co jsi čekal/a?“, je napadená osoba zraňována i tím, že druzí nemohou uvěřit, že jejich kamarád či kolega udělal něco takového. „Je to slušný člověk“, „Tolik toho udělal pro naši rodinu/komunitu/firmu, nemůžeme ho jen tak odsoudit“, „Je z naší rodiny, tohle se o něm už neopovažuj říkat“ a podobně. Lidé mají tendenci hledat důvody, proč výpovědi o znásilnění nevěřit, a utíkají před svou vlastní odpovědností a nutností se k případu nějak postavit.
Vím o případu, kdy muž využil toho, že žena byla velice rozrušená z neshod ve svém partnerském vztahu. Jeho kamarádské utěšování ale přerostlo ve znásilnění. Jindy zase došlo ke znásilnění mezi dvěma přáteli, kteří občas spolu spali. Jednou žena sex odmítla, muž ji ale nerespektoval – přece spolu spali už tolikrát.
Možná se zdá, že tyhle případy jsou banální – šlo jen o nedorozumění, nebylo tam žádné násilí, nemohlo to přece být tak strašné. Myslím, že takové argumenty vycházejí především z toho, jak málo jsme informovaní o tom, co je to znásilnění. Uvažujeme v pohodlné síti mýtů. Síti, která brání tomu, abychom si připustili, že znásilnění je čin, který je nepříjemně blízko. Která brání tomu, abychom si sami položili nepohodlné otázky: jak se zachováme, dozvíme-li se, že někdo z našich blízkých byl znásilněn? Budeme schopní mu/jí poskytnout dostatečnou podporu bez obviňování? Jak se zachováme, bude-li pachatelem někdo z okruhu našich známých? Je náš vlastní sexuální život vždy konsensuální? Dokážeme říct ne, když to opravdu nechceme? Anebo dokonce: nemanipulovali jsme sami někým, abychom v sexu dostali, co chceme? Nepřeslechli jsme záměrně někdy něčí tiché ne?
Autorkou tohoto příspěvku je JITKA KOLÁŘOVÁ, projektová koordinátorka Gender Studies, o.p.s.
Kateřina Dušková
Muži, kteří nenávidí ženy

V sobotu jsme oslavili Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies mělo stánek v Praze na Andělu, kde jsme rozdávali noviny Půl na půl, ale také publikaci Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění. Mezi kolemjdoucími byli i policisté, rozhovor s nimi byl opravdu zdrcující. Když jsme jim publikaci nabízeli, policisté ji odmítli a jeden z nich řekl: „Já jsem nikdy znásilněn nebyl.“ Když jsme na to reagovali, že se ale s potencionálními oběťmi setkává, odpověď zněla: „Ony si to přece zaslouží.“ Takovýto přístup mě prostě děsí a vůbec nepřispívá k tomu, abych se cítila bezpečnější.
Kateřina Dušková
Znásilnění v médiích: začarovaný kruh

Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.
Kateřina Dušková
Neprověřuj, ale důvěřuj

Na následující věty jsem narazila v diskuzi pod článkem k tématu sexuálního násilí.: „...jako znasilneni si predstavuju hruzyplny zazitek, kdy se zeny zmocni zcela cizi muz nekde v temnem koute a psychicky ji zkazi cely zivot, pripadne jeste ex-partner, ktereho uz nechtela videt, ale takove ty "znasilneni" na party na wc, kam sla dobrovolne s milencem a najednou cukla, nebo dokonce s pravidelnym manzelem, akorat ze se ji zrovna nechce, zadny veleotres nezpusobi... Laicky receno, pokud nedrela nasucho, byla vzrusena a tedy nebyla znasilnena „
Kateřina Dušková
Bylo by možné věnovat pozornost znásilnění a sexuálnímu násilí?

Právě jsem dočetla blogový příspěvek Meg Stone, ředitelky bostonské organizace IMPACT, která se zabývá prevencí násilí a zneužívání. Ve svém blogu reaguje na odezvu, kterou získala prasečí chřipka v médiích mezi širokou i odbornou veřejností a mezi politiky. Konkrétně přiznává: „Když vidím všechnu tu pozornost, která se dostává prasečí chřipce, žárlím.“ Vypočítává, kolik prostoru bylo věnováno prasečí chřipce v médiích, jaká opatření byla zavedena, aby bylo zabráněno jejímu širokému šíření, kolik význačných osob se k tématu vyjádřilo. A srovnává s prostorem věnovaným znásilnění: kromě krátkých informačních článků o sexuálních deliktech či textů o „prolhaných“ ženách, které ze sexuálního násilí obviňují slavné sportovce (zpěváky, herce atd.), je této problematice věnováno minimum pozornosti. Mimochodem, když si zadáte do googlu prasečí chřipka, vyběhne vám 4 440 000 odkazů. Když si zadáte znásilnění, je jich 188 000. Trochu nepoměr, že?
Kateřina Dušková
Firemní miniškolky?

V souvislosti se snahami českého předsednictví o zpochybnění barcelonských cílů se opět otevírá diskuse o prorodinném balíčku, který navrhl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Další články autora |
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka
Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...
Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie
Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...
Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá
Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...
Plánovaná provokace bez ohledu na autora, reagují Rusové na falešný tvít Němcové
Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem,...
Muž ohrožoval chlapce na ulici nožem. Ukradl mu mobil, pak chtěl cennosti
Kriminalisté stíhají pětatřicetiletého muže, který v Nejdku na Karlovarsku přímo na ulici sebral...
VIDEO: Jen pro odvážné. Macron sdílel divoký deepfake klip, je v něm i za ženu
Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod pařížského summitu o umělé inteligenci sdílel na...
Chodec v Jihlavě nepřežil srážku s autem. Vyšetřování nehody komplikovalo provoz
Tragická dopravní nehoda u čerpací stanice OMV v Jihlavě ochromila v úterý ráno dopravu v krajském...
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3284x