S těžkým srdcem schválený antidiskriminační zákon
Je opravdu smutné, že naše politická reprezentace se rozhodla návrh zákona schválit pouze proto, aby Česká republika nemusela platit sankce Evropské unii. Je to zřetelné z prohlášení představitelů ODS, kteří se několikrát vyjádřili proti zákonu, nakonec se ho však rozhodli podpořit. Ne však v podobě, která by řádnou ochranu proti diskriminaci poskytovala. Jen na ukázku např. citace pana poslance Marka Bendy: „…a jak říkám, s těžkým srdcem vám doporučujeme schválení tohoto návrhu zákona.“ Poslanec Boris Šťastný byl ještě trošku odvážnější, nesouhlas se zákonem chtěl dát přímo do něj: "Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit. Z těchto důvodů se nemůžeme ztotožnit s ideovou podstatou přijatého zákona. Jeho přijetí však chápeme jako nutné a nevyhnutelné splnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU," stálo v jeho pozměňovacím návrhu. Až takhle daleko jsme se naštěstí nedostali, pozměňovací návrh nebyl přijat.
V Poslanecké sněmovně vyvolalo velkou diskuzi převedení důkazního břemene z žalobce na žalovaného. V takovém případě by žalovaný musel prokázat, že nediskriminoval. Je to logické, potenciální oběť diskriminace nemůže prokázat, proč jí žalovaný diskriminoval, naopak potenciální diskriminující může vysvětlit, proč se určitým způsobem zachoval a při tom nediskriminoval. Může prokázat, proč určitou osobu např. vyhodil ze zaměstnání nebo nepřijal nebo jí jinak finančně ohodnotil. Pokud k tomu vysvětlení nemá, pak s největší pravděpodobností diskriminuje. Ve schváleném zákoně bude ovšem břemeno rozděleno mezi obě strany. Teprve uvidíme, co to vlastně pro obě strany znamená.
Radovat se nemůžeme, antidiskriminační zákon nejen, že není dokonalý, ale ještě ho čeká jednání v Senátu.
A jaké to bude po přijetí antidiskriminačního zákona? Bude situace potenciálních obětí diskriminace lepší a nebo budeme slýchat: „antidiskriminační zákon máte, tak co ještě víc chcete…“
Těm co to není jasné, antidiskriminační zákon byl přijat kvůli požadavkům Evropské unie, nikoliv proto, že by naše politická reprezentace chtěla chránit oběti diskriminace. Podle nich totiž diskriminace v české společnosti není.
Tento text za společnost Gender Studies připravila Alexandra Jachanová Doleželová - šéfredaktorka zpravodaje Rovné příležitosti do firem a projektová manažerka.
Kateřina Dušková
Muži, kteří nenávidí ženy
V sobotu jsme oslavili Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies mělo stánek v Praze na Andělu, kde jsme rozdávali noviny Půl na půl, ale také publikaci Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění. Mezi kolemjdoucími byli i policisté, rozhovor s nimi byl opravdu zdrcující. Když jsme jim publikaci nabízeli, policisté ji odmítli a jeden z nich řekl: „Já jsem nikdy znásilněn nebyl.“ Když jsme na to reagovali, že se ale s potencionálními oběťmi setkává, odpověď zněla: „Ony si to přece zaslouží.“ Takovýto přístup mě prostě děsí a vůbec nepřispívá k tomu, abych se cítila bezpečnější.
Kateřina Dušková
Znásilnění v médiích: začarovaný kruh
Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.
Kateřina Dušková
Neprověřuj, ale důvěřuj
Na následující věty jsem narazila v diskuzi pod článkem k tématu sexuálního násilí.: „...jako znasilneni si predstavuju hruzyplny zazitek, kdy se zeny zmocni zcela cizi muz nekde v temnem koute a psychicky ji zkazi cely zivot, pripadne jeste ex-partner, ktereho uz nechtela videt, ale takove ty "znasilneni" na party na wc, kam sla dobrovolne s milencem a najednou cukla, nebo dokonce s pravidelnym manzelem, akorat ze se ji zrovna nechce, zadny veleotres nezpusobi... Laicky receno, pokud nedrela nasucho, byla vzrusena a tedy nebyla znasilnena „
Kateřina Dušková
Nepříjemně blízká znásilnění
Znásilnění je děsivý čin. Pochopitelně, již samou svou podstatou, násilným vniknutím do intimní sféry člověka. Je ale děsivý také tím, jak často se děje a jak moc je opředený různými mýty a mylnými představami. Je ambivalentní. Je až příznačné, jak lidé silně odsuzují znásilnění a jejich pachatele, a druhým dechem jsou schopni odsoudit oběti, „protože si o to říkaly“, nebo se prostě jen na ně koukat skrz prsty.
Kateřina Dušková
Bylo by možné věnovat pozornost znásilnění a sexuálnímu násilí?
Právě jsem dočetla blogový příspěvek Meg Stone, ředitelky bostonské organizace IMPACT, která se zabývá prevencí násilí a zneužívání. Ve svém blogu reaguje na odezvu, kterou získala prasečí chřipka v médiích mezi širokou i odbornou veřejností a mezi politiky. Konkrétně přiznává: „Když vidím všechnu tu pozornost, která se dostává prasečí chřipce, žárlím.“ Vypočítává, kolik prostoru bylo věnováno prasečí chřipce v médiích, jaká opatření byla zavedena, aby bylo zabráněno jejímu širokému šíření, kolik význačných osob se k tématu vyjádřilo. A srovnává s prostorem věnovaným znásilnění: kromě krátkých informačních článků o sexuálních deliktech či textů o „prolhaných“ ženách, které ze sexuálního násilí obviňují slavné sportovce (zpěváky, herce atd.), je této problematice věnováno minimum pozornosti. Mimochodem, když si zadáte do googlu prasečí chřipka, vyběhne vám 4 440 000 odkazů. Když si zadáte znásilnění, je jich 188 000. Trochu nepoměr, že?
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu
Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...
Prodej pozemku k bydlení, 924 m2, Zvěřínek, ul. V průhonu
V průhonu, Zvěřínek, okres Nymburk
4 650 000 Kč
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3283x