Při podrobnějším pohledu na potratové statistiky je zřejmé, že potraty v ČR podstupují ve velké míře ženy mezi 25 a 35 rokem, což je poměrně nezvyklá statistika. Většinou interrupce podstupují ženy mezi 20 a 24 rokem, souvisejí tedy spíše se začátkem sexuálního života, se sexuální výchovou a dostupností antikoncepce, které se vždy zmiňují jako klíčové.
V ČR zjevně hrají roli v současné době i další faktory. Jestliže roste procento žen, které podstupují potraty ve věku nad 25 let a zároveň žijí v manželských svazcích, znamená to, že rozhodnutí nemít dítě souvisí spíš s obtížností kombinovat práci a rodinu. Netřeba hlouběji rozebírat – v ČR stále minimum rodičů využívá flexibilní formy práce, protože je zaměstnavatelé neposkytují a stát nepodporuje., Děti mladší tří let není kam umístit po dobu, kdy rodiče potřebují být v zaměstnání; muži v ČR patří stále k téměř neangažovaným v rodinných záležitostech, i když od dob našich babiček i matek jsme se posunuli mílovými kroky.
Domnívám se ale, že v našich potratových statistikách hraje roli také jakási nezodpovědnost rodičů, a řekla bych, že to je pořád ten ocas socialismu, který se za námi vleče. Na interrupce totiž také zjevně chodí v mnoha případech rodiče, kteří už děti mají, a kteří sexuálně poučit nepotřebují, ale jaksi se cítí nějak neohroženi v této věci. Prostě jsou nezodpovědní.
Chceme-li přispět ke snížení počtu interrupcí, nezavádějme restrikce, které sice přinesou výsledky v číslech, ale zoufale negativní dopad v ostatních oblastech (nechtěné děti, osamělé matky, následky po pokoutních potratech, rozkvět černého trhu atd.), které vyčíslit nelze. Ale pojďme diskutovat o tom, kdo v ČR chodí na potraty a proč. Třeba se podaří mnohé rodiče upozornit na to, jak jsou rizikovou skupinou, a že ochrana před početím není jen záležitostí před rozhodnutím zakládat rodinu, ale i po té.
Pro blog Gender Studies napsala Lada Wichterlová, projektové řízení a lidské zdroje Gender Studies.
