Toť vše
Moje dvaasedmdesátiletá matka se léčí s cukrovkou, je po dvou mrtvicích a má amputovanou nohu. Cestování autem je naší rodinnou nutností. Za tento přepych v očích moci úřední je pootevřen kohoutek na třítisícový benzínový příspěvek za rok. Chválabohu za to aspoň.
Kamarádi narušili můj životní poklid udivující otázkou. Ty nedostáváš na matku příspěvek na péči? Aha, docházím k poznání. Nějak kdysi jsem žádal, ale nebylo to k ničemu. Úřednice ani nevzhlédla, natož aby vstala od stolu a zdravotní stav matky zhodnotila. Vzteky jsem koktal a už nikdy víc poníženě žádat, zapřisáhl jsem se.
Čas plynul, matka byla nerudnější, já vyřízenější. Sanitářský kurz jsem prozíravě absolvoval už na začátku jejich neduhů. Dodnes se za to chválím. Nikdo jiný to neudělá. Žena i děti mě včas opustily, neboť věděly proč. Vystřihly mě ze života a já se ujal role Robinsona na pustém ostrově. Byl to můj úděl, a tak jsem to bral. Když mě ale kamarádi donekonečna hecovali, že kecám a zamlžuju, jaký příspěvek beru, sebral jsem matku a s vozíkem dorazil před úřad.
Vyvezli jsme se do příslušného patra. Hned za nejbližšími dveřmi to vřelo. Domníval jsem se, že se naostro řeší něco mezi občanem a úředníkem. Napadlo mě téma žádosti o příspěvek a naladilo k bojovnosti. Nicméně zbytečně jsem se vyčerpal. Za dveřmi se gratulovalo, objímalo, bylo rozjařeno. A jde to i bez roušek a rozestupů, uviděl jsem na vlastní oči při pootevřených dveřích. Přesto, že byl úřední den, musel jsem se připomenout několikerým zaklepáním. Připomínání vyžadovalo delší chvíli. Když jsem byl částečně zaregistrován a o něco méně vyslyšen, vytlačilo mě ze dveří mladé stvoření s doušky dechu na čerstvě nalakovaných nehtech. O něco důrazněji jsem zaklepal na vedlejší dveře a měl úspěch. Aspoň pro tu chvíli. Úřednice mě vyslechla, ale přesvědčit o stavu mé matky se nehodlala. A zas je to v pytli, blesklo mi hlavou. A pak spásný nápad. Něco vám ukážu, zašvitořil jsem laškovně. Úřednice dychtivě vyšla na chodbu, kde se pohledem střetla s beznohou zoufale vyhlížející ženou. Ona to ale tak nevnímala, jak se hned potvrdí. To je ona? zašveholila. Po mém přikývnutí jednoznačně konstatovala. Tak ta je ještě dobrá. Další otázky, připomínky, prosby, běsnění nepřicházely v úvahu. Doslova jsem oněměl. Toť vše, vyštěkla k mé němé postavě. Připadalo mi, že se obrnila ostnatým drátem.
Rezignoval jsem a někdo cizí to vzal za mne. Matčina psychika tím životním drancováním vzala za své. Ocitla se na psychiatrii. V té době se tam léčil manický pan Luboš. Oblíbil si moji matku, a pro Libušku, jak říkal, chtěl udělat nemožné. Rozesílal dopisy se žádostmi o příspěvek na všechny strany. Při návštěvách jsem pozoroval, že si ví rady. Přicházely mu odpovědi. Úřady se o mou matku začaly zajímat. Nevěřím na zázrak, ale tohle se mu blížilo. Pointa. Zásah manického pacienta byl unikátní svým výsledkem. Příspěvek na péči byl přiznán. Se zpětnou platností k tomu. To, pro mne nemožné, se jemu podařilo.
Když jsem šel panu Lubošovi poděkovat, o ničem nevěděl. Jeho zdravotní stav se přehrál do apatie. Až ta pomine, jistě bude k díkům příležitost. Nebo snad nemocí maskoval ten dobrý muž svůj ušlechtilý čin?
Hana Dneboská
Škoda pro vás
Nedá mi to, abych se krátce neohlédla za malou jarní cestou. Poprvé jsem navštívila Litomyšl. Už při vjezdu do města, při tom prvním setkání s ním, jako bych se nadechla jiného světa.
Hana Dneboská
Křišťálové dítě
Je to jako v pohádce o Popelce. Narodila se, aby světu přispěla svou výjimečností, kterou křišťálové děti dostávají do vínku. Ale rodiče se k ní otočili zády.
Hana Dneboská
Ach ty boží mlýny
vědí, u koho mlít, praví jedna z cestujících, které sedí v autobuse přede mnou. Ten povzdech patří Cimickému.
Hana Dneboská
Je těžké to vydýchat
Čtyřhvězdičkový hotel v jednom z triumvirátu našich lázní. Kam ucho doslechne, všude slyšet ruštinu. Hlučnou a vyzývavou napříč jídelnou.
Hana Dneboská
Překvapení je kořením života
Vždycky, absolutně vždycky, jsem měla nedůvěru k zedníkům a vůbec stavebníkům z Ukrajiny. A to ještě mnoho let před válkou na jejich území.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu
Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...
Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu
Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...
Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála
Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
- Počet článků 100
- Celková karma 14,47
- Průměrná čtenost 313x