Žába

Jsou dny, kdybyste se nejradši neviděli. A pak zase takové, kdy byste nejradši neviděli ani druhé, nejlépe nikoho. A to je můj dnešní případ...

Jakkoli je téma vážné, začnu vtipem.  Přijde žába k fotografovi a žádá si: "Pane fotografe, potřebovala bych pěknou fotečku, ale skutečně šik- mám to pro snoubence k výročí, víte, tak aby to vypadalo." "Samozřejmě," je fotograf samá ochota, "uděláme portrétovku, srdce snoubence se na ni bude smát nahlas!"

Žába posmutní a vyloží mu, že má jisté pochybnosti, jakož i špatné zkušenosti z dřívějška- jelikož má velká ústa, vypadá na každé fotce otlemená a kulatá a celkově nic moc. Dá se s tím něco dělat? Nějaký trik?

Fotograf září. "Ale ovšem, madam, lehká pomoc! Až takhle udělám," luskne prstem," řeknete džéééém, a uvidíte, jak skvostně budete na své fotografii vyhlížet!"

Žába se natěšeně usadí, fotograf si naaranžuje ji i aparát, a pak luskne. "Marmeláda!" vysloví snaživě žába...

Ten vtip mám od svého otce, po kterém mám kulatou hlavu, jakož i obličej; pokaždé ho vyprávěl, když se vrátil od fotografa, aby uvolnil svou frustraci.

Dneska jsem se byla vyfotit na novou občanku. Dnes vás vyfotí hned na místě, možnost úniku žádná. Fotka musí splňovat asi tak půl miliónu podmínek, kupodivu ale mezi nimi není, že pak nemá děsit lidi.

Snažila jsem se stočit hlavu trochu šikmo a pozvednout bradu, abych alespoň opticky zmenšila počet brad a zúžila chřtán. Nesměla jsem. Chtěla jsem vystrčit sem tam nějaký zub, což většinou fotku lehce vylepší- taky jsem nesměla. To bude fotečka jak do zločineckého alba, pomyslela jsem si posupně, ale poslušně jsem zabodla zrak do objektivu jak na rentgenu.

Neutekla jsem jedině proto, že bych zase příště vyplňovala ty stohy papírů, a znovu by mě čekalo stejné ponížení.

"Tak co, jak se vám líbí?" zeptala se se sadistickým úsměvem ta sveřepá osoba za přepážkou.

"Běžte někam!" málem jsem plačtivě zakřičela.

Na její obrazovce, nebo co to je, byla moje (?) hlava jako koule od sněhuláka, splývající s krkem, jako bych měla hlavohruď. Na ní dvě kulaté oči, jako když tříleté dítě nakreslí hlavonožce, a trpce semknuté rty uštvaného člověka...