Když se nemohu schovat

(Jedenáctá báseň bez perexu)............................................................................................................

.

Dosud tu není,

zatím, zatím...

Ještě to jde:

zhluboka dýchat

i zadržet dech,

dívat se stranou,

myslet na zubaře

a hrát si na dámu.

..

Už o něm dobře vím,

Máme to za pár!

Ztuhlé ruce,

těžké nohy,

slano v ústech

a ledový ježek v hrudi.

Zabořit hlavu do peřin;

Zavřete dveře! Kapesník!

Už přichází...

...

Teď už nic nepůjde.

Všichni to poznají.

Rty na mé sklínce netěsní.

Oči už brzy přetečou.

A rudé skvrny splynou v jednu.

Je tady; jestli jste zvědavi,

klidně se seznamte, prosím –

- TO JE MŮJ PLÁČ...