Desatero

První várka mini řízečků z vepřové panenky, lilku a cukety už zlátla na pánvi. Svůdná vůně naplnila celý byt.

Ještě obalila pár žampiónů a plátky předvařeného celeru a promíchala farmářské hranolky na druhé pánvičce.

Opláchla si ruce a nahlédla do lednice. Nabrala si na lžíci domácí tatarku podle receptu, který kdysi četla v nějakém časopise, a který jí tak zalahodil, že ho používala dosud. Tatarka byla už pěkně vychlazená. Mírně pikantní po stříbrných cibulkách a bylinkách a lehoučká po našlehaném jogurtu. Mlaskla rozkoší: fantazie!

Na malý proutěný stoleček na balkóně prostřela režný ubrus, dlouhou vidličku a několik talířků. Na jeden přišla kolečka osmažené cukety a lilku, na druhý kuličky žampiónů a několik řízečků, na další široké bramborové hranolky. Ještě se tam vešla malá miska na omáčku a lžička.

Pustila si starou desku s italskými písněmi, nad kterými snila už jako malá holka. Alespoň. Itálii možná nestihne. A nebo možná jo? Uvidíme. Usadila se do křesla a nohy natáhla na taburetku. Shlížela dolů do zahrady a uzobávala z talířků. Slunce mírně připalovalo, takže si stáhla pruhovanou plátěnou stříšku. Teď to bylo dokonalé. Takhle si to představovala.

Olízla si prsty od mastné strouhanky a natáhla se do pokoje pro velký sešit, mezi jehož deskami byla uvězněna čtyřbarevná propiska. Na první stránce bylo napsáno: DESATERO.

Nalistovala si druhou. Tam bylo napsáno: 1. Nasmažit si plnou mísu všech těch nezdravých dobrot a žrát je přímo rukama až do bezvědomí. Zasmála se. Už jí začalo být poněkud těžko od žaludku. Ale stálo to za to!

2. Let balónem. To bylo hned na další straně a byla tam přicvaknutá podlouhlá obálka. Znovu si prohlédla její obsah. Letenka na vyhlídkový let nad Prahou! Trochu se jí znovu zhoupl žaludek, ale jinak než přecpaností. Vždycky ji pohled na obří balón přímo fascinoval a skoro stejně silně i přitahoval. Bylo to tak nebezpečné! Ale teď se nebála. Jenom se těšila. Už pozítří!

3. Omluvit se všem, kterým snad ublížila. Vysvětlit si nedorozumění. To bych možná měla zvládnout před tím letem, pomyslela si poněkud cynicky. Co kdyby...Udělala si malý tahák- jakýsi seznam ublížených osob, včetně křivd, domnělých i skutečných. Tak! Spokojeně převrátila list.

4. Podívat se na Šumavu. Kašperské Hory? Modrava? Srní? Zasmála se. Když o tomhle svém plánu říkala sousedce, stará paní nad ní lomila rukama. Prý- Modrava? Tam všude okolo je taková kriminalita, samý mord, však je o tom ten seriál! Nedala se a na další měsíc si zaplatila prima penzión přímo tam. Odsud bude vycházet nebo vyjíždět do okolí. Na Šumavě byla naposledy jako holka- na povinném lyžařském výcviku. Tentokrát to bude bez sněhu a hysterických tělocvikářek, neuznávajících její permanentní plužení za styl hodný jejich svěřenkyně. Od té doby nijak nepokročila, ale to je fuk. Tentokrát to bude bez sněhu a záludných prkýnek. Bude to v teple, možná si smočí nohy v potůčku, do Vydry bude aspoň hledět a bude si představovat, jak stojí na některém z balvanů...

Vzala si k ruce kalendář, Musí si to hodit na papír. Vyzdobila si kalendář barevnámi kolečky kolem patřičných dní. Za 5. nebylo žádné kolečko: knihy, které si chci přečíst. To může kdykoli, možná nejlépe jako poslední položku to dát? Nějak to udělá.

6. Tajné. Zrudla, když to psala.

7. Moře s celou rodinou. Dáme zase Turecko. Všem se nám tam líbilo, máme tam známé. Snad už to za měsíc půjde. Snad to ještě půjde. Sáhla si na břicho. Slunce, voda, barvy, smích. Půjde to, rozhodla se.

8. Návštěvy. krátké a jasné sdělení. Existuje pár lidí, které musí navštívit. Z rozličných důvodů to už dlouho neudělala, ale teď to napraví!

9. Varhany. Kdekoli. Jakýkoli kostel, kde to pěkně zní. Na vyznání nezáleží. To by byla ráda. Miluje ten velebný nástroj, byť jej zvládá jen tak tak. Prostě jako šumař. Ale hru si tak moc užívá, že do Desatera jistě patří. Chce to zase jednou zažít!

10. Vlastně může být pohromadě s devítkou. Poděkování! Za všechno. S pokorou. Držko držkatá, nevyčítej jakost, která nebyla vždy kdovíjaká, ani délku, kde platí totéž. Vezmi a poděkuj. Mohlo to být horší.

Kalendář byl teď strakatý jako dečka z kanavy a nedostatkových bavlnek, které jí máma sháněla, aby se jí pak odvděčila křiklavou slátaninou k MDŽ. Zcela zanikly strohé zápisy obyčejnou tužkou, tenké a bezbarvé jako zatrpklé rty staré ženy: Odběry. Biopsie. Operace. Výsledky histologie. Druhá operace. Tenhle zápis byl přeškrtnutý.

Uklidila sešit i kalendář do psacího stolu a začala pomalu uklízet pozůstatky své hostiny. Deska už dohrála.