události a data v ekonomice v 6. týdnu roku 2023

Česká inflace nad 17%, USA se blíží nárazu na dluhová strop tempem 3,8 miliard USD/denně, a Rusko skutečně snížilo produkci ropy o 1/2 miliónu barelů denně. Co z toho pro nás plyne?

Nejočekávanější informací končícího týdne byl pro nás Čechy údaj o lednovém růstu spotřebitelských cen (inflace). Ten dosáhl 17,5% meziročně a o 6% meziměsíčně. Meziměsíční růst cen je nejvyšší od roku 1993. Prudký nárůst inflace je dán ukončením úsporného tarifu na energiích. 

Co nám vlastně výše inflace říká? Pro mnoho lidí s vysokými výdělky, je to číslo, které se jich netýká. Mají jiný konzumní koš (více drahého zboží včetně potravin, kterého se zdražování týká méně), a s jejich příjmy nárůst cen o 15% mnohdy nepocítí (15,1% byla celoroční inflace v roce 2022). Inflace nám ale říká nejen o kolik se nám zdraží současný život, ale zejména to, o kolik se reálně sníží naše úspory. Úspory, které primárně vytváříme na dobu, kdy již nebudeme schopni pracovat, a kdy se možná změní i náš spotřební koš. 

Na vysoké ceny reagují čeští spotřebitelé ukázkově - snižují svoje nákupy, čímž tlačí výrobce aby zlevňovali, a brzdí tím další růst cen. Maloobchodní tržby se loni v prosinci meziročně snížilyreálněo 7,3%. Důležité je slovo REÁLNĚ, protože jsme utratili o 6,7% více (nominální údaj), ale domů jsme si přinesli o 7,3% méně (reálný údaj). Za celý rok došlo k poklesu reálných tržeb o 3,6%. Pokles tržeb v prodeji potravin byl nejhlubší od roku 2001, tedy od začátku zjišťování.

Pomalu se uzdravuje český trh práce, kdy je konečně poprvé od roku 2018 více nezaměstnaných, než volných pracovních míst (cca o 2.000). Je to dáno zčásti nárůstem nezaměstnanosti na 3,9% (což v tomto období není nic neobvyklého, po očištění o sezónní vlivy by byla nezaměstnanost 3,6%) a úbytkem volných pracovních míst (zde se patrně projevuje pokles ekonomiky). Snižování počtu volných pracovních míst bude patrně (dle PMI výkazů) dále pomalu pokračovat. 

Rostoucí ceny způsobují, že více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucíinflaci, a přicházejí tak o úspory. Na (nejen) tyto domácnosti dopadne velmi tvrdě zvýšení hypotečních sazeb při případné refixaci hypotéky (těch by mělo být letost někde mezi 100.000 a 200.000). 

Inflace v lednu vyrostla i v sousedním Německu a to na 8,7% meziročně (v prosinci 8,6%).  

Ze Spojených států nepřišla na první pohled žádná výrazná data. President Joe Biden přednesl tradiční poselství o stavu unie, kdy poukázal na solidní hospodářský růst, rekordně nízkou nezaměstnanost a ustupující inflaci. Tedy na první pohled to vypadá, že nebezpečí recese či hlubších finančních otřesů je zažehnáno. Na pozadí těchto pozitivních údajů je však rychlý růst schodku (= dluhu) amerických veřejných financí. Za první finanční čtvrtletí (USA mají finanční rok posunutý o 2 měsíce proti kalendářnímu roku) se dluh USA zvýšil o 460 miliard USD (o 9% více než ve stejném období loňského roku). Přepočteno na dny, USA se v prvním čtvrtletí zadlužovaly tempem 3,8 miliardy USD denně. Nárůst schodku je zapříčiněn mimo jiné rostoucími sociálními výdaji. Prezidentka komise pro zodpovědný federální rozpočet, paní Maya MacGuineas v tomto kontextu uvedla, že návrh na snížení federálních výdajů musí obsahovat velmi konkrétní soupis kroků, které ochrání sociální systém od insolvence. V této atmosféře se jen velmi těžko domlouvají demokraté s republikány o navýšení dluhového stropu, bez kterého Spojené státy nebudou již v červnu schopny splácet svoje závazky. Taková situace by vedla mírně řečeno k značné nestabilitě na finančních trzích. Jerome Powell varoval investory, aby neočekávali, že FED bude chránit americkou ekonomiku nebude-li dluhový strop včas navýšen.

Rusko v souladu s očekáváními snížilo v reakci na cenový strop pro nákup ruské ropy těžbu ropy o 500.000 barelů denně. Spolu s oživením ekonomiky v Číně (= růst spotřeby ropy) a .dalšími výpadky dodávek ropy (zemětřesení v Turecku zapříčinilo uzavření exportního terminálu  Ceyham, dočasné omezení těžby v Norsku díky přerušeným dodávkám elektřiny) může tento krok cenu ropy citelně zvýšit. Právě zejména pokles cen ropy měl za následek pokles inflace v USA, ale i v dalších státech, tedy její zdražení by inflaci velmi pravděpodobně oživilo. Věřme, že se tak nestane.