Ekonomické události 7. týdne

Silný pokles naší inflace a pomalý pokels té Americké. Souvisí tyto dva pohyby s tím, že americká ekonomika stále "jede", kdežto ta naše se "vleče"? Odpověď najdete v textu níže

Základní přehled

V následujícím textu se budeme detailněji věnovat zejména těmto událostem končícího týdne

• Inflace ve Spojených státech klesá pomaleji než trhy čekaly.
• Hospodářské problémy Německa brzdí ekonomický růst střední a východní Evropy.
• Česká inflace klesla rychleji než trhy čekaly - hrozí nám ještě nějaké nebezpečí?

Detailnější pohled

Spojené státy

Inflace zůstává ve Spojených státech výrazně větším problémem než u nás či v eurozóně. V končím týdnu její vývoj opět nepříjemně zaskočil trhy, které za leden čekali pokles její meziroční hodnoty pod 3 %, realita však byla vyšší - 3,1 % (v prosinci 3,4 %). Meziměsíčně pak inflace zrychlila, a to z prosincových 0,2 % na 0,3 % v lednu. Meziroční jádrová inflace nepřibrzdila vůbec, a byla stejná jako v prosinci - 3,9 %. V důsledku tohoto údaje posílil dolar, vzrostl výnos na americkém státním dluhopisu, a poklesly jak akcie, tak zlato. Trhy prostě přepracovávají své odhady prvního snížení sazeb v USA, a to z původně očekávaného snížení v březnu, až někam na začátek léta (červen). Data možná někoho překvapila, ale vše vlastně funguje jak má - ekonomika roste, mzdy rostou, nezaměstnanost je rekordně nízká. V takovém prostředí bude inflace klesat jen ztěží. A pravděpodobně se toto vše děje díky vysokému schodku amerických veřejných financí. Ten za první čtvrtletí fiskálního roku 2024 narostl proti stejnému období 2023 o více než 50 %. Velká část těchto peněz představuje předvolební “dárky” voličům od vládnoucích demokratů. A jelikož se volby konají až na podzim, uvidíme možná ještě 3 roku růst ekonomiky, akcií a prosperity. Ale bohužel na dluh. A takový růst jednak netrvá věčně, a jednak se obrací v pokles poté, co se přívod peněz zastaví, či omezí. 

Rostly i ceny v průmyslu. V lednu vzrostl jádrový index cen o 2 % meziročně oproti revidovaným 1,7 % v prosinci. Trhy naopak očekávaly zpomalení růstu na 1,6 % meziročně. Celkový index výrobních cen klesl na 0,9 % meziročně oproti 1 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 0,6 % meziročně.

Evropa 

Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky zemí střední a východní Evropy. Hrubý domácí produkt Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Střední a východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení musí spoléhat především na vlastní spotřebitelskou poptávku (Bloomberg). Zdroje Reuters přicházejí s tím, že výhled růstu německé ekonomiky v dosud očekávané výši 1,3 % bude v příštím týdnu změněn do blízkosti stagnace (pod 0,5 %). To má samozřejmě dopad i na růst (či spíše nerůst) naší ekonomiky.

Česká republika

Meziroční míra české inflace v lednu prudce klesla na 2,3 % r/r (6,9 % r/r v prosinci), což bylo více, než se čekalo (oček. 2,9 %). Obávané lednové přecenění se tedy nekonalo (i když víceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová připustila, že si prodejci mohli zdražení rozložit v čase,  a ceny budou zvyšovat postupně). Za poklesem míry inflace stály hlavně ceny energií a potravin. Míra inflace klesla na nejnižší úroveň od března 2021. Meziroční růst cen energií (elektřina, plyn) dramaticky propadl na 7 % r/r (47 % v prosinci) kvůli efektu srovnávací základny, což mělo zásadní dopad na celkovou míru inflace. Dále v lednu stagnovaly ceny potravin (0,0 % m/m), což v meziročním srovnání znamená pokles cen téměř o 4 %. 

Snížení inflace chápou investoři jako signál k rychlejšímu snižování sazeb. Proto se začali zbavovat české koruny, která v dohledné době může být úročena méně než americký dolar. V důsledku toho koruna poměrně rychle oslabila. To je ovšem poměrně silné inflační riziko (zdraží se nám dovoz zejména ropy a plynu). K dalšímu oslabení koruny může dojít v rámci geopolitického napětí na Ukrajině, případně v důsledky změny americké zahraniční politiky po tamních volbách.  Samostatným inflačním rizikem je válka na Blízkém východě, která může vést k citelnému zdražení ropy a plynu. Kromě toho zdražuje zboží, jehož cesta nyní vede kolem Afriky namísto Rudým mořem a Suezským průplavem. Není tedy divu, že bankovní rada ČNB zůstává nadále velmi obezřetná. 

ČNB snížila ve své říjnové prognóze letošní růst našeho HDP z 1,2 % na 0,6 %,  to zejména v důsledku očekávané stále nízké spotřeby domácností.