Ekonomické události 10. týdne

Největší pád banky v USA od krize v roce 2008, naše pomalu ustupující inflace, a jak chce Joe Biden snížit státní schodek. To vše a ještě něco navíc v tomto článku

Končící týden přinesl v první řadě informaci o únorovém růstu spotřebitelských cen (inflaci) u nás v Čechách. Meziročně dosáhla inflace hodnoty 16,7%, a od února 2021 se cena spotřebního koše, kterým se inflace měří, zvýšila téměř o 30% (tedy víceméně touto rychlostí se znehodnotily naše úspory). Rychle rostly meziročně nejen ceny energií, ale i potravin (18,3%), tedy těch výdajů, bez kterých se opravdu neobejdeme. Jádrová inflace, tedy inflace bez neregulovaných komodit, potravin a pohonných hmot dosáhla 12,1% (leden 12,3%).

Únorová nezaměstnanost u nás dosáhla 3,9% (282.500 lidí bez práce), nicméně registrovaných volných pracovních míst byl o cca 600 více, než nezaměstnaných. Dá se tedy říci, že máme negativní nezaměstnanost. 

Zatímco bankovní rada ČNB stále udržuje sazby na stejné úrovni (7%) a očekává pokles inflace na úroveň 2% začátkem roku 2024, je ve Spojených státech pohled guvernéra  americké centrální banky (FEDu), Jerome Powella, na tamní inflaci (v lednu 6,4%) odlišný. Z jeho úterního projevu před senátním výborem pro bankovnictví, bydlení a městské záležitosti  vyplynulo, že FED bude sazby nadále zvedat. Jerome Powell připustil, že bude pravděpodobně nutné (v reakci na poslední silnou statistiku) zvýšit úrokové sazby mnohem výš, než se čeká. FED je také připraven postupovat razantněji, pokud souhrn přicházejících informací naznačí, že je třeba přijmout tvrdší opatření, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. V současné době je základní úroková sazba FEDu v pásmu 4,5 - 4,75%, a trhy očekávají, že na svém dalším zasedání (21. a 22. března) zvedne FED sazby o 0,5% (tedy na 5,0 - 5,25%). Podle výkonného ředitele a šéfa investic největší světové investiční společnosti BlackRock Ricka Riedera zvedne centrální americká banka sazby až k 6%, kde pak nějakou dobu zůstanou. 

I americký pracovní trh je velmi napjatý (tedy počet nezaměstnaných je velmi nízký). V únoru sice nezaměstnanost proti lednu stoupla, ale drží se stále poměrně nízko (3,6%). V únoru vzniklo v USA 311.000 nových pracovních míst, což je vysoko nad kritickou hranicí 250.000, nad kterou se pracovní trh považuje za napjatý. 

Zvyšování úrokových sazeb si v USA vybralo svou první větší “oběť” - kalifornskou banku SVB Financial. Krach SVB je největším bankrotem banky v USA od roku 2008, kdy vrcholila finanční krize. SVB byla 16. největší bankou ve Spojených státech s více než 8.000 zaměstnanci a 209 miliardami dolarů ve své správě. Bohužel, vklady v celkové výši 175 miliard dolarů nebyly pojištěny. Krach banky měl negativní dopad na akcie jak jejích klientů (například výrobce streamovacích zařízení Roku Inc, jehož vklady ve stovkách milionů dolarů byly nepojištěny), tak i akcionářů (mezi kterými byly velké americké investiční společnosti jako Vanguard, BlackRock, JPMorgan…). Pád banky patrně zapříčinil pokles cen amerických státních dluhopisů, které banka vlastnila, a výběry vkladů střadatelů, kteří se začali obávat o investice banky do technologických start-upů. Jen pro srovnání, velikostí spravovaného kapitálu byla SVB výrazně větší, než kterákoliv z našich bank.

V USA dochází k dalšímu prohlubování rozporu mezi vládnoucími demokraty a opozičními republikány na snižování tempa, jakým se Spojená státy zadlužují. Zatímco republikáni tlačí na snižování nákladů, demokratický president Joe Biden představil svůj návrh na zvýšení daní. Ten by měl téměř zdvojnásobit státní příjmy z kapitálového majetku. Jde částečně o zrušení snížení daní zavedené Donaldem Trumpem, a částečně o další zvýšení daní (například 25% daň pro nejbohatší Američany, daň 39,6% pro investory s ročním výdělkem nad milion dolarů).  

Věřme, že tak, jak se naše bankovní rada nenechá inspirovat FEDem, tak budeme odolní i vůči všem dalším americkým nápadům.