Emoce jako náš spojenec? Jak s emocemi pracovat a neutopit se v nich

Mnozí lidé stále vnímají projevení emocí jako selhání - ukazatel toho, že danou situaci nezvládli. Je to ale skutečně tak? A jak s emocemi pracovat, aby nám nebyly překážkou, ale naopak pomocníkem?

Ve své terapeutické praxi se občas setkám se situací, kdy se lidé omlouvají, že se při sdílení náročných témat rozbrečí. Domnívají se totiž, že pláč a projevené emoce (obzvlášť, pokud se jedná o ty nelibé) znamenají, že danou situaci nezvládli, selhali, nedokázali být dostatečně silní či nad věcí. Mnoho lidí má také dojem, že právě kvůli projevení emocí jsou zranitelnější, slabší či divní (není přece obvyklé se před druhými takto „odhalit“). Ještě pořád se totiž ve společnosti objevují i takové názory, že „správné“ chování je právě to bez emocí, kdy dáváme přednost naší racionalitě.

Proč se emocemi vůbec zabývat?

Emoce jsou však důležité pro to, abychom se vyznali v našich životech – v tom, co (ne)chceme a jak nám reálně je. Ve chvíli, kdy si vše pouze rozumově vysvětlíme a logicky to chápeme (např. si řekneme, že teď bychom se na daného člověka přece neměli zlobit, protože chápeme, proč to udělal), může se nám stát, že se náš život stane oploštělým a „rozumným“, což nezřídka vede k problému, že si včas nemusíme všimnout, jak nás něco trápí, zraňuje, ubližuje nám to apod. Dlouhodobé nevšímání si našich emocí či dokonce jejich potlačování pak dokonce může vést k velké spoustě psychických či psychosomatických problémů.

Jak emoce prožívat, ale zároveň se v nich neutopit?

Je však důležité dokázat emoce nejen prožívat, ale umět s nimi také pracovat. Jinak se nám totiž může snadno stát, že nás někdy pohltí natolik, že se v nich začneme utápět.

Naštěstí ale existuje spousta různých metod, které nám se zvládáním (i těch velmi silných) emocí mohou pomoci.

1. Vnímejte věci tak, jak jsou

Věci (situace) samy o sobě žádný emoční náboj nemají. Emoce jsou vždy naše prožitky, které si vytváříme my sami na základě toho, jak si interpretujeme realitu a jaký máme vztah k danému člověku či situaci. Toto uvědomění nám může pomoci se uklidnit, jelikož z něj vyplývá, že to, jak se cítíme, máme ve svých rukou a můžeme to ovlivňovat a měnit.

2. Emoce přijdou a zase odejdou

Žádná emoce není trvalá a věčná. Můžeme tedy emoce prostě jen nechat přijít a následně zase odejít.

3. Zastavte se

Pokud vnímáme, že nás emoce začínají pohlcovat, dopřejme si krátké zastavení se. Můžeme se například zhluboka nadechnout nosem, na pár vteřin zadržet dech a následně vydechnout ústy (výdech by měl ideálně trvat déle než nádech). Toto krátké dechové cvičení je možné zrealizovat téměř kdekoliv, a v případě potřeby ho lze zopakovat.

4. Emoce naplno prožijte a vybijte

Další možností je se do emocí naopak naplno ponořit a prožít je co nejintenzivněji. Obzvlášť ze začátku (či pokud víte, že jste velmi citliví a snadno Vás emoce pohltí) je u této metody vhodné, dát si na prožití emocí jasně vymezený čas (např. si nastavit na telefonu budík). Když se do emocí ponoříme a naplno si je prožijeme, můžeme je ze sebe následně také vybít, a to třeba boucháním do polštáře.

5. Pozice pozorovatele

Jednou z velmi účinných metod při práci se silnými emocemi je také využití pozice pozorovatele. – Podívejme se sami na sebe z pozice pozorovatele (někoho dalšího, kdo se na situaci, která se nám děje, pouze dívá, ale přímo se jí neúčastní). Díky této metodě přestaneme být v emocích tolik ponoření a podaří se nám získat potřebný odstup a nadhled, abychom měli naše emoce více pod kontrolou.

Emoce nejsou naším nepřítelem, ale spíše vodítkem k hlubšímu porozumění sobě i okolnímu světu. A pokud se naučíme s nimi efektivně pracovat, mohou se stát našimi spojenci, kteří nám pomáhají žít naplňující a spokojený život.