Začíná další etapa letů na Měsíc. Zítra se na jeho povrch snese přistávací modul indické sondy s romantickým názvem: “Chandrayaan 2”. (délka blogu 5 min.)
Apollo a Luna
Tomu, že Američané nebyli na Měsíci, dnes věří už jen konspirátoři. Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let bylo přistání na Měsíci pro USA “cílem č. 1”, cílem, na který se koncentrovaly ti nejlepší technici, cílem, na který uvolnila vláda obrovské množství peněz.
Na Měsíc následovali Američany Sověti. S nesrovnatelně skromnějším projektem byli po dlouhou dobu poslední, kdo přistál na povrchu našeho souputníka. Měsíc osiřel a nenašel se nikdo, komu by se vyplatilo drahé gesto vesmírného projektu.
S přelomem tisíciletí ale přišla změna. Na scénu se vydaly hned dvě země, které nabraly sebevědomí a přistání na Měsíci si mohou dovolit - Indie a Čína. Rozhořely se nové závody mezi dvěma giganty - a podobně jako kdysi vesmírné závody mezi USA a SSSR, byl i tentokrát vítězem ten, kdo mohl investovat větší množství peněz, materiálu a vědeckého úsilí. Čína má za sebou už dvě přistání automatických sond a chystá se začátkem příštího roku dovézt na Zemi první vzorky horniny.
Zítra se snad dočkáme dalšího milníku. Na Měsíci má přistát indický přistávací modul. Indický projekt je sice až čtvrtý v pořadí, přesto je zajímavý. Je totiž neobyčejně úsporný.
Dal by se zhruba srovnat s jedním výletem firmy SpaceX na oběžnou dráhu. Za stejnou cenu vyprojektovala Indie výlet na Měsíc, vyrobila orbitální sondu, která by měla oficiálně něco přes rok zkoumat souputníka naší Země z jeho oběžné dráhy, přistávací modul a vozítko, které se vydá na výzkumy přímo na povrchu Měsíce.
Chandrayaan 2
Indická cesta na Měsíc nebyla zrovna jednoduchá. Projekt ztížil fakt, že měl být nejprve spoluprací s Ruskou vesmírnou agenturou. Po nějaké době Indie spolupráci přehodnotila a smlouvu vypověděla. Sonda dostala několikrát nový design. Naposledy po velkém požáru v řídicím středisku, který záměr odsunul o řadu měsíců.
V červenci letošního roku pak mohla sonda konečně odstartovat.
V pondělí, tedy druhého září, oznámila indická vesmírná agentura ISRO úspěšné oddělení přistávacího modulu Vikram od hlavní sondy. Ta se mezitím už nachází na oběžné dráze kolem Měsíce. Její cesta trvala daleko delší dobu, než museli být kdysi na cestách američtí astronauti.
Chandrayaan 2 využila několikrát výhodu, kterou nabízí naše vlastní planeta - a urychlila svůj let v jejím gravitačním poli. Při obletech Země se dostávala na stále protáhlejší dráhu, která ji nakonec zanesla do blízkosti Měsíce, který pak sondu “ulovil” svou vlastní gravitací.
V úterý ráno pak Vikram provedl brzdný manévr. Ten trval čtyři sekundy a snížil jeho oběžnou dráhu.
Ve středu (tedy včera) ráno ho pak další takový brzdný manévr navedl na dráhu s parametry 35x101 km.
Zítra večer mezi 21:30 a 22:00 by měl proběhnout závěrečný manévr. Díky němu by měl Vikram přistát na povrchu Měsíce.
Pokud bude přistání měkké a sonda se nerozbije, měla by se o několik hodin později rozložit rampa, po které sjede na povrch vozítko s názvem Pragyan. Přeloženo ze sanskrtu znamená jeho jméno “moudrost”. Má velikost většího psa, rozměry tedy odpovídá zhruba vozítku, jaké v roce 1997 vysadila na Marsu sonda Pathfinder.
Celých 14 dní by pak měl přistávací modul zkoumat povrch souputníka naší planety. Orbitální část sondy Chandrayaan 2 bude provádět měření ještě nejméně rok.
Držme projektu palce.
