Z čeho se šije oblečení - velur, umělý semiš

Vypadá jako kůže ale kůže to není. Imitace se zajímavými vlastnostmi je někdy cennější než její přírodní předloha. Co je to velur, nubuk nebo alcantara? (délka blogu ca. 5 min.)

Slovo velur pochází z francouzštiny a znamená “samet”. Jak už toto slovo napovídá, je velur druh látky se sametovým povrchem. Na tkané osnově se nacházejí krátké a kolmo k osnově stojící chloupky. Velur se původně vyráběl z hedvábí, dnes bývá nejčastěji z bavlny, ale může být utkán i ze syntetických vláken. Díky modernímu zpracování se podobá nejen ušlechtilým sametovým hedvábným látkám, ale také jinému ušlechtilému materiálu - semišové kůži. 

Co je to vlastně semiš a jak se liší od normální kůže?

Semiš je název pro různé druhy kůže se speciální povrchovou úpravou. I když slovo povrchovou je zde trochu zavádějící - povrchem semiše je ve skutečnosti původně vnitřní strana zvířecí kůže. 

V němčině má tento materiál název Wildleder, tedy “divoká-kůže”. Ten velice hezky vysvětluje okolnosti jeho vzniku. V minulosti se často zpracovávala kůže nejen domácích ale také divokých zvířat. Vzhledem k jejich způsobu života nebyla kůže vždy neporušená. Naopak mívala různé jizvy a nedokonalosti pocházející ze vzájemných soubojů zvířat nebo nehod. Aby se dala přesto využít, začali lidé opracovávat její vnitřní povrch, který byl přeci jen “zdravější”. 

Dnes se tímto způsobem zpracovávají snad všechny druhy kůží. Semiš je ceněný pro svou jemnost - a tak se na jeho výrobu používá materiál, pocházející z mladých zvířat. 

Existuje ještě jeden druh kůže, která je na povrchu zdrsněná, tomu se říká nubuk. U této kůže se opracovává její vnější vrstva. 

V dnešní době už nejsme odkázáni na přírodní materiál. Byly vyvinuty technologie k získávání umělé náhražky, která je někdy ceněna dokonce více, než kůže samotná. Díky průmyslové výrobě je tohoto materiálu dostatek a je nám k dispozici ve stále stejné, neměnné kvalitě a v rozměrech, kterým přírodní kůže nemůže konkurovat. 

Falešný semiš, alcantara

Materiál, známý pod stejným názvem jako pravý semiš, nabízí oproti originálu celou řadu výhod. Napodobenina má podobný povrch, není ale (na rozdíl od pravé kůže) náchylná k poškození vodou. 

Z toho vyplývá také daleko jednodušší čištění. Nejen že se dá dobře prát, ale umělý semiš má navíc vodoodpudivé vlastnosti, takže se na něm skvny netvoří tak lehce jako na kožené variantě materiálu. 

Nejspíš se vám v souvislosti s textilním semišem vybaví slovo alcantara. Je to obchodní název mikrovláknové tkaniny vyrobené z polyesteru a polystyrenu. Na začátku 70. let 20. století začali alcantaru vyrábět v Japonsku. Autorem byl Dr. Miyoshi Okamoto, který pracoval pro firmu Toray Industries. Chtěl vyrobit látku, která by svými vlastnostmi mohla nahradit přírodní kůži. Materiál je v Evropě vyráběn od roku 1974 výhradně italskou firmou Alcantara S. p. A. v umbrijském městě Terni.

V Japonsku je alcantara nazývána také „Ecsaine“, v USA je známá jako „Ultrasuede“.Alcantara je dodnes považována za extrémní látku. Vyrábí se z velice tenkých vláken, je například známo, že 10 000 metrů vlákna váží méně než gram. Má velmi jemnou strukturu, která je na omak i vzhledem tak podobná semišové kůži, že ji často lidé považují za přírodní materiál. 

Odborník ovšem může oba druhy lehce rozeznat - látka má pouze polovinu hmotnosti kůže a je prodyšnější. Textilie je také elastičtější, a tak je optimální jako potahový materiál při výrobě nábytku. 

Umělý semiš se samozřejmě ujal také při výrobě oblečení. Kromě licenzované a “pravé” alcantary se na trhu nachází velké množství napodobenin napodobeniny - s různou kvalitou. Jsou měkčí, elastičtější a splývavější než alcantara. 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Dana Tenzler | pondělí 2.5.2022 8:00 | karma článku: 20,44 | přečteno: 521x