Znáte vlákno kenaf? Pokud ne, možná o něm v budoucnosti ještě uslyšíte. Možná ho ale používáte už teď. (délka blogu ca. 5 min.)
Na první pohled se může zdát, že je slovo kenaf komplikovanou zkratkou materiálu, který se vyrábí z ropy. Je to ale omyl, jedná se o přírodní rostlinné vlákno. Na rozdíl od svých rostlinných kolegů má ale jednu výhodu - je šetrnější k životnímu prostředí. Nemá velké nároky na vodu ani hnojivo.
Kenaf je vlákno, získávané z ibišku konopovitého, který najdete mimo jiné i v severní Africe a v okolí Středozemního moře. Pěstuje se tam hlavně pro vlákninu a olej, který se získává z jejích semen. Ibišek konopovitý se dá ovšem použít také k výrobě papíru nebo textilií. Mezi největší zpracovatele patří tradičně Indie, Čína, Thajsko a Malajsie.
Co je to kenaf?
Latinský název této zajímavé rostliny je hibiscus cannabinus. Není to náhoda, že se její jméno podobá jménu konopí. Má totiž podobné listy. Svými vlastnostmi se naopak velice podobá jutě.
Ibišek konopovitý dobře prospívá v mírně teplém a vlhkém podnebí. Ve střední Evropě by byla rostlina jednoletá, nepřežije totiž naše zimní mrazy. V teplém podnebí je víceletá. Jednoletost by ale neměla příliš vadit, nepěstovala by se na okrasu ale na vlákninu. Odborníci se shodnou na tom, že ibišek konopovitý nejlépe roste na středně těžkých půdách a je trochu citlivý na letní sucho. I on se tedy musí zavlažovat, pokud nemá k dispozici spodní vodu. Ta by neměla být ve větší hloubce než 1,5 metru, aby na ni “dosáhl” svými kořeny. Za čtyři až pět měsíců pak vyroste do výšky 3,5 až 4 m.
Využitelnými částmi rostliny jsou stonky. Získávají se z nich jak dlouhá vlákna tak pazdeří (tedy frakce materiálu s krátkými vlákny). Celkový výnos bývá zhruba 8 tun na hektar osázené plochy. Samotné vlákniny bývá v tomto množství kolem 20 %.
Pro srovnání, průměrný výnos z jednoho hektaru bavlny se pohybuje mezi 750 a 800 kilogramy - a bavlna je nesrovnatelně náročnější na ošetřování a práci, ale hlavně na zavlažování. V porovnání s bavlnou se dá ibišek konopovitý pěstovat s menším množstvím hnojiv a pesticidů.
Zajímavé je také srovnání s běžnými stromy. Plocha osázená ibiškem konopovitým za jeden rok vyprodukuje stejné množství rostlinné hmoty jakou by vyprodukovaly stromy za 20 let.
Na druhé misce pomyslných ekologických vah se při pěstování vlákna kenaf nachází několik nevýhod. Roste v monokultuře. To je logické - při strojovém zpracování stonků jsou příměsi jiných rostlin nežádoucí. Zhoršuje tak kvalitu půdy, stejně jako všechny ostatní monokultury. Většinou se zpracovává daleko od místa, kde vyrostl. Musí se tedy převážet na větší vzdálenosti. To samozřejmě jeho ekologičnosti nepřidá.
Vlákno kenaf
Výhodou ibišku konopovitého je tedy jednoznačně jeho rychlý růst. Pěstuje se hlavně kvůli vláknině, která se nachází podobně jako u lnu pod kůrou stonku. Jeho vlákna jsou ale měkčí, takže se mimo jiné i lépe předou a zpracovávají.
Po sklizni se musí materiál usušit - a to pokud možno rychle. Pak se řeže a čistí a postupuje k dalšímu zpracování. To má oproti zpracování podobných rostlinných vláken jednu velkou výhodu - vyžaduje méně chemikálií. Ibišek konopovitý totiž obsahuje daleko méně ligninu, látky, která dává rostlinám nebo třeba dřevu stabilitu.
Zatímco dřevu stabilita sluší, u vláken, ze kterých se má stát později textilie, je podobná vlastnost nežádoucí, a tak se musí lignin v surovině odbourávat chemickou cestou nebo pomocí bakteriálního rozkladu.
Využitím kenafu se tedy šetří jak životní prostředí při pěstování rostliny, tak náklady na výrobu chemikálií při jejím zpracování na textil.
Máte doma kenaf?
Kenaf se už tradičně používá k výrobě provazů nebo lan.
Moderní výroba ale také využívá kenaf tam, kde byste ho možná nečekali - ke zpevnění plastů. Přidáním vlákna dostávají plasty vyšší stabilitu aniž by se zvyšovala jejich hmotnost. Není divu, že se kenaf využívá v automobilovém průmyslu, kterému jde nejen o pevnost ale také o hmotnost materiálů. Možná tak používáte kenaf aniž byste to věděli - jezdí s vámi po cestách. V autech firmy Toyota se například nalézá už od roku 2000.
Kenaf možná máte také na zahradě - vyrábí se z něj biologicky rozložitelná mulčovací folie, koberce a pytle.
Zajímavé je využití k výrobě papíru. Nahrazuje v něm dřevo. To roste jen pomalu a tak je kenaf pro papírnictví jistě zajímavou alternativou. Papír s vláknem kenaf má principiálně světlejší barvu než originál vyrobený s využitím dřevěné suroviny. A to pro změnu znamená, že při náhradě dřeva kenafem spotřebuje výrobce k bělení výsledného výrobku daleko méně bělicích prostředků.
A nakonec … kenaf se dá zpracovávat i na vlákna, ze kterých se tká oblečení.
Kenaf v textiliích
Kenaf by se dal nazvat moderním ekologickým vláknem. Jednak by mohl být ekologičtější alternativou syntetických vláken, vyráběných z ropy. Během svého krátkého růstového cyklu navíc zvládne navázat poměrně velké množství CO2. Na rozdíl od umělých vláken se z něj při praní samozřejmě neuvolňují mikroplasty.
Vlákno, získané z ibišku konopovitého, je měkčí než juta a len a tak jsou logicky i textilie, které jsou z nějak vyrobeny, příjemnější na omak.
Kenaf se používá například ve směsi s bavlnou. Využívají se vlákna, která se z rostliny oddělila a dále zpracovala chemickou cestou, čistě mechanicky získaná vlákna (tj. bez působení chemických látek) jsou totiž příliš hrubá (viz odstavec o ligninu).
Textilní průmysl má hned několik možností, jak látku upravit tak, aby se příjemně nosila. Výsledek se velice podobá lnu. Bez intenzivních úprav se dají látky s vláknem kenaf používat spíše jako potahovina.
