O orbitální misi, která mimo jiné objevila trosky zřícené ruské sondy Luny 25 na povrchu Měsíce - a o nejlepší kamerách, které pracují ve vesmírných misích. (délka blogu 3 min)
Když je řeč o zajímavých a detailních obrázcích, produkovaných vesmírnou sondou, většina z nás si vybaví kameru HiRISE, která pracuje na orbitální sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a krouží tedy kolem planety Marsu. Ve vesmíru ale pracuje i její sestra, která je neprávem opomíjená. Nachází se na oběžné dráze Měsíce - a to už od roku 2009. Patří samozřejmě také vesmírné agentuře USA - NASA.
Její celé jméno zní Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o automatickou kosmickou sondu, která obíhá Měsíc ve výšce 50-200 km. Jejím hlavním cílem je vědecká práce - zároveň nás ale informuje o nevědeckých, zato pro laické publikum o to zajímavějších událostech. Můžeme díky ní například pozorovat místa přistání různých měsíčních misí - nebo oblasti, do kterých se zřítily satelity po svých selháních.
LRO a její kamery
Jedním ze sedmi přístrojů na palubě sondy je LROC. Skládá se ze dvou panoramatických kamer (Narrow Angle Camera, zkráceně NAC) a širokoúhlé kamery (Wide Angle Camera, WAC), která pořizuje snímky v sedmi barevných pásmech.
Přístroje jsou schopny zachytit povrch Měsíce s rozlišením zhruba 0,5 m/pixel. V případě, že se v dané oblasti nachází Slunce níže než 30° nad obzorem, dají se podle dlouhých stínů identifikovat dokonce ještě menší útvary a kameny. Oba přístroje mají možnost nasbírat za den až 155 GB dat.
Luna 25
Ruská sonda Luna 25, která má svým názvem připomínat sérii zdařilých přistání Sovětského Svazu na Měsíci v sedmdesátých letech, měla 19. srpna nehodu. Při přechodu na přistávací dráhu selhaly motory, lépe řečeno nevypnuly se po jednom z manévrů, takže sonda přešla na nesprávnou dráhu a zřítila se na jihozápadní okraj kráteru Pontécoulant. Roskosmos o události informoval až o dva dny později, když už se nedalo dále zatajovat, že přistání na Měsíci nedopadlo dobře.
Tým, který obsluhuje kamery LRO, sestavil hned poté, tedy 22. srpna příkazy, které pak zaslal sondě. Ta se pak vydala zdokumentovat místo zřícení Luny 25.
Sekvence snímkování byla započata 24. srpna a byla dokončena o čtyři dny později. Na snímcích oblasti dopadu se porovnáním stavu z roku 2022 a stavu po dopadu sondy podařilo objevit nový malý kráter.
Ten má průměr zhruba 10 metrů a nachází se na 57,865 stupni jižní šířky a 61,360 stupni východní délky v relativní výšce minus 360 metrů. Bod dopadu se nachází na strmém vnitřním okraji kráteru Pontécoulant, zhruba 400 kilometrů od zamýšleného místa přistání Luny 25.
Chandrayaan 3, Vikram
To mimochodem není jediná zajímavost, kterou nedávno zachytily kamery LRO. Další potvrzení o přistání na Měsíci se týká indické sondy Chandrayaan 3 a jejího modulu Vikram.
Ten přistál na Měsíci 23. srpna 2023. Nachází se v polární oblasti zhruba 600 kilometrů od jižního pólu ( 69,3741° j. š., 32,32° východní délky) v “nadmořské” výšce 532 metrů. LROC získal snímek landeru už o čtyři dny později. V centru snímku vidíte černé vozítko, obklopené pravidelnou a světlejší oblastí. Ta je výsledkem přistání - regolit se totiž při přistání landeru zvířil.
Zdroje: NASA, ISRO
