Proč nám vítr obrací deštník naruby?
Věčný boj deštníků s větrem
První zmínka o existenci deštníku v Evropě pochází z roku 800. Deštníky tedy doprovázejí naši civilizaci už 1200 let - a po celou dobu mají jeden závažný problém. Nesnášejí právě ten druh počasí, při kterém je nejvíc používáme. Deštníky nemají rády - vítr.
Venku prší a fouká. Plískanice je nepříjemná - bereme si tedy na pomoc prastarou konstrukci, od které si slibujeme, že nás udrží v suchu. Všechno probíhá dobře až do chvíle, kdy je náš deštník konfrontován s nečekaným poryvem větru - a skončí jako bezpočet jeho bratrů před ním. Proč se při větru deštník obrací naruby?
Na vině je - jak jinak - fyzika.
Bernoulliho zákon
Vysvětlení nabízí fyzikální zákon, který objevil v 18. století Švýcar Daniel Bernoulli. Ten zjistil, že se proudící vzduch chová zvláštním způsobem. Tam, kde se musí pohybovat rychleji, panuje nižší tlak. Je to právě změna rychlosti vzduchu, která má v případě deštníku nepříjemné následky.
Pokud držíte rozevřený deštník v naprostém bezvětří, panuje nad deštníkem a pod jeho kupolí stejný tlak vzduchu. Jiná je situace tehdy, když vane boční vítr.
Deštník mu překáží. Vzduch proudí kolem každé překážky určitým specifickým způsobem. V případě deštníku se pohybuje nad jeho vypouklou částí rychleji, než vzduch, který proudí přímo pod ním.
Jak vyzkoumal už pan Bernoulli v 18. století, panuje v tomto rychle proudícím vzduchu nižší tlak než v jeho okolí. Rozdíl generuje sílu, která na deštník působí. Pokud je rozdíl tlaku dostatečně vysoký, je dost vysoká i tato síla, která následně obrátí deštník naruby.
Pokud navíc vítr neustále mění svůj směr, lehce deštník ve vaší ruce rozkývá. Dříve nebo později dojde k situaci, kdy se závan větru dostane přímo pod kupoli deštníku. Tak jako napíná vítr plachty plachetnice, opře se i do látkové konstrukce. Rychle pak dokončí dílo zkázy, kterou předtím zahájil Bernoulliho efekt.
Praktický experiment
Bernoulliův zákon můžete sami prověřit následujícím experimentem. Vezměte běžný list papíru. Může být i popsaný nebo potištěný, neměl by být ale zmačkaný. Uchopte oba rohy jeho kratší strany a snažte se držet papír ve vodorovné pozici. Protože je papír pružný, míří teď jeho volná kratší strana k zemi.
Pokud teď fouknete vzduch podél listu papíru těsně nad jeho povrchem (ve směru kterým ukazuje modrá šipka na vrchním obrázku), nadzvedne se volný konec papíru.
Princip je stejný jako u deštníku. Působí na něj síla, která je způsobena rozdílným tlakem vzduchu nad listem papíru a pod ním. Síla, která ve větru obrací naruby také váš deštník.
Ti, kdo mají slabší dech mohou papír držet svisle a foukat shora dolů. Papír se poté zřetelně odchýlí od kolmice - a to navíc v nečekaném směru. Vyfouknutý vzduch nebude list papíru odtlačovat - naopak ho přitahuje.
Při další variantě pokusu můžete zkusit pomocí foukání oddálit dva papíry, které jsou přiložené k sobě. Nepovede se to. Čím víc budete foukat, tím pevněji se k sobě budou oba listy lepit. Poté, co se přilepí, proud vzduchu ustane, podtlak se vyrovná a papíry se od sebe odlepí. Jakmile zase začne mezi oběma papíry procházet vzduch, vytvoří se znovu podtlak a listy se budou spojovat. Výsledkem je, že se oba papíry rozkmitají, protože se oba stavy rychle střídají.
Bernoulliho zákon můžete pozorovat také … v průvanu. Ze stejného důvodu se dveře přibouchnou, místo co by se působením proudícího vzduchu rozrazily. Průvan způsobuje lokální změnu tlaku. Vzduch s normálním tlakem se nachází na vnější (zadní) straně dveří, zatímco mezi rámy panuje v rychle proudícím vzduchu (průvanu) nižší tlak. Rozdíl v tlaku na přední a zadní straně dveří pak generuje sílu, která je přibouchne.
Až vám příště vítr zničí deštník, můžete se utěšit tím, že za vaši škodu nemůže nešťastná náhoda a zákon schválnosti, ale přírodní zákon, který vám zavírá v průvanu okna a dveře a díky kterému můžete třeba … letět na dovolenou k moři. A protože u moře vane vítr prakticky pořád, nejsou deštníky v bezpečí ani u něj.
align="justify"
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (4) - klamání tělem a přibarvování reality
Poslední část malého blogového seriálu o tom, proč jsou vlastně horniny barevné a proč je zbarvení minerálů podobné chování třídy plné dětí.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (3) - co nutí děti zlobit?
Když rozebereme případ dětí z úplně zlobivé třídy (idiochromatismus - název si můžete zapamatovat podle toho, že se z takových dětí člověk musí zbláznit), zjistíme, že mají ke zlobení (a minerály k zabarvení) jen několik důvodů.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (2) - proč jsou vlastně děti zlobivé?
V tomto díle blogového seriálu o barvě minerálů se dozvíte, kdo nebo co způsobuje tzv. alochromatismus, idiochromatismus a pseudochromatismus. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů a hornin? (1)
Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud berou minerály a horniny svou barvu? Vysvětlení barvy minerálů se dá překvapivě vysvětlit dynamikou žáků ve školní třídě. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Proč nevidíme cizí civilizace - vysvětlení geologa (2)
Ze svých zkušeností s vývojem života na Zemi odhadujeme možnosti vývoje na cizích planetách. Jednotlivé specifikace planet z pohledu geologa. Kde se může život vyvíjet nejrychleji? (délka blogu 4 min.)
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
Inspektor/ka – oblast vigilance zdravotnických prostředků
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 976
- Celková karma 19,48
- Průměrná čtenost 1320x