Proč na Zemi nemáme žádné meteority z Venuše?

Meteority z Venuše (na rozdíl od meteoritů z Marsu) nejsou jen vzácné - ony doslova neexistují. Je to způsobeno rozdílnou velikostí Venuše a Marsu nebo jejich vzdáleností od Země? 

Povrch Venuše vykazuje mnoho kráterů vytvořených dopady meteoritů a asteroidů.  Při dávných kolizích planety s menšími asteroidy se tedy muselo do okolního meziplanetárního prostoru dostat značné množství materiálu, který byl původně součástí povrchu naší sousední planety. Je tu ale jeden problém. Pokud se na Zemi nacházejí meteority z Venuše, nebyly objeveny. Zatímco meteoritů, jejichž původ je připisován Marsu, existuje hned několik, žádné meteority z Venuše nikdo nezná. Mohlo by to mít hned několik důvodů. 

Kdo je blíž Zemi: Venuše nebo Mars?

Jedním z logických důvodů by mohla být vzdálenost obou planet. Je snad Venuše od Země dále než Mars? 

Všechny tři planety obíhají kolem Slunce na různě vzdálených drahách rozdílnými rychlostmi. Jejich okamžitá vzdálenost se tedy neustále mění. 

Záleží především na tom, kde se v daném okamžiku nacházejí dané planety na své oběžné dráze kolem Slunce. 

Konkrétně to znamená, že je Venuše od Země vzdálena mezi 38,2 a 261 miliony kilometrů … a Mars mezi 55,7 a 401,3 miliony kilometrů. 

V průběhu roku (jednoho oběhu kolem Slunce) tedy může nastat situace, kdy je vzdálenost ke (všeobecně trochu vzdálenějšímu) Marsu menší než k Venuši. 

Je tomu tak mimochodem i dnes. Ze všech planet je nám nejbliže Mars (180,632 milionu kilometrů), zatímco Venuše je vzdálená celých 223,322 milionu kilometrů. Dokonce i Merkur je blíže než ona. 

Pokud tenhle blog nečtete přímo v den zveřejnění, vzájemné vzdálenosti mezi planetami se logicky opět změnily. Aktuální data najdete na webové stráncehttps://www.timeanddate.de/astronomie/planeten/entfernung,

kde v horní (modré) části stránky kliknete v řádku s výběrovými buttony na “Entfernung zur Erde”. Zajímavý je také výběr “Helligkeit”, který ukáže, jak jasné jsou aktuálně planety na našem nebi. Zajímavé je, že ačkoliv je aktuálně Venuše vzdálenější než Mars, je o hodně jasnější. 

Vzdálenost planety Venuše tedy nejspíš nebude hlavním důvodem pro absenci meteoritů, které by pocházely z této planety. 

Gravitace Slunce

Daleko důležitější by mohla být poloha Venuše ve Sluneční soustavě. Obíhá uvnitř oběžné dráhy Země, zatímco u Marsu je tomu naopak. Meteority, vyvržené z Venuše, musí tedy překonat nejen její přitažlivost, ale také přitažlivost Slunce k tomu, aby se mohly dostat na oběžnou dráhu Země, s trochou štěstí Zemi také trefit a přežít přistání na naší planetě. 

Proti tomuto argumentu svědčí jeden fakt. Zdá se, že se na Zemi nacházejí meteority … z Merkuru, další vnitřní planety, tentokrát té, která se nachází Slunci nejblíže. 

Meteority z Merkuru

Na sto procent si vědci jistí nejsou, zdá se ale, že se na Zemi skutečně nacházejí úlomky tělesa, které bylo vyvrženo při srážce Merkuru s asteroidem a následně překonalo jak jeho gravitaci, tak gravitaci Slunce. 

V jižním Maroku bylo objeveno celkem 35 úlomků nápadně nazelenalé horniny o celkové hmotnosti 350 g. Ukázalo se, že úlomky obsahují pozoruhodně málo železa, ale značné množství křemičitanů hořčíku, hliníku a vápníku. Složení objektů je velice podobné tomu, který zjistila vesmírná sonda Messenger při průzkumu horniny Merkuru. Ani to, že je podíl křemičitanů vápenatých o něco vyšší než v údajích z Messengeru, nemusí být argumentem proti Merkuru, coby místu původu meteoritů.

Materiál totiž může pocházet z hlubší vrstvy Merkurovy kůry. Koneckonců musel dopad asteroidu na Merkur vyvinout značnou energii, aby mohl být materiál odtud vůbec vymrštěn a dostal se až na Zemi. 

Gravitace Slunce tedy pouť možných Venušiných meteoritů ztěžuje, sama o sobě ale jejich existenci nevylučuje. 

Situaci musí způsobovat ještě jiný jev. 

Pokud srovnáme podmínky na Venuši a na Merkuru, je také už na první pohled jasné, o co se jedná. 

Venušina atmosféra

Na rozdíl od Merkuru má Venuše velmi hustou atmosféru. Vrstva mraků je tak silná, že se na planetě nikdy nedočkáte východu Slunce. I přes den tu panuje lehký soumrak. Meteority, které by chtěly opustit gravitační pole Venuše, by musely nejprve proniknout její hustou atmosférou. Ta se skládá převážně z oxidu uhličitého a má na povrchu planety hustotu asi 0,1 g/cm3, což odpovídá desetině hustoty vody. Každý, kdo někdy zkoušel házet kamenem pod vodou, chápe, že pro meteority nebude příliš jednoduché proniknout hustou planetární atmosférou. 

Aby se mohl meteorit dostat na Zemi, musí mít navíc po průletu atmosférou takovou rychlost, která mu dovolí překonat jak přitažlivost Venuše, tak přitažlivost Slunce. Čím rychlejší je ovšem těleso, které prolétá atmosférou, tím intenzivnější je jeho interakce s ní - a tím je i silnější zpomalení budoucího možného meteoritu. 

Nálezy materiálu z Venuše na naší planetě jsou tedy značně nepravděpodobné, i když se nedají úplně vyloučit. Byly by ovšem pro vědce… velkým překvapením.