Díky za další zajímavý pohled na tuto neobvyklou planetu. Ta opačná rotace mě překvapila. Hezký den všem.

Já děkuju za jako vždy milou návštěvu. krásný den, Dani, jsem ráda, že se líbilo.

Asi by byly musely přiletět už hodně dávno. A to z nich třeba taky už moc nezbylo...

Ano, proto se doufá, že by mohly ležet na Měsíci, a možná že je brzo najdeme, když tam pošleme dostatečné množství robotů. Nebo tam poletí zase lidé, už se na to chystají jak Američani i Čína. Jak to tak vypadá, my, ani Rusko to asi v dohledné době nevytrhneme.

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky!

https://www.msn.com/en-in/news/techandscience/this-fact-about-venus-will-shock-and-awe-you-asteroid-crash-responsible-find-out/ar-AAZIkgw

Díky za ten link, George. Ta věc se zastavenou rotací jako následek tření atmosféry je velice zajímavá. Docela by mě zajímalo, jestli to někdo propočítává, jsou tam nějaké simulace, že by to opravdu šlo. To by mohlo ledaccos vysvětlit. Mějte krásný den za oceánem, ať se vám hezky vydaří.

Opět zajímavý článek.

Nezmínila jste však ještě jeden důvod, proč na Zemi meteority z Marsu jsou. Mars je obydlen a Marťani občas házejí šutry do vzduchu. Je to jejich planetární sport. Vyhraje ten, kdo šutr vyhodí nejvýše a za zasažení jiné planety dostávají extra body.

Otázka ovšem je, jestli v období před miliardami let, kdy ve Sluneční soustavě probíhalo velké "bombardování", měla Venuše tak hustou atmosféru, jakou má dnes. Předpokládá se, že dnešní stav vznikl dlouhodobým působením skleníkového efektu.

Tenkrát mohla na Zemi spadnout řada meteoritů z Venuše, ale jsou již dávno pohřbeny v propadlišti geologických dějin. Možná by mohlo být něco na Měsíci, ale tam nemáme podrobný průzkum.

Dano, děkuji za další přísun

Krásný den, Horste, ať se vydaří.

Důvodem toho, že nalézáme meteority z Marsu a možná i jeden z Merkuru, ale žádný z Venuše, bude nejspíš především potřebná rychlost, již musí získat meteorit po srážce.

K tomu, aby se dostal na Zemi meteorit z Marsu, potřebuje mít počáteční rychlost alespoň něco přes 5 km/s. Aby se dostal na Zem z Merkuru , činí minimum přibližně 8,7 km/s. A z Venuše je to 10,8 km/s.

Atmosféra samozřejmě hraje roli další překážky. Merkur nemá žádnou a Mars slabou. Pro Merkur navíc hraje to, že blízko Slunce mohou mít dopadající tělesa vyšší rychlost, kterou mohou předat vyvržené hmotě.

---

Poznámka: Potřebná počáteční rychlost se spočte jako odmocnina ze součtu čtverců únikové rychlosti a počáteční rychlosti Hohmannovy přechodové dráhy zmenšené o oběžnou rychlost planety. Pro Mars činí obě rychlosti (v km/s) 5 a 2, pro Venuši 10,5 a 3,3 , pro Merkur 4,3 a 7,6. (pokud jsem se někde spletl, budu samozřejmě vděčen za opravu)

Ano. Už jsem o tom něco četl. Tuším, že to byl blog paní Tenzler.

👍Napadla mně ještě jedna věc. Do jaké míry známe složení hornin na Venuši ve srovnání s tělesy s řídkou nebo žádnou atmosférou? Tam je analýza určitě jednodušší.

Velký potlesk pro vaše kosmická témata. Velmi zajímavá úvaha. Já bych se klonil ke kombinaci několik faktorů, které snižují pravděpodobnost dosažení Země: Poloha vůči Slunci a hustota atmosféry. U toho Merkuru to mohl být natolik silný náraz, že se úlomky dostaly na dráhu k Zemi.

Přejeme vám, paní Dano, s Čumákem velmi příjemný den (včera se Čumák pokusil obskákat snad polovinu Lužánek, nicméně neuspěl - fenky sice jeho zájem potěšil, ale znáte to: bolela je hlava...)

Děkuju. Jsou to takové úvahy o nesmrtelnosti chrousta, ale dělají mi radost. Inspiruju se někde na netu, najdu si k tomu další a další údaje - a pak se to už tak nějak samo napíše jako blog.

Vám i vašemu Čumáčkovi také krásný den, ta vedra, co teď přicházejí, si plně zaslouží jméno "Hunds-tage" (psí dny), ještě že je aspoň ráno trochu chladněji. Nejhorší, když se ten hic nedá vyvětrat. Mějte se oba moc hezky.