Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Naše země září! Kolik radioaktivity na nás číhá v zemině?

Před radioaktivitou se nelze schovat. Není to ani potřeba. Naše těla si s malými dávkami umí dobře poradit. Kolik radioaktivity se skrývá v zemi, po které chodíme?

Radioaktivita, která se dá naměřit v naší zemině, se dá rozdělit do dvou zásadních druhů – přirozená a umělá. Následky ionizujícího záření jsou u obou typů pro živý organismus identické – takže například alfa záření z přirozených nuklidů vyvolává stejné změny, jako alfa záření z uměle vzniklých radionuklidů. Přesto se vyplatí oba druhy aktivity rozlišovat. Přirozené a „umělé“ ionizující záření totiž pochází z různých radionuklidů, které se pak samozřejmě v našich tělech chovají (vzato biologicky) různým způsobem. Některé z nich se pevně zabudovávají do skeletu a mohou tam naplno uplatnit svou škodlivost. Jiných se umí náš organismus zbavit. 

Přirozené radionuklidy

Přirozené radionuklidy, které nacházíme v zemině, pocházejí z doby před vznikem Sluneční soustavy. Do dneška se zachovaly jen proto, že se rozpadají jen velice pomalu. Vyšší koncentrace těchto radionuklidů nacházíme například v žulách.

Přirozená radioaktivita zeminy je způsobena hlavně izotopem draslíku (K-40). Dalšími přirozenými radioaktivními prvky, které se nalézají v zemi, jsou uran a thorium a produkty jejich rozpadu.

Koncentrace registrovaných rozpadů těchto radionuklidů nezávisí na hloubce. Nachází se prakticky v celé zemské kůře. Draslík-40 se podílí na její aktivitě zpravidla 300 becquerely na kilogram hlíny. Uran, thorium a jejich produkty jen asi 10 – 30 Bq/kg. (Becquerell – jednotka, která udává, kolik radioaktivních rozpadů se dá zaregistrovat v dané látce během 1 sekundy.)

Ze zeminy se tyto přirozené radionuklidy dostávají do vody, do rostlin – a tím i do potravního řetězce nás, lidí. Nejčastěji se přitom jedná o radionuklid K-40 (draslík). Ten se pak z největší části podílí také na naší tělesné radioaktivitě. Každý z nás totiž sám září. Průměrná aktivita běžného lidského těla se pohybuje kolem 5000 – 10 000 Bq (radioaktivních rozpadů za vteřinu).

Uměle vzniklé radionuklidy

V zemině ale nalézáme ještě jiné izotopy. Nejsou přírodní. Vznikly při nadzemních jaderných pokusech nebo haváriích jaderných elektráren. Jedním z nich je césium-137. Podílí se na celkovém záření od 20 Bq/kg hlíny (v oblastech nezasažených Černobylem) do 100 Bq/kg hlíny v oblastech, které trpěly v roce 1986 po havárii na černobylské jaderné elektrárně radioaktivním deštěm.

Tyto umělé radionuklidy jsou rozděleny nerovnoměrně. Nacházíme je jen do hloubky zhruba půl metru.

Většina z nás má nejspíš havárii na reaktoru č. 4 v Černobylu spojenou s největší a nejmasivnější katastrofou posledních desetiletí. Rozptýlila nejen v Evropě, ale dokonce po celé zeměkouli radioaktivní materiál z poškozené ukrajinské atomové elektrárny. Málokdo ale možná tuší, že daleko větší zamoření naší planety způsobily nadzemní jaderné pokusy, které probíhaly v padesátých až šedesátých letech.

Tyto pokusy probíhaly sice ve vzdálených a víceméně neobydlených oblastech, způsobily ale (hlavně díky globálním procesům v atmosféře) přesto masivní jaderný fallout na severní polokouli.

V našich oblastech odpovídal 2500 Bq/m2 radioaktivního stroncia-90 a 4000 Bq/m2 cesia-137. Malá část radioaktivního záření připadala na plutonium.

Valnou většinu těchto prvků v hlíně nacházíme dodnes, i když jejich aktivita samozřejmě za poslední desetiletí poklesla. Dnes se na našem radioaktivním pozadí podílejí dávkou kolem 5 mikrosievertů.  

 

Na obrázku vidíte časový průběh zátěže obyvatel střední Evropy, způsobený v posledních 50 letech cesiem-137. Tento „umělý“ radioaktivní izotop vznikal jak při jaderných pokusech, tak při havárii na jaderné elektrárně v Černobylu.

Nejvyšší zátěž byla registrována v letech 1963 až 1967. Celková zátěž je odhadována na 4,4 mSv. (O tom, co vyjadřuje jednotka mSv, pojednával minulý blog.)

V šedesátých letech se pohybovala nejvyšší zátěž z cesia-137 kolem 0,28 mSv za rok. Ve stejné době působilo stroncium-90 zátěží kolem 2,4 mSv za rok.

Po havárii Černobylské jaderné elektrárny se složení radioizotopů v zemině změnilo. Zatímco se izotopy, pocházející z nadzemních atomových pokusů v posledním desetiletí postupně „vyzářily“, přibyly v roce 1986 zásluhou ukrajinské katastrofy nové – cesium-134, cesium-137 a jód-131. Zasloužily se o zátěž kolem 0,1 – 0,3 mSv.

Nejnovější masivní havárie jaderné elektrárny se odehrála v japonské Fukušimě. Už v březnu 2011 se na území střední Evropy daly zaregistrovat radionuklidy, které se při ní dostaly do atmosféry. Jejich koncentrace byla ale minimální. Jednalo se o nepatrné zlomky zátěže, kterou vidíte na vrchním grafu.

 

 

 

 

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 4.8.2016 8:00 | karma článku: 22,41 | přečteno: 678x
  • Další články autora

Dana Tenzler

Egyptská modř

Seriál (o malířských barvách) se bude zabývat zajímavostmi ze světa pigmentů. Čím nejlépe začít? Jedním z nejstarších, lidmi uměle vyrobených pigmentů. Umělci ho používali už před několika tisíciletími.

30.5.2024 v 8:00 | Karma: 16,81 | Přečteno: 191x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Hledání helia v exosférách exoplanet

Kolem hvězd v naší Galaxii krouží velké množství různých planet. Vědci se nyní věnují jejich atmosférám. Nová studie zaznamenala 17 planet s heliovou atmosférou a 40 planet bez ní. (délka blogu 4 min.)

27.5.2024 v 8:00 | Karma: 12,96 | Přečteno: 132x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Biologické stopy na exoplanetách

Jak se pozná, že se na cizí a slibně vypadající exoplanetě skutečně nachází život? Exoplanety jsou příliš daleko. Zbývá jen pozorování teleskopy. (délka blogu 4 min.)

23.5.2024 v 8:00 | Karma: 14,85 | Přečteno: 175x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Jakou barvu budou mít rostliny na exoplanetách?

Na exoplanetách může mít biosféra jinou barvu než je tomu na Zemi. Vědci našli argumenty pro existenci exoplanet s fialovými rostlinami. Jakou barvu mají rostliny na jiných planetách? (délka blogu 3 min.)

20.5.2024 v 8:00 | Karma: 15,96 | Přečteno: 200x | Diskuse| Věda

Dana Tenzler

Co způsobuje barvu minerálů (4) - klamání tělem a přibarvování reality

Poslední část malého blogového seriálu o tom, proč jsou vlastně horniny barevné a proč je zbarvení minerálů podobné chování třídy plné dětí.

16.5.2024 v 8:00 | Karma: 13,73 | Přečteno: 160x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat

2. června 2024

Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...

Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS

2. června 2024

Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 980
  • Celková karma 18,63
  • Průměrná čtenost 1285x
Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům.