Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba?  (délka blogu 5 min.) 

 

Kreativita odpůrců jaderné energetiky nezná mezí. Na rozdíl od věcných znalostí. Argument o nedostatku jódových tablet využívá starý známý princip: jakmile se podaří publikum vystrašit, přestává využívat logické myšlení. Proto se zdá být na první pohled argumentace o nedostatku jódových tablet, které by se (v případě havárie na jaderné elektrárně) měly rozdávat lidem, logická a pádná. 

Vždyť právě neutrální jód v tabletách má nasytit štítnou žlázu, takže už nemá sklony využívat nebezpečné izotopy, uvolněné při eventuální havárii. 

Je to pravda. Takové tablety jsou rozdány jen domácnostem v nejbližším okolí jaderné elektrárny (a nejspíše nejsou rozdány vůbec). Další zásoby se skladují v centrálním skladu nebo na radnici příslušných obcí - případně někde, odkud je jen tak jednoduše a rychle nevyzvednete - vždyť v případě havárie mají lidé zůstat doma a snažit se nevycházet na ulici. Podle aktivistů je situace neudržitelná. Vláda a provozovatelé jaderných elektráren prý vědomě hazardují se zdravím lidí. 

Jód ochrání jen před určitou částí "radioaktivity"

Realita se od snů aktivistů samozřejmě poněkud liší. 

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se před lety v okolí jaderného reaktoru (pracujícího nedaleko mého města) žádné jódové tablety nerozdávaly. 

Není to totiž potřeba. Jak je to možné? Vysvětlení je vlastně úplně jednoduché. A na rozdíl od pohádek aktivistů - na něm není vůbec nic dramatického. 

Radioaktivní izotopy jódu se do našeho těla nedostávají vdechnutím, ale spolu s potravou. To by se mohlo stát následujícím způsobem: Kdyby se při havárii měl dostat jód a jiné radioaktivní izotopy vně reaktoru a také vně prostor jaderné elektrárny, mohly by kontaminovat například trávu, kterou spásají krávy. Tím by se mohl jód dostat do kravského mléka - a také samozřejmě do ostatních právě sklízených zemědělských plodin. Pokud bychom takové kontaminované jídlo snědli - dalo by se možná uvažovat o případném poškození. 

Proč bychom ale v dnešní době měli jíst právě potraviny, které se sklízejí v okolí havarované jaderné elektrárny? 

Dnes… když prakticky všechna zelenina, která se dá sehnat v běžném obchodě, vyrostla kdesi v Holandsku nebo na španělských plantážích, případně přicestovala z druhého konce světa, už  nejsme odkázáni na svazek ředkviček, který vyrostl nedaleko jaderné elektrárny. 

Kdy se vyplatí začít uvažovat o jódových tabletách?  

Je to tak - v uvažování aktivistů a v jejich demagogickém výkladu reality se skrývá jeden malý ale důležitý detail. Sám nápad, že se lidé budou chránit před radioaktivním jódem tabletami s neutrálním izotopem jódu - je daleko staršího data, než jsou naše jaderné elektrárny. 

Vznikl v době studené války, kdy se počítalo s velkoplošným a dlouhodobým zamořením celých kontinentů a s opravdu dramatickým radioaktivním spadem. V případě jaderné války by byly zamořené opravdu všechny zdroje potravy - a tak by určitá preventivní dávka neradioaktivního jódu ve formě včas podaných tablet dávala smysl. V případě hypotetické možné havárie na dnešní jaderné elektrárně už smysl nedává. 

Není tedy třeba panikařit - stejně jako není třeba preventivně pojídat jód jen pro případ “co kdyby”. Předávkování jódem je totiž eventuálně ještě nebezpečnější než krátkodobá expozice jeho radioaktivními izotopy. 

Pro zajímavost: studie o vlivu radioaktivních izotopů jódu.https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ijc.11258