Kandidáti na “živé” exoplanety v systému TRAPPIST-1
Hned na začátku chci zdůraznit, že to neznamená, že na těchto planetách skutečně existuje život. Obíhají kolem malé, ale zároveň velice nehostinné hvězdy, tzv. červeného trpaslíka. Malé hvězdy mají jednu nepříjemnou vlastnost. Jsou náchylné k nevypočitatelným změnám aktivity. Ve srovnání s naším Sluncem produkují daleko větší množství hvězdného větru, směsi různých částic, který je pro živé organismy (jak je známe ze Země) smrtelný.
Co je to TRAPPIST-1
Hvězda TRAPPIST-1 je (na hvězdné poměry) malý objekt o hmotnosti jen asi 8 % Slunce. Je v podstatě jen o něco málo větší než Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy. Tito tzv. červení trpaslíci jsou mimochodem nejčastějším druhem hvězd. Přesto je na nebi pouhým okem nevidíme - jejich světlo je na to příliš slabé. Systém TRAPPIST-1 je vidět jen teleskopem. Nachází se v souhvězdí Vodnáře.
Jupiter je obří planeta, která kolem sebe vytvořila malý “planetární” systém. Jeho největší měsíce, které objevil před více než 400 roky Galileo Galilei, nesou jména Io, Europa, Ganymed a Kalisto. Systém ledových měsíců připomíná soustavu planet Merkur, Venuše, Země a Mars. Analogická situace se může teoreticky vyvinout i u červených trpaslíků, domnívali se vědci už delší dobu. Dnes to víme jistě. I oni mohou kolem sebe tvořit a shromažďovat četné planety.
Planety obíhající kolem slabého červeného trpaslíkaTRAPPIST-1, se poprvé podařilo detekovat v roce 2016 pomocí přístrojeTRAPPIST-Southpracujícího na observatořiESO/La Sillaa v Chile. Tento systém tvoří minimálně sedm planet. Planety dostaly v souladu s existujícími pravidly jména podle centrální hvězdy, kterou doplňují malá písmenka. Jmenují se TRAPPIST-1b, c, d, e, f, g a h. Ve stejném pořadí také obíhají svou centrální hvězdu.
Jak vypadají exoplanety v systému TRAPPIST-1?
Malá chladná hvězda zásobuje energií svůj systém daleko méně, než jak je tomu v naší soustavě. Na druhou stranu jsou zdejší planety k centrální hvězdě daleko blíže, což jejich energetický deficit vyrovnává.
Planety označované písmeny “c”, “d” a “f” mají k dispozici podobné množství energie jako Venuše, Země a Mars v naší vlastní soustavě.
Nedávno se podařilo dokonce zjistit, jaké podmínky na nich panují. Povedlo se to díky šťastné shodě okolností. Během jejich oběhu je vidíme přecházet přímo přes hvězdný disk. Poměrně přesně se tedy dají zjistit různé parametry. Z odchylek oběhu kolem hvězdy se dá vysledovat vliv jednotlivých planet na své sousedky. V počítačové simulaci se pak dá upravovat stav systému tak dlouho, až produkovaná data odpovídají pozorovaným jevům.
Takovým způsobem se podařilo zjistit pravděpodobné hmotnosti jednotlivých planet. A nejen to. Podařilo se také zjistit, kolik vody se na nich nachází.
Obě hvězdě nejbližší planety mají kamenná jádra a měly by mít atmosféru, která je daleko hustší než pozemská. Třetí nejbližší planeta je v tomto systému nejlehčí - má jen zhruba třetinu hmotnosti Země. Mohla by mít jak hustou atmosféru, tak oceán nebo svůj povrch skrývat pod rozsáhlým ledovým příkrovem.
Nejspíš nejzajímavější je planeta, označená písmenem “e”. Má vyšší hustotu než ostatní, znamená to, že by mohla mít železné jádro. To zase znamená, že by možná mohla disponovat magnetickým polem, které chrání povrch před kosmickým zářením. Také co se týká teploty a velikosti - je Zemi nejpodobnější.
Zbylé tři planety jsou od hvězdy příliš daleko na to, aby mohly mít na svém povrchu tekutou vodu ve větším množství. Nejspíš jsou to ledové světy, pokryté zamrzlým ledovým krunýřem.
Nakonec ještě malá ukázka komplexnosti dnešního průzkumu vesmíru. Následují jména vědců, kteří se podílejí na průzkumu systému TRAPPIST-1. Doby, kdy se tématy zabývali jednotliví vědci - jsou nejspíš definitivně pryč. Dnešní doba přeje spolupráci.
Složení týmu: Simon L. Grimm (University of Bern, Center for Space and Habitability, Bern, Švýcarsko), Brice-Olivier Demory (University of Bern, Center for Space and Habitability, Bern, Švýcarsko), Michaël Gillon (Space Sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Liege, Belgie), Caroline Dorn (University of Bern, Center for Space and Habitability, Bern, Švýcarsko; University of Zurich, Institute of Computational Sciences, Zurich, Švýcarsko), Eric Agol (University of Washington, Seattle, Washington, USA; NASA Astrobiology Institute’s Virtual Planetary Laboratory, Seattle, Washington, USA; Institut d’Astrophysique de Paris, Paris, Francie), Artem Burdanov (Space Sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Liege, Belgie), Laetitia Delrez (Cavendish Laboratory, Cambridge, UK; Space Sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Liege, Belgie), Marko Sestovic (University of Bern, Center for Space and Habitability, Bern, Švýcarsko), Amaury H. M. J. Triaud (Institute of Astronomy, Cambridge, UK; University of Birmingham, Birmingham, UK), Martin Turbet (Laboratoire de Météorologie Dynamique, IPSL, Sorbonne Universités, UPMC Univ Paris 06, CNRS, Paris, Francie), Émeline Bolmont (Université Paris Diderot, AIM, Sorbonne Paris Cité, CEA, CNRS, Gif-sur-Yvette, Francie), Anthony Caldas (Laboratoire d’astrophysique de Bordeaux, Univ. Bordeaux, CNRS, Pessac, Francie), Julien de Wit (Department of Earth, Atmospheric and Planetary Sciences, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, USA), Emmanuël Jehin (Space Sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Liege, Belgie), Jérémy Leconte (Laboratoire d’astrophysique de Bordeaux, Univ. Bordeaux, CNRS, Pessac, Francie), Sean N. Raymond (Laboratoire d’astrophysique de Bordeaux, Univ. Bordeaux, CNRS, Pessac, Francie), Valérie Van Grootel (Space Sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Liege, Belgie), Adam J. Burgasser (Center for Astrophysics and Space Science, University of California San Diego, La Jolla, California, USA), Sean Carey (IPAC, Calif. Inst. of Technology, Pasadena, California, USA), Daniel Fabrycky (Department of Astronomy and Astrophysics, Univ. of Chicago, Chicago, Illinois, USA), Kevin Heng (University of Bern, Center for Space and Habitability, Bern, Švýcarsko), David M. Hernandez (Department of Physics and Kavli Institute for Astrophysics and Space Research, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, USA), James G. Ingalls (IPAC, Calif. Inst. of Technology, Pasadena, California, USA), Susan Lederer (NASA Johnson Space Center, Houston, Texas, USA), Franck Selsis (Laboratoire d’astrophysique de Bordeaux, Univ. Bordeaux, CNRS, Pessac, France) a Didier Queloz (Cavendish Laboratory, Cambridge, UK).
Zdroje:http://www.eso.org/public/archives/releases/sciencepapers/eso1706/eso1706a.pdf
https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1805/,http://www.eso.org/public/archives/releases/sciencepapers/eso1805/eso1805a.pdf
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (4) - klamání tělem a přibarvování reality
Poslední část malého blogového seriálu o tom, proč jsou vlastně horniny barevné a proč je zbarvení minerálů podobné chování třídy plné dětí.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (3) - co nutí děti zlobit?
Když rozebereme případ dětí z úplně zlobivé třídy (idiochromatismus - název si můžete zapamatovat podle toho, že se z takových dětí člověk musí zbláznit), zjistíme, že mají ke zlobení (a minerály k zabarvení) jen několik důvodů.
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů (2) - proč jsou vlastně děti zlobivé?
V tomto díle blogového seriálu o barvě minerálů se dozvíte, kdo nebo co způsobuje tzv. alochromatismus, idiochromatismus a pseudochromatismus. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Co způsobuje barvu minerálů a hornin? (1)
Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud berou minerály a horniny svou barvu? Vysvětlení barvy minerálů se dá překvapivě vysvětlit dynamikou žáků ve školní třídě. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Proč nevidíme cizí civilizace - vysvětlení geologa (2)
Ze svých zkušeností s vývojem života na Zemi odhadujeme možnosti vývoje na cizích planetách. Jednotlivé specifikace planet z pohledu geologa. Kde se může život vyvíjet nejrychleji? (délka blogu 4 min.)
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Francie představila poštovní známku s obrázkem a vůní bagety
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...
- Počet článků 976
- Celková karma 19,49
- Průměrná čtenost 1320x