K čemu se hodí ... exotické chemické prvky? (všechny kapitoly)

K čemu se hodí kyslík nebo dusík, to ví i ten, kdo se o chemii a fyziku moc nezajímá. K čemu se ale hodí například exotické americium? Nejspíše ho dokonce máte doma. Všechny kapitoly v jednom blogu (délka blogu přes 120 min.)

Má zajímavý a exotický název. Prvek skutečně exotický je – i když se ho v zemské kůře nachází více, než olova. Pro naši technicky orientovanou civilizaci má značný význam. Jeho použití vás možná překvapí.
Neodym je stříbřitě bílý, měkký kov. V periodické tabulce ho najdete mezi tzv. „lanthanoidy“

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=569990

Nic nenahradí neodym – kromě praseodymu, traduje se mezi chemiky. Dnešní blog bude o zajímavém dvojčeti neodymu, kterému vděčíme jak za sklo určitých barev, tak velice silné permanentní magnety.
Praseodym je přírodní chemický prvek. Je jedním z mála (z dvaceti), které se v přírodě vyskytují jen v jedné formě – tvoří ho jen jeden jediný izotop. Naprostá většina chemických prvků se totiž skládá z menšího nebo většího množství různých izotopů, lišících se počtem neutronů v jádře atomu.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=570835

Stříbřitý kov byl zpočátku jen chimérou. Poté potvrdil existenci jednoho z nejdůležitějších zákonů chemie. Dnes je nepostradatelný. Tento blog čtete díky germaniu, zabudovanému do elektronických součástek vašeho i mého počítače.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=573074

Přírodní americium se na naší planetě nevyskytuje. Nemá ani jeden stabilní izotop, postupem času se všechny jeho formy rozpadají na jiné prvky. Veškeré americium, které na Zemi máme, bylo zhotoveno člověkem.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=574855

Europium je jedním ze dvou chemických prvků, které jsou pojmenovány na počest kontinentu. Druhým z nich je (v jednom z minulých blogů zmiňované) americium. K čemu se hodí europium? Prozradím, že ho možná máte denně v rukou.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=578408

Nevyskytuje se ve volné přírodě, je tu jen pro radost vědcům. Tento šťastný prvek je tím nejurozenějším z celé periodické soustavy – vždyť vzniká z Einsteinia a byl pojmenován po slavném ruském zakladateli periodické soustavy.
Mendělejevium patří mezi transurany. Je to radioaktivní kov. Tím ale výčet toho, co o něm víme, v podstatě končí. Většinu jeho vlastností pouze odhadujeme. Zatím se nikomu nepodařilo vyrobit ho v čisté, kovové formě, proto vám neukážu žádný jeho obrázek.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=582848

Prvek, který se kdysi zrodil při obrovském výbuchu supernovy dnes pomáhá vyrábět benzín a zapalovat cigarety. Zároveň je na naší planetě jedním z nejvzácnějších. Podívejme se do rodinného alba chemického prvku – rhenia.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=584963

Vzácný prvek se těží v Austrálii, Jižní Americe nebo Africe. Používáte ho prakticky denně, někteří z nás ho dokonce nosí v těle. Jak vznikl tantal a k čemu všemu se hodí?
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=592127

Vzácný a nerezavějící prvek je zároveň přesným měřidlem a svědkem dávné katastrofy, která vyhubila dinosaury. Odkud pochází iridium - a k čemu se používá?
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=598868

Který chemický prvek je na Zemi nejvzácnější? Není to ani zlato, ani drahá platina. Není to dokonce ani dysprosium, o kterém nejspíš většina z nás nikdy neslyšela. Nejvzácnějším prvkem je ... astat.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=601012

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby.
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=605404

Jeho název poeticky odkazuje na „zelený výhonek“. Paradoxně je tento prvek spíš synonymem pro smrt. Jak vzniklo a k čemu se hodí thallium?
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606937

Září, měří a ... hodí se ke špionáži. Odkud se v našem vesmíru bere a na co se dá použít krypton?
Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608164

Zdroj: pixbay.com, licence CC0, https://pixabay.com/de/photos/milchstra%C3%9Fe-universum-person-sterne-1023340

 

Autor: Dana Tenzler | pondělí 27.4.2020 8:00 | karma článku: 18,06 | přečteno: 673x