“Geniální konstruktér”. Aneb - co vám Elon Musk nikdy neřekl

Jeho firma SpaceX má být jednoho dne lepší než všechny ostatní. Hlavně má ale být levnější. Jak už to často bývá, když přijde na lámání chleba, zbude z velkých plánů - jen hromádka popela. (délka blogu 3 min.)

Nejlepší, nejlevnější a nejvíce orientovaná na potřeby zákazníků? Při bližším pohledu do firemní historie SpaceX vás zarazí hned několik nesrovnalostí. Velké plány a bombastické show střídala velká zklamání. Jak může takové chování přežít firma, který si dává za cíl být lepší než konkurence? Odpověď na tuto otázku dají neúprosná čísla. Vše spraví - několik miliard dolarů dotací z rozpočtu USA a NASA. V roce 2015 byl podíl, financovaný ze státních zdrojů dokonce převažující - a činil celých 85%. Nezbývá než se divit, čemu všemu se dá v USA říkat soukromá firma.

Kam se poděly veřejné peníze z rozpočtu USA? Stručná historie SpaceX

Na počátku byl vývoj rakety Falcon 1. Už když byla konstruována, bylo odborníkům jasné, že je zbytečná. Podle sporých dokumentů (Muskova firma není příliš sdílná co se týká přesných údajů) měla příliš nízkou nosnost a k použití pro naprostou většinu zákazníků se tedy nehodila. Dala se prý srovnat s tehdejší raketou Pegasus (vyvinutou firmou, která si dnes říká Orbital ATK). Ta v daném období už spíše skomírala. Její starty byly méně a méně časté - a jistě to nebylo tím, že by firma nebyla schopná vyrobit další a další kusy v tehdy už zaběhlé výrobě. Šlo spíše o to, že o ni nebyl dostatenčý zájem. Proč tedy vyrábět něco, co supluje raketu, o kterou už stejně nikdo nestojí?

Tento fakt si nakonec nejspíše uvědomil i samotný Elon Musk. Koncept Falcon 1 byl pozměněn a raketu měla nahradit verze Falcon 1e. Ta měla mít vyšší výkon motorů. Ani ona se ale neuplatnila v praxi, tentokrát proto, že její výroba byla jednoho krásného dne bez náhrady zastavena.

O důvodech se dá spekulovat. Jediný zákazník, který se osmělil a chtěl si původně Falcon 1e pronajmout, byl odkázán na pozdější starty jiné verze, nesoucí jméno Falcon 9.

Podivnosti ovšem pokračovaly. Následující verzí vyráběné rakety měla být varianta Falcon 5. I ona byla (jako její předchůdkyně) bombasticky představena nadšenému tleskajícímu publiku - aby byla její výroba později potichu ukončena.

Až do konečné fáze zatím došel vývoj Falcon 9. Ne že by probíhal hladce. Původním jménem “blok 1” nebo také “v1.0” označovaná raketa byla stejně jako její předchůdkyně příliš slabá na to, aby byla schopná splnit potřeby zákazníků a vynést náklad na jednu specifickou a velice žádanou orbitální dráhu, tzv. geostacionární dráhu. Ta je velice důležitá pro provozovatele většiny komunikačních satelitů.

Geostacionární dráha je dráha, na níž se družice pozorovatelům na Zemi jeví jako nehybná. Aby se družice nacházela na geostacionární dráze, musí se pohybovat kruhovou rychlostí v rovině rovníku a musí mít stejnou úhlovou rychlost jako Země. Musí se nacházet přibližně ve výšce 35 800 km nad rovníkem. Družice na takovéto dráze oběhne Zemi za 23 hodin a 56 minut, což je délka siderického dne. To znamená, že se otáčí vůči zemské ose stejnou úhlovou rychlostí, jako jakýkoliv bod na Zemi. Družice s takovou dráhou je nazývána geostacionární družicí.
Tím se vyřadila ze závodů o přízeň většiny soukromých firem, zadávajících zakázky pro starty raketových nosičů.  Nenašla ani jediného zákazníka, který by měl zájem. Naštěstí ještě zbýval plán B, kdy měl nedodělek dovážet zásoby na ISS. Na následujícím obrázku je malé porovnání dráhy ISS a některých geostacionárních satelitů. Je zřejmé, že cestu k ISS zvládnou i rakety, které nejsou příliš výkonné.

Pro lety k ISS firma SpaceX koneckonců už vyvinula vlastní dopravní kapsli, která dostala jméno Dragon.

Všechno by bylo skvělé - kdyby se neukázalo, že pomocí své rakety může Dragon dovézt na ISS jen zhruba 1 tunu nákladu. Může se to zdát na první pohled hodně. Ve skutečnosti byla i tahle část aktivit SpaceX velkým zklamáním. Byl to výkon srovnatelný s možnostmi tehdejší rakety Cygnus.

Cygnus je bezpilotní nákladní kosmická loď vyvinutá a vyráběná americkou společností Orbital ATK (dříve Orbital Sciences Corporation) v rámci programu komerční orbitální dopravy (COTS) americké kosmické agentury NASA. Cygnus je určen k dopravě nákladu na mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do vesmíru je vynášen raketou Antares z kosmodromu MARS (Středoatlantský regionální kosmodrom), případně raketou Atlas V z mysu Canaveral na východním pobřeží USA.

Vývoj raket i kapsle ve SpaceX vyústil v řadovou napodobeninu už existujících dopravních prostředků. Bylo to v zájmu této kvazi-soukromé firmy, dotované NASA a rozpočtem USA? V čem byla lepší a levnější, začali se ptát mnozí bývalí fanoušci soukromé firmy.  

Falcon 9 už alespoň nebyla kompletním flopem. Vynesla na oběžnou dráhu skutečné a opravdové satelity. Mezi prvními byly na řadě Orbcomm, satelity, které měly původně startovat s raketou Falcon 1. Co se týká zpeněžení celé akce, bylo spíše mizivé  - dva starty po 42 miliónů dolarů s vynesením 2 tun zátěže - způsobily samozřejmě jen finanční ztráty.

Pro srovnání - start ruské rakety Dnepr, která je schopná vynést na nízkou oběžnou dráhu 3,7 tuny zátěže, stál v roce 2015 24 miliónů dolarů a start rakety Vega, která byla sice použita jen dvakrát - stál v roce 2012 32 miliónů dolarů (ta mohla vynést na danou oběžnou dráhu 2,5 nákladu). To je poněkud tristní pro firmu, která sama o sobě prohlašuje, že chce zamíchat trhem a že je levnější než všichni ostatní.

Firma se poučila - a další verze Falcon 9 už měly dostat silnější motory. Jejich síla už stačila na to, aby vynesly na potřebnou oběžnou dráhu alespoň menší a lehčí satelitové verze. Paradoxně to celou situaci moc nezlepšilo. Silnější rakety jsou samozřejmě dražší (o penězích, které stojí úpravy a jejich další vývoj nemluvě).

Tento chaos postihl nakonec také samotný Dragon, transportní kapsli, která dovážela zásoby na ISS. Pro svou nynější raketu je příliš malá. Nebo jinak řečeno - nová verze rakety je pro Dragon příliš silná. Dragon je rozměrově příliš malý a zátěž, kterou by mohla raketa teoreticky při startu vynést k ISS, se do nínevejde. Bohužel ve firmě SpaceX - nikoho nenapadlo, že jejich rakety mohou být jednoho dne přeci jen o něco silnější. Dragon musí startovat hned dvakrát, aby dovezl na ISS stejné množství materiálu jaké je schopný vynést jeden jediný konkurenční modul firmy Orbital. Neuvěřitelné? Ano - i takhle fungují některé firmy. Udiví dnes někoho ještě chaos, který panuje v Muskových plánech letu na Mars?

Někdy příště: Musk a jeho pohádka o cestě na Mars