Dáma, která dala světu lehčí brýle

Zasloužila se mimo jiné také o to, že se naše brýle, které nosíme na nose, vyrábějí s relativně lehkým a tenkým sklem. Poznáte její jméno? (délka blogu 3 min.)

Narodila se ve Výmaru v roce 1915. Bylo to v době, kdy vůbec nebylo samozřejmé, že se ženy věnují kariéře a zastávají vedoucí funkce. Přesto se měla stát jednou z mála vědkyň své generace, které byly uznávané na celém světě.

Poté, co odmaturovala, rozhodla se naše hrdinka pracovat jako laborantka v továrně pana Geffckena - sklárny, kterou jistě znáte pod označením Schott. Ta byla už tehdy známá výrobou speciálního technického skla.

Mladá dáma se rychle vypracovala z laborantky na vědeckou spolupracovnici a později se stala samostatnou výzkumnicí. Od roku 1942 při práci studovala dálkově chemii - dostudovat ale nestihla. Tak jako spoustě jiných vědců jí udělala čáru přes rozpočet válka. Na jejím konci se totiž laboratoře a výrobny skláren Schott nacházey ve východní - sověty obsazené části Německa. Američtí spojenci se ale nechtěli světově proslulé špičkové sklárny a její technologie jen tak lehce a bez boje vzdát. Vybrali si 41 vědců a důležitých managerů - a převezli je do západní zóny. Byly mezi nimi i dvě ženy - a jednou z nich byla naše hrdinka. Jistě to nebylo náhodou. Mezi svými kolegy měla přezdívku “kulový blesk”. Vzpomínají na ni jako na neobyčejně silnou osobnost, která se umí prosadit.

Nová továrna na technické sklo vznikla v západní části Německa, nedaleko Mohuče. Od roku 1952 navázala na starou tradici pod svým jménem - sklárny Schott. Pracovala zde v té době samozřejmě i naše hrdinka. Věnovala se zprvu speciálním sklům pro mikroskopy a dalekohledy, později vytvořila laboratoř pro výzkum nových druhů skel.

Svůj největší úspěch pak slavila se svým lehkým brýlovým sklem “Schwerflint 64” - tzv. flintovým sklem.

Flintové sklo

je sklo s velkým podílem oxidu olovnatého - tzv. olovnaté sklo. Má ve srovnání s běžnými skly relativně vysoký index lomu. Ten se navíc liší pro různé vlnové délky. 

V jeho receptuře se nacházela také příměs titanu a to mu dovolilo, aby byla brýlová skla, která z něj byla zhotovená, o zhruba polovinu lehčí než do té doby běžné brýlové sklo.

Pro sklárnu Schott pracovala 44 roků. Během této doby získala kolem 40 patentů. Vytvořila přes 300 nových typů optických skel.

Marga Faulstich  zemřela v roce 1998.

align="justify"