Po mezihvězdném asteroidu Oumuamua je to další návštěva, která k nám přiletěla od cizí hvězdy. Čím je zvláštní kometa Borisov a čím se liší od dříve objeveného asteroidu? Délka blogu 5 min.
Na vesmíru nás nejspíše skoro všechny fascinuje možnost, že se život nevyvinul jen na naší planetě, ale vznikl také v sousedních planetárních systémech.
Hádanku cizích inteligentních civilizací lidstvo nejspíš ještě dlouho nevyřeší, protože nemůžeme vzít kosmickou loď a letět se na ně podívat. Neexistuje pohon, který by mohl pomoci překonat obrovské vesmírné vzdálenosti.
O to více jsou vědci nadšení, když naleznou exostelární objekty, které překonaly obrovské vesmírné vzdálenosti a přiletěly k nám na návštěvu. Astronomové zachytili dalšího hosta z cizího planetárního systému - a tentokrát je ještě zajímavější než byl ten první.
Oumuamua - první identifikovaný návštěvník od cizí hvězdy…
...byl objeven dalekohledem Pan-STARRS na Havaji 19. října 2017, když už byl vlastně tak trochu na odchodu. V té době měl za sebou průchod kolem Slunce a byl na cestě zpět do mezihvězdného prostoru, jak se ukázalo analýzou jeho dráhy. O pět dní dříve prošel kolem Země ve vzdálenosti asi 15 milionů kilometrů, aniž by mu někdo věnoval pozornost. V době objevu byl objekt již asi 33 milionů kilometrů daleko od Země, což je asi 85 násobek vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí, nebo asi pětina vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
Další informace obsahují tyto blogy:
Jen o dva roky později se astronomům podařilo zachytit další objekt, který zjevně nepochází z naší soustavy.
2I/Borisov
Tentokrát se ovšem nechoval jako jeho předchůdce, pasivní a poměrně nenápadný asteroid. Na nebi se objevila kometa se zřetelným chvostem, která se pohybovala po hyperbolické dráze.
Tento exosolární objekt, byl pak sluneční gravitací ze své původní dráhy vychýlen, aby pak naši soustavu navždy opustil. Jak je vidět na následujícím obrázku, proťal rovinu planet nedaleko oběžné dráhy Marsu.
Kometu objevil 30. srpna 2019 amatérský astronom Gennadij Vladimirovič Borisov na Krymu. Podařilo se mu to dalekohledem vlastní výroby se zrcadlem o průměru 65 cm.
Minor Planet Center (MPC), Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics pojmenovala nejprve těleso po objeviteli - C Q4/2019 (Borisov).
Poté, co se potvrdila jeho dráha a tím také exostelární původ, dostal nové jméno - 2I/Borisov. Dalo by se rozklíčovat jako “2” (druhé těleso takového typu), “I” (interstellar), “Borisov” (tj. jméno objevitele).
V září již byla kometa tak blízko Slunce, že vytvořila komu, tedy obálku z plynu a prachu. Původně se počítalo s tím, že bude jádro komety poměrně velké - kolem 2–16 kilometrů. Snímky z Hubbleova vesmírného teleskopu (který se objevem samozřejmě také zabýval) však potvrdily výrazně menší velikost - zhruba půl kilometru.
Viditelné spektrum
Jakkoliv je lidstvo schopné organizovat průzkumné mise ke vzdáleným planetám nebo asteroidům naší soustavy, pořád ještě nejsme dostatečně připraveni na to, zkoumat takový nečekaný objev bezprostředně pomocí sond.
Nezbývá nic jiného, než k němu otočit pozemské i vesmírné teleskopy a snažit se o něm zjistit co nejvíce pozorováním v různých částech elektromagnetického spektra.
Spektrum ve viditelné oblasti, zaznamenané 13. září 2019 pomocí Gran Telescopio Canarias (La Palma), identifikovalo složení povrchu komety. To mělo být podobné složení typických komet z Oortova mraku. To bylo poněkud překvapivé - výrazně se tím totiž lišilo od prvního mezihvězdného objektu 1I/Oumuamua pozorovaného o dva roky dříve.
Cesta kolem Slunce se na kometě znatelně podepsala. Prostředí, které je teplejší než mezihvězdný prostor, změnilo její strukturu.
Na začátku března 2020 bylo v jádru pozorováno několik intenzivních výbuchů. Na konci března bylo na obrázcích, pořízených Hubbleovým kosmickým dalekohledem, objeveno, že se 2I/Borisov rozlomil na dvě části.
Nyní bylo jasné, že se kometa dosud nesetkala s podobnými podmínkami, jaké panují ve vnitřní hvězdné soustavě (vyšší teplota a silnější hvězdný vítr) - a její hmota je tedy prakticky úplně “panenská”. Podobá se původnímu oblaku plynu a prachu, ze kterého se kdysi formovala jeho mateřská planetární soustava.
V dubnu 2020 pak vědci uvedli, že Borisov má vysoký obsah oxidu uhelnatého a předpokládá se proto, že pochází z chladné vnější oblasti protoplanetárního disku.
Bylo tedy jasné, že naši soustavu navštívil prakticky nepozměněný objekt, který původně vznikl v jiné hvězdné soustavě. Na rozdíl od neaktivního kamenného asteroidu Oumuamua s sebou kometa přinesla vzorky prapůvodního oblaku prachu a plynu, ze kterého vznikala - a tím také vzorky hmoty, ze které se mohly formovat planety v jiné hvězdné soustavě.
Nadšení samozřejmě nebralo konce: ukázalo se, že hmota komety je velice podobná hmotě, ze které se formovala i naše Sluneční soustava - soustava, ve které se (zjevně) vyvinul inteligentní život...
Příště: Jaké další detaily prozradila kometa Borisov?
