Co se děje s hvězdou Betelgeuze?

Dožijeme se v blízké době výbuchu supernovy? Změny, pozorované poslední dobou u hvězdy Betelgeuze. (délka blogu 3 min.) 

Betelgeuze

... je po Rigel (beta Ori) druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu. Na nebi vás upoutá její oranžovo-červená barva. Zdánlivá jasnost se časem mění, jedná se totiž o polopravidelnou proměnnou hvězdu. 

Je asi 1000x větší než Slunce - přesně to nevíme. Jeho světlo k nám letí přibližně 640 roků.Není s podivem, že jsou tyto údaje nepřesné- rudí veleobři jsou vesměs dost nečitelní. Probíhají v nich mohutné změny, povrch je daleko aktivnější než například povrch našeho Slunce. 

Jádro této hvězdy sice vyzařuje obrovské množství energie, protože je ale její povrch tak obrovský, je teplota povrchu jen asi 3450 K. 

Už nějakou dobu se smršťuje. Úbytek objemu, kterého si všimli astronomové v posledních letech,  činí kolem 15 %. Teplota jeho povrchu klesla o 150 K. A tak je zřejmé, že se v této mohutné hvězdě chystá nějaká významná proměna. 

Hvězda, která dosáhla statusu rudého obra, před sebou nemá moc klidnou budoucnost. Poté, co spálila ve svém jádru dostupný vodík na helium, smrští se a začne přeměňovat helium na uhlík. Astronomové se domnívají, že v tomto stádiu se může nacházet i Betelgeuze. V tomto případě bychom si nejspíš na další vývoj museli počkat zhruba 700 000 let. Až poté se z ní stane supernova. 

Jestli je ale hvězda o krok dál, tedy spaluje uhlík - může vybuchnout už za 10 000 let. Každý další cyklus spalování totiž trvá kratší dobu - množství paliva v nitru hvězdy je omezené a každá další termojaderná reakce dává hvězdě k dispozici menší množství energie. Fúze probíhá tak dlouho, dokud se v jádru nevytvoří železo. To je nejtěžší prvek, z jehož systézy se dá ve hvězdě získat energie. 

Poslední přeměny už trvají jen několik týdnů nebo dní. 

Co se tedy stane? 

Možné jsou hned dva scénáře. Betelgeuze se možná jen v rámci svého normálního cyklu nadechl a vydechl. Přitom ho opustilo větší množství hmoty, která se teď nachází v mezihvězdném prostoru mezi hvězdou a zemí. To by znamenalo, že se celková pozorovaná jasnost hvězdy zmenšila. 

Pokud je tento scénář správný, dalo by se to zjistit z počtu neutrin, která hvězdu v rámci této akce opustila. Bohužel je zatím neumíme dost dobře detekovat, můžeme tedy jen hádat, co se s obří hvězdou právě děje. 

Druhá možnost se týká pravidelných cyklů. Jasnost hvězd podobného typu se periodicky mění. Jeden cyklus trvá pět až šest roků, jiný 420 a další kolem 100 - 180 dní. Pokud se nyní “setkalo” hned několik cyklů, mohlo to samozřejmě také vyvolat zmiňovanou enormní změnu jasnosti hvězdy. 

Supernova Betelgeuze?

Je poměrně nepravděpodobné, že nás v brzké době čeká výbuch supernovy. Zatím tomu téměř nic nenasvědčuje. Pokud by k němu ale mělo přeci jen dojít (a Betelgeuze se nachází v jedné z posledních fází svého vývoje), bude to jedinečná podívaná. 

Supernova, která by vybuchla ve vzdálenosti 640 světelných roků, by byla na našem nebi tak jasná jako Měsíc v úplňku. To ale není všechno. Několik měsíců po prvním výbuchu bude následovat druhý. Ten sice nebude zdaleka tak intenzivní. Bude to interakce vyvržené hmoty s hraniční oblastí, která se vytváří kolem hvězdy a tvoří něco jako mantinely oblasti, kterou hvězda obývá. 

Nebezpečí od Betelgeuze nehrozí. Na to, aby nás mohla supernova svým zářením ohrozit, bychom museli být desetkrát blíže. Naštěstí se nenacházíme ani v místě, kudy poletí částice, opouštějící hvězdu v tzv. “jetu” paprsku silně energetických částic a fotonů, vycházejícího z jejích pólů.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 23.1.2020 8:00 | karma článku: 32,32 | přečteno: 1051x