Jedna ze sond, která krouží kolem naší sousední planety, nese jméno MAVEN. Čím se vyznamenala v minulosti a jaká má být její budoucnost? (délka blogu 5 min.)
MAVEN je zkratka anglického názvu Mars Atmosphere and Volatile Evolution, v překladu „evoluce atmosféry a těkavých látek na Marsu“. Sonda je součástí projektu Mars Scout vesmírné agentury NASA.
Jak už napovídá její název, zkoumá sonda okolnosti, které přispěly ke ztrátě vody a atmosféry Marsu.
K Rudé planetě odstartovala mise MAVEN v roce 2013. Nebyla to mimochodem jediná sonda, která v tomto roce využila výhodné vzájemné polohy Marsu a Země (tzv. startovního okna). Dva týdny před ní vyrazila k Marsu také indická sonda Mangalyaan.
O devět měsíců později obě sondy dorazily na místo určení a po úspěšných brzdných manévrech zaujaly své plánové pozice na oběžné dráze Rudé planety.
Měsíc na to čekal na sondu MAVEN první velký úkol. Kolem Marsu v této době totiž proletěla kometa C/2013 A1, která dostala jméno Siding Spring.
Siding Spring
Siding Spring pochází z Oortova oblaku, sférické oblasti obklopující naše Slunce.
Oblak se nachází ve vzdálenosti 5 000 až 100 000 astronomických jednotek (astronomická jednotka - odpovídá vzdálenosti Země-Slunce). Obsahuje velké množství ledových objektů, o kterých se předpokládá, že jsou tvořeny podobným materiálem ze kterého se kdysi formovala Sluneční soustava.
Kometa Siding Spring se naší Sluneční soustavou pohybuje po velmi protáhlé eliptické dráze, která je vůči ekliptice (tedy rovině, ve které obíhají planety Slunce) skloněná o zhruba 129°. Dráha komety je navíc retrográdní - obíhá opačným směrem než planety. Jedná se tedy o velice zajímavý objekt, který si vědci nemohli nechat ujít. Celkově byl tehdejší průlet komety a možnost sledovat její chování zblízka - velice šťastnou shodou okolností. Vědci vypočítali, že se podobný blízký průlet tohoto tělesa uskuteční jen jednou za 100 000 roků.
Siding Spring minula Mars opravdu poměrně těsně - v době největšího přiblížení odpovídala její vzdálenost zhruba polovině vzdálenosti Země-Měsíc.
Vědci měli dokonce obavy z poškození MAVEN a ostatních marsovských orbitálních sond materiálem, který se z komety uvolňuje. K tomu nakonec naštěstí nedošlo, a to navzdory tomu, že hned tři aktivní sondy NASA pozorovaly prach z komety, který se dostal do atmosféry Marsu.
Sonda pak pokračovala ve své planované misi. V roce 2015 byla díky ní například objevena existence polární záře na Marsu - a také oblaku prachu, který se nachází v nečekaně vysokých oblastech řídké marsovské atmosféry (kolem 150 km nad povrchem planety).
MAVEN kromě svých vědeckých cílů navíc (stejně jako ostatní orbitální sondy) pomáhá zajišťovat komunikaci s rovery, které se nacházejí na povrchu Rudé planety.
Co bude dál?
MAVEN může fungovat ještě několik roků, dočká se tedy prodloužení své mise. Nyní by se měla věnovat chování atmosféry a magnetického pole Marsu během nadcházejícího maxima slunečního cyklu.
Vědci by se tak mohli dozvědět, jak reagují vrchní části atmosféry na zvýšenou sluneční aktivitu.
Bude také zajímavé sledovat, jak reaguje marsovské klima na tyto změny aktivity Slunce.
