Co je nového na Marsu - přistání Tianwen a Zhurong

Čínská sonda provedla úspěšné přistání na Marsu. Bude se zabývat testováním funkcí robotického vozítka a vědeckým výzkumem. (délka blogu 5 min.)

Tohle už známe: vesmírná sonda se kdesi vysoko nad povrchem Marsu odpojí od cestovního modulu. Přistávací modul pak (chráněný tepelným štítem) brzdí v řídké atmosféře, vystřeluje padáky a klesá na povrch. Krátce před dopadem zapálí brzdný motor, načež měkce dosedne na povrch Rudé planety.  Pokud půjde všechno dobře, za několik dní se od ní oddělí robot a vrhne se do práce. Tentokrát ovšem nebude pocházet z USA. Tento důmyslný přístroj - je čínské výroby. 

Společné rysy, které sdílí se svými americkými příbuznými, vás neudiví. Ono toho totiž není na přistání na Marsu moc co zdokonalovat. Spojení tepelného štítu, padáků a konečné zpomalení pomocí trysek motorů se zdá být v tomto prostředí (řídká, ale přeci jen existující atmosféra a gravitace nižší než na Zemi) dostačující a optimální. 

Není divu, že takového postupu využila i Čína, která se rozhodla stát třetím státem, který kdy na Marsu přistál. 

Na rozdíl od americké NASA má ale čínská CNSA jiná pravidla co se týká sdílení informací. Zatímco díky NASA jsme my diváci u přistání téměř live (s odečtením nutného zpoždění signálu ze vzdálené planety), Čína se rozhodla pro svůj klasický postup - “až to bude, dáme vám vědět”. 

To má samozřejmě jednu výhodu. Publikum může nerušeně slavit, když se přistání povede a nikdo se nemusí v přímém přenosu stydět, pokud tomu je jinak. A že to mu může být jinak, potvrdilo nedávno přistání evropské sondy Schiaparelli… 

Zhurong - bůh ohně

Stejně, jako je tomu u amerických sond, bude se čínská kolegyně na povrchu Marsu nejprve chvíli “rozkoukávat”. Po prověření všech systémů (jakkoliv se zdá přistání prověřenou a lehkou procedurou, realita je jiná - při odbourávání cestovní rychlosti sondy dochází k větší tepelné i mechanické zátěži a technika na palubě sondy nemusí takové zacházení vydržet) se pak ze sondy oddělí rover, který bude sledovat vědecké cíle čínské vesmírné agentury. 

Pokud se nic nepoškodilo, bude Zhurong první marsovským vozítkem, které pochází z jiného státu než USA.

A tady je další rozdíl - Zhurong není originálním výtvorem, vyvinutým a určeným pouze jen pro výzkum Marsu. Čína má ve svém vesmírném podnikání daleko větší systematiku. Podobné rovery se nacházejí na Měsíci. Ten první přistál na (Zemi) přivrácené straně, ten druhý osídlil jeho odvrácenou stranu.

Zhurong dostane možnost zkoumat oblast, které se říká Utopia Planitia, planinu, která je široká víc než 3000 km. Nachází se blízko rovníku Marsu a je to stejná oblast, kterou si pro přistání vybrala také NASA v roce 1976 u sondy Viking 2. 

Mohlo by se zdát, že je tedy už prozkoumaná a poměrně nezajímavá. Ale možnosti, jaké mají moderní rovery překračují cokoliv, co bylo možné vyzkoumat na Marsu v sedmdesátých letech. Kromě toho naznačují data, nasbíraná americkou orbitálními sondou Mars Reconnaissance Orbiter, že se pod povrchem nachází větší množství vodního ledu. Uvidíme, jak si s touto informací poradí čínská sonda. 

Nástroje Zhurong

Na palubě se nachází šest různých vědeckých přístrojů. Jedním z nich je samozřejmě nepostradatelný moderní laserový spektrometr. Ten dokáže zkoumat složení hornin, které bude rover míjet. Je tu naděje, že nalezne jílové minerály, které mohly vznikat na Marsu pouze v přítomnosti tekuté vody. 

K dispozici má také radar, namířený na povrch planety. Jeho paprsky proniknou až do hloubky 100 m. Cílem je prozkoumání struktury povrchové vrstvy a nalezení vodních zásob, eventuálně ukrytých pod povrchem Marsu. 

Zajímavá bude také práce magnetometru, který bude zaznamenávat existenci lokálních magnetických polí. Znalosti o nich budou důležité hlavně pro případ, že by se lidstvo jednoho dne rozhodlo vydat na Mars osobně. 

Meteorologická stanice bude zaznamenávat změny počasí a navíc bude nahrávat zvuky ze slyšitelné části akustického spektra. Můžeme se tedy těšit na zvuky větru, skřípot kol a klepání přístrojů, které vydává sám Zhurong. 

Hlavní počítač může řídit rover zcela autonomně, což je na Marsu nezbytné. Zpoždění signálu dělá řízení ze Země neefektivní. 

Zhurong bude navigovat pomocí dvou identických kamer připojených ke stožáru v horní části roveru. To dovoluje zaznamenávat 3D informace o okolí. 

Vozítko bude dostávat energii ze čtyř výklopných solárních panelů, podobně jako u roverů NASA Spirit and Opportunity, které přistály v roce 2004. Ani tady nás neudiví, že se Čína rozhodla jít ověřenou cestou a použít model, který se už na Marsu osvědčil. Spirit - a hlavně Opportunity - pracovaly na Marsu spoustu let. 

S těmi drží krok také co se týká hmotnosti. Se svou pozemskou hmotností 240 kilogramů je výrazně lehčí než nejmodernější rovery USA - Curiosity and Perseverance. Ty jsou více než čtyřikrát těžší a na palubě nesou také daleko více vědeckých přístrojů.  

Komunikace

Data, která sonda nasbírala, se budou vysílat k orbitální části sondy Tianwen 1. Ta se nachází na silně protáhlé orbitální dráze. 

Komunikace se Zemí pak bude probíhat pomocí čínského systému antén - po vzoru DSN (deep space network) NASA. 

Čínské antény se nacházejí podobně jako ty americké nejen v Číně samotné, ale také v jiných zemích. To je nutné proto, aby byl zajištěn neustálý kontakt. A tak si se sondou budou “povídat” nejen antény blízko Pekingu, ale také například v Argentině nebo na oceánu - na telemetrické lodi Yuanwang 6 (vizhttps://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_J%C3%BCan_Wang).