Co je nového na Marsu? Indický satelit MOM

Věděli jste, že u Marsu pracují nejen americké a Evropské sondy – ale také jedna indická? Indie má sice levný, ale skutečný vesmírný program – daleko reálnější, než sliby a plány megalomanského miliardáře Muska. (délka blogu 5min)

Indie neoblažuje světovou veřejnost nesplnitelnými a neplodnými „vizemi“, jak to znovu nedávno předvedl překupník snů Elon Musk. Její vesmírný program je skromný, ale skutečný a reálný. Možná právě proto nemá moc velkou pozornost světové veřejnosti. Z tohoto důvodu jí věnuji dnešní blog.

 Skromná Indie

Co se týká Indie a jejího vesmírného programu, je toho, co můžeme obdivovat, opravdu dost. Indie je chudá země, která nedisponuje neomezeným zdrojem peněz – přesto provádí s vynaložením minimálních prostředků ve vesmíru téměř neuvěřitelné kousky.

Indická agentura předvedla u Marsu opravdu „štíhlý“ projekt a vykázala Muskovým vizím o levné, bezproblémové a rychlé kolonizaci Rudé planety místo, které jim náleží – poslala je do říše naivních snů.

Za velice přínosný považuji hlavně fakt, že tato low-budget sonda doplňuje naše představy o tom, co je ve vesmírném průzkumu dosažitelné při použití štědrých (americká NASA) a minimálních (indická vesmírná agentura ISRO) zdrojů.

Podívejme se, co je možné pořídit u Marsu za 60 miliónů euro…

Mars Orbiter Mission, MOM – indický satelit, který už tři roky krouží kolem Marsu

Mise Mars Orbiter Mission se v různých médiích označuje jménem Mangalyaan. V překladu z to znamená Poutník k Marsu.

Sonda stála kolem 60 miliónů euro, což je zhruba jen desetina nákladů, které vynaloží na běžnou sondu podobného typu NASA. To se samozřejmě odráží také na množství vědeckých přístrojů a počtu vědeckých výzkumů, které sonda pořídila a v budoucnosti ještě pořídí. Mangalyaan nese na palubě například necelých 15 kg přístrojů.

Sonda Mangalyaan startovala 5. listopadu 2013 ze Satish Dhawan Space Centra v indickém státě Andhra Pradesh. Pohon zajišťovala indická raketa PSLV (Polar Launch Satelite Vehicle). Ano, nejen Elon Musk - také chudá Indie umí vyvinou rakety, které jsou schopné donést náklad k Marsu. Tento link vás seznámí s jejich využitím pro různé mise. Indické rakety samozřejmě nejsou recyklovatelné a jejich vývoj nedoprovázela mediální šou.

Sonda byla nejprve navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde setrvala několik týdnů. 30. listopadu 2013 byly znovu zažehnuty motory. Dodaly jí potřebné urychlení pro její cestu k Marsu. Mangalyaan se k němu dostala téměř o rok později, 24. září 2014. Jak je obvyklé, zaujala nejprve výstředně eliptickou dráhu, která byla později korigována dalším manévrem tak, aby sonda nakonec obíhala Mars každé 3,2 dny.

Hned další den zaslala sonda na Zemi svou první barevnou fotografii marsovské atmosféry, kterou pořídila ve výšce kolem 8500 km. V příštích měsících následovaly další fotografie. O rok později zveřejnila ISRO publikaci s vybranými snímky, tzv. Mars-Atlas. Můžete si ho stáhnout na této adrese: http://www.isro.gov.in/pslv-c25-mars-orbiter-mission/celebrating-one-year-of-mars-orbiter-mission-orbit-release-of-mars

Výsledky mise

Hlavním cílem této mise bylo vyzkoušet si, jestli se MOM vůbec k Marsu dostane, jestli se podaří navést sondu na oběžnou dráhu a udržovat s ní dlouhodobou komunikaci. Mangalyaan měla podle základního plánu pracovat na oběžné dráze Marsu po dobu nejméně 6 měsíců. Nyní po třech letech původní očekávání vědců a techniků už mnohokrát překonala.

Pomocí různých instrumentů, které získávají energii ze solárních baterií, zkoumá sonda nejen počasí na Rudé planetě – věnuje se také momentálně nejzávažnější otázce, která zajímá také NASA a ESA: existují na povrchu Marsu zdroje metanu? Ty by totiž mohly být důkazem pro eventuální život na Marsu. Na naší sousední planetě v dávné minulosti existovala tekutá voda. Mohl tam vzniknout primitivní život stejně jako kdysi na Zemi. Ten se mohl i v dnešních nepříznivých podmínkách udržet v hlubokých kaňonech nebo na jiných relativně chráněných místech, kde teplota dosahuje dostatečně vysoké hodnoty (na některých místech na Marsu bývá dokonce tepleji než v zimě v Evropě).

Srovnání mise MOM s jinými misemi k Rudé planetě

Indie se stala díky sondě MOM v pořadí čtvrtým státem, který úspěšně zaslal k Marsu automatickou sondu. Kromě USA a bývalého Sovětského Svazu se na misích podílí také Evropská Unie.

MOM dorazila k Marsu ve stejné době jako americká sonda MAVEN – není divu, obě totiž použily stejné startovací okno, časové rozmezí, ve kterém se Mars a Země nacházejí v příznivé vzájemné poloze. Sondy, které startují v tomto období, potřebují méně paliva a jejich cesta je kratší. Všechny vesmírné agentury proto startovací okna rády využívají a zmenšují tím náklady na své mise k Marsu.

MOM je zhruba desetkrát levnější než MAVEN. Proto nejspíše nikoho neudiví, že má MAVEN na palubě daleko dražší a sofistikovanější vědecké přístroje a získává více vědeckých poznatků. Můžete si je prohlédnout i vy - na twitterovém účtu, https://twitter.com/MAVEN2Mars

Mars z pohledu sondy MOM – několik zajímavých linků

Mars-Atlas volně ke stáhnutí v pdf-formátu: http://www.isro.gov.in/sites/default/files/article-files/node/8052/Mars-atlas-MOM.pdf / 3D vizualizace – přelet nad Vales Marineris: http://www.isro.gov.in/sites/default/files/videos/MCC_IMG_002.mp4.mp4 / Výroční zpráva ISRO: 1000 day orbit (MSM)

Nízkorozpočtová a mediálně nenápadná indická mise pomohla vykolíkovat další pomyslný claim. Levný projekt ukázal, co se dá reálně očekávat v low-level misích. Muskovy nabubřelé plány se musí v budoucnu poměřit nejen s technicky perfektní mašinerií NASA, ale také s malou indickou agenturou, která už skutečně zaslala k Marsu levnou sondu, která vydržela jak cestu, tak tamní podmínky.