Je to sonda postavená Čínskou lidovou republikou. Právě se nachází na cestě k Marsu. K Rudé planetě doletí už v únoru... (délka blogu 8 min.)
Čína na cestě k Marsu - Tianwen 1
Tianwen 1
… je sonda postavená Čínskou lidovou republikou. Skládá se z orbiteru, přistávací části a roveru. Ze Země byla vypuštěna 23. července 2020.
Její název je odkazem na báseň Qu Yuana (340–278 př. n. l.), ve které zpochybnil znalosti tehdejší astronomie, které byly vyobrazeny na nástěnných malbách v chrámech. V původní básni zůstaly zvědavé otázky ohledně vesmíru bez odpovědí. Sonda Tianwen-1 a její nástupnické sondy by to měly napravit.
Přílet k Marsu
… by se měl uskutečnit v únoru příštího roku. Na odlet k Rudé planetě bylo využito stejné “startovní okno” (tedy doba, ve které je start sondy obzvlášť ekonomicky výhodný, protože se dostane k Marsu nejkratší možnou cestou), jaké využila sonda NASA, nesoucí rover Perseverance a malou helikoptéru.
Po příletu k Rudé planetě se ale (na rozdíl od ní) Tianwen 1 nezačne hned zajímat o přistání. Na oběžné dráze stráví dva až tři měsíce, během kterých bude zkoumat povrch a umožní vědcům na Zemi, aby vybrali vhodné místo pro přistání.
Teprve potom se ta část, která nese rover, pokusí přistát na povrchu planety. Na oběžné dráze zůstane orbitální část sondy, která se bude nadále starat o spojení Země s roverem na povrchu Marsu.
Přistání na Marsu
Poté, co se Číně podařilo několikrát přistát na Měsíci (mise Chang´e 3, 4 a 5), bere si na mušku Rudou planetu. Ta je přitom co se týká techniky přistávání sond daleko náročnější. Na Měsíci prakticky neexistuje měřitelná atmosféra. Sonda, která zde má přistát, se tedy nemusí bát tření o atmosféru a s ním spojené komplikace. Je nutno ji jen navést na správnou oběžnou dráhu a pak k povrchu Měsíce a přitom snížit její rychlost tak, aby umožnila měkké přistání.
U Marsu je situace jiná. Sondy musí nejen vstoupit do atmosféry pod tím správným úhlem a s patřičnou rychlostí (aby se od atmosféry neodrazily) ale musí být také vybaveny tepelným štítem a padáky, které snižují rychlost ve druhé fázi přistání.
Přistávací část sondy použije pro sestup padák, ale hlavně výkonný brzdicí motor. Základní deska tepelného štítu má průměr 3,4 m. Ablativní tepelný štít je podobná jako u Shenzhou (přistávací kapsle, použité u čínské stanice na oběžné dráze Země), ale byly navíc vyztuženy speciální strukturou - voštinou.
Za jedno z pravděpodobných míst přistání se považuje mimo jiné také Utopia Planitia.
Rover
Rover váží kolem 240 kg, má rozměry2 × 1,65 × 0,8 metrua má solární pohon. Měl by zkoumat vlastnosti marsovského regolitu a eventuální rozmístění vodních rezervoárů pod povrchem planety. Přístroj, který mu to umožní, byl mimochodem použit také u měsíčního roveru sondy Chang´e 4.
Rover by měl také rozklíčovat souvislost mezi složením povrchového materiálu a marsovským klimatem. Fungovat by měl nejméně 90 Sol - tedy marsovských dní.
Dolní obrázek ukazuje místa, kam v minulosti přistávaly marsovské sondy - a také možné cíle sondy Tianwen 1.
