Betelgeuze – hvězda, která se zanedlouho stane supernovou

Musíme z ní mít strach? Hvězda Betelgeuze je vzdálena jen několik set světelných roků. Nachází se na konci své hvězdné kariéry a brzy vybuchne jako supernova. (délka blogu 5 min.)

Souhvězdí Orion najde na zimním nebi i naprostý laik. Tři jasné hvězdy, které tvoří jeho „pás“ jsou jedinečnou a nepřehlédnutelnou hvězdnou konstelací. Orionově pásu konkuruje zářící rudá hvězda, kterou najdete vlevo nad pásem – rudý obr Betelgeuze.

Betelgeuze patří ke hvězdám, které stojí těsně před svým zánikem. Přitom nevíme, kdy přesně dojde ke kolapsu této zajímavé rudé hvězdy. Může to trvat ještě sto nebo sto tisíc let.

Vlastnosti

Betelgeuze je dnes těžká asi jako dvacet našich Sluncí. Patří do skupiny tzv. rudých obrů. Tyto obří a velice těžké hvězdy původně zářily bílým nebo namodralým světlem. Na konci svého života se naopak rozpínají a snižují svou povrchovou teplotu, takže se jejich světlo mění a červená. Když je pozorujeme v konečné fázi vývoje, jeví se nám proto jako obří, velice jasné rudé hvězdy.

Betelgeuze je jednou z mála hvězd, které vidíme v teleskopech jako malé kotoučky, nikoliv jako nepatrné body. Je to dáno jeho velikostí a nevelkou vzájemnou vzdáleností (kolem 600 světelných let). Dnes je zhruba 660x větší než Slunce. Kdybychom Betelgeuze umístili do Sluneční soustavy, nacházel by se jeho povrch na úrovni oběžné dráhy Jupiteru.

Hvězdy, které se nacházejí v tomto stavu, vysílají velice silný hvězdný vítr. Do svého okolí vyvrhují velké množství částic a plynu. Plyn opouští Betelgeuze rychlostí 5 – 35 km/s. Tvoří kolem hvězdy plynovou obálku, která se nachází ve vzdálenosti 100 – 1000 astronomických jednotek (astronomická jednotka – vzdálenost mezi Zemí a Sluncem).

Nevyhnutelný osud Betelgeuze

Už dnes je Betelgeuze aktivní. Od roku 1993 do roku 2009 například zmenšila svůj průměr o 15 %, zatímco její svítivost zůstala zachována. Proměny hvězdy zachytil vesmírný Hubbleův teleskop.

Jednoho nepříliš vzdáleného dne se vyčerpá poslední zásoba paliva v nitru této obří hvězdy. Poté, co nukleární fúze přestane v jejím jádru vyrábět záření, přijde Betelgeuze o jedinou sílu, která ji chrání před gravitačním kolapsem. Bude následovat exploze tzv. supernovy druhého typu. Tyto exploze mají takové množství energie, že bývají krátkodobě zářivější, než všechny ostatní hvězdy galaxie dohromady.

Betelgeuze je relativně blízká hvězda. Máme se bát následků výbuchu?

I přesto, že je Betelgeuze naším vesmírným sousedem, jejího výbuchu se bát nemusíme. Největší nebezpečí představuje gama záření, které se ovšem podle odborníků uvolňuje převážně z polárních oblastí supernovy, podobně jako u velice hmotných černých děr. Rotační osa Betelgeuze naštěstí nemíří naším směrem, takže nás záblesk gama záření s vysokou pravděpodobností mine.

Po výbuchu se stane Betelgeuze nepřehlédnutelnou součástí naší oblohy. Podobné supernovy mohou zvýšit krátkodobě jasnost původní hvězdy až 16000x. Dnešní rudá hvězda pak bude zářit stejně jasně, jako Měsíc.

Ze zbytků hvězdy, které prošly výbuchem supernovy, se nakonec stane neutronová hvězda. Kolem ní se s největší pravděpodobností vytvoří nepravidelná mlhovina, která bude možná podobná Krabí mlhovině. Ta je pozůstatkem po explozi supernovy, kterou viděli naši předkové na nebi v roce 1054.

Betelgeuze pak navždy zmizí z naší oblohy a souhvězdí Oriona přijde o svůj typický vzhled.