Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsme ve třídě rozeznávali identická dvojčata

Porodní statistika tvrdí, že se rodí čím dál tím víc dvojčat. Nejsem porodní asistentka ani statistik, ale jsem nakloněna tomu věřit, už proto, že se mi letos podařilo mít ve třídě hned dvoje dvojčata. Ulevilo se mi, když jsem 

zjistila, že dvojčata holky jsou dvouvaječná a rozdílná, na jednovaječných chlapečcích jsme ale zlomili hodně louskáčků, než jsme tento oříšek rozlouskli.

Uznávám, že je velmi roztomilé identická dvojčátka oblékat do identických hadrů a dát jim téměř identická jména. Podotýkám ale zároveň, že luxus stejných oblečků by si rodiče měli dopřávat jen v době, kdy se o děti starají oni sami nebo někdo, kdo je schopen děti od sebe rozlišit (ha ha). Poslat do školy dvě stejně oblečené děti s podobně znějícími jmény, kteréžto děti jsou zároveň velmi nevybavené co se angličtiny týče a navíc huhňají, je jako darovat učitelce ručně vyřezávanou dýku a pak jí tu dýku ručně vrazit mezi lopatky.  

Ze začátku jsme se snažili Tamima a Hamira*, o němž jsme se dlouho domnívali, že se jmenuje Hamim, protože matka taky není jazykově příliš vybavená, rozeznávat podle toho, že Tamim je údajně vzteklejší a průbojnější. Označovali jsme proto hysteričtější dítě Tamimem a byli úplně v prčicích, když se vztekali buď oba najednou, případně ani jeden z nich.  

Krátce na to jsme přistoupili k tomu, že jsme jednomu z nich začali dávat odznáček, povětšinou Tamimovi, protože ten nám tehdy padl pod ruku první a obávali jsme se, že když to budeme dělat na střídačku, tak z toho zblbneme. Ráno to tedy ve třídě vypadalo tak, že matka přivedla dva stejně oblečené a stejně učesané hochy, my si od ní nechali říct, který je který, a Tamimovi přibodli na triko odznak školy. Když hoši potom několikrát odznak omylem odnesli domů a zapoměli ho přinést zpátky, pomáhal nám v identifikaci jen fakt, že často stonali a jejich maminka přiváděla třeba jen jednoho.  

Pochopitelně jsme se rodičů často ptali, jak kluky od sebe vlastně rozeznají. Při bližším zkoumání jsme chápali, že každý je trochu jiný, nicméně detaily byly tak drobné, že se nedaly ani popsat, pouze vytušit. Jedním z matkou deklarovaných poznávacích znamení bylo, že jeden z chlapců má méně vlasů než ten druhý. Také rada, že oba sice mají na rozdíl od většiny smrtelníků na zátylku dvě vlasová kolečka, a jeden z nich má ta kolečka blíže než ten druhý, byla velmi praktická. Nejen že jsme s kolegyněmi nebyly schopny si zapamatovat, kdo má jak napolohovaná kolečka a zavrhly nosit v kapse pravítko na poměřování vzdáleností, ale když si každý hrál někde jinde a my potřebovali oslovit jen jednoho z nich, byly jsme opět v háji dubovém.  

Do podobné kategorie spadalo i tvrzení otce, že Hamir  je vyšší než Tamim (asi o centimetr), což je užitečné vědět, pokud chlapci stojí těsně vedle sebe a nehýbají se. Ale když jeden dřepí v pískovišti a druhý jezdí na kole, tak ten rozdíl do očí zas tak bijící není. Toto rádoby poznávací znamení jsme navíc úplně zavrhly poté, co jejich otec dva dny na to naznačoval, že vyšší je vlastně Tamim.  

Nejen díky tomu jsme s kolegyněmi často vedly ohnivé diskuse na téma jestli je rodiče opravdu rozeznají nebo ta jména jen tak střílejí od boku, o čemž by svědčil i fakt, že hoši se pětkrát za den představují jinak. V této souvislosti jsme ale také uvažovaly, jestli toto zdánlivě schizofrenní jednání nemůže být příčinou (eventuelně následkem) toho, že když jednoho potřebujeme oslovit, tak ho pro jistotu oslovíme oběma jmény, tedy „Pojď sem, Hamire Tamime!“, případně „Sedni si, Tamime Hamire!“  

Po prvním trimestru už mě tahle hra na schovávanou přestala bavit a vyrobila jsem barevně odlišené odznaky, zelený se jménem Hamir  a modrý se jménem Tamim. Jejich cílem bylo nejen pomoci hochům rozeznat psanou podobu jejich jména, protože v tom za ostatními těžce zaostávali, ale hlavně umožnit nám i dětem správně je pojmenovat. Barevný kód přitom nesloužil k rozeznávání jen dětem, ale především mně, protože jsem při své krátkozrakosti nebyla schopna jména přečíst na vzdálenost větší než tři metry. (Jen s vypětím všech sil a s velkou lítostí jsem zavrhla nápad vyrobit odznaky o poloměru 20 cm, výška písma 30 cm, jež bych mohla přečíst i z konce hřiště.) 

Jediným problémem bylo, že ač jsme chlapce označili přesně dle pokynů jejich matky, hoši se v průběhu dne opět představovali systémem padni kam padni. Trvala jsem však na tom, že když matka v devět hodin řekne, že tohle je Hamir , tak já mu budu říkat po zbytek dne Hamir a ne Tamim, přestože to tvrdí on a jeho bratr podobně zarytě tvrdí, že je Hamir, i když je ozdoben krásným modrým odznakem se jménem Tamim. Vycházela jsem z teorie, že matka své děti prostě musí rozeznat, a navíc z poznatku, že tito dva hoši jsou příliš nezkušení a dětští na to, aby si z nás zkrátka dělali šprťouchlata.  

Pak nastal krásný květnový den a Hamir venku na školním hřišti chytal zajíce tak nešťastně, že po pádu jel obličejem několik centimetrů po asfaltu. Když se zvednul, tak jsem se zděsila, popadla ho za ruku a kvapem odtáhla ke zdravotnici. Ta smyla vrstvu krve, vrstvu špíny, pak další vrstvu krve a řekla, že je to sice ošklivé, ale pouze povrchové. Přesto jsme hned zavolali rodiče a doporučili jim vzít ho k doktoru, zvlášť kdyby se objevilo zvracení či nadměrná spavost.  

Komplikace se naštěstí nekonaly a Hamir byl zakrátko jako rybička. Zůstala mu však památka v podobě jizvy na čele a na tváři. A ač je to smutné, opět se potvrdilo, že všechno zlé je pro něco dobré – konečně totiž s jistotou víme, se kterým dvojčetem máme tu čest.    


 


* Jména byla změněna. Foto ilustrační

Autor: Alena Damijo | čtvrtek 6.8.2009 22:13 | karma článku: 29,24 | přečteno: 2226x
  • Další články autora

Alena Damijo

Den D aneb Noc ve válečném muzeu

Naši žáci před covidem pravidelně trávívali noc na bývalé válečné lodi HMS Belfast, a po letech opatření a následných úprav lodi letos konečně přišel příhodný čas tuto tradici zábavného zájezdu do dějin obnovit.

6.6.2024 v 10:30 | Karma: 12,24 | Přečteno: 184x | Diskuse| Cestování

Alena Damijo

Anglický výlet za italskou pizzou

Kolegyně mě požádala, zda bych nejela s její první třídou na výlet do pizzerie v londýnské O2 aréně. Rozhodování bylo nelehké – strávit výživný půl den přípravami na audit bezpečnosti práce, nebo jet zdarma vyrábět výživnou pizzu?

31.5.2024 v 11:00 | Karma: 20,25 | Přečteno: 454x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Tulipánové radovánky

Miluju jarní květy, a když dcera navrhla, že bychom mohli zajet na tulipánové pole na jihu Anglie, nadšeně jsem souhlasila. Už léta toužím navštívit Holandsko a procházet se tam mezi nekonečnými lány

1.5.2024 v 11:00 | Karma: 11,29 | Přečteno: 231x | Diskuse| Ona

Alena Damijo

Jak jsem potkala anglického krále

„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."

29.3.2023 v 10:30 | Karma: 33,05 | Přečteno: 3147x | Diskuse| Společnost

Alena Damijo

Půl života za Malou louží

Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.

6.9.2022 v 10:45 | Karma: 30,27 | Přečteno: 1113x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Tři dny v práci, poté domů s majákem. Ministr Bek jel záchranářskou uličkou

19. června 2024

Premium Ministerstvo školství proplácí coby přespolnímu politikovi Mikuláši Bekovi (STAN) přes 57 tisíc...

Rusko hlásí masivní útok ukrajinských dronů. Poničily i ropnou rafinerii

21. června 2024  7:08,  aktualizováno  7:30

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým...

Už potřetí za měsíc. Severokorejští vojáci opět překročili linii s Jižní Koreou

21. června 2024  6:26

Severokorejští vojáci pracující v demilitarizované zóně ve čtvrtek znovu nakrátko překročili...

Na Ukrajině kvůli odstávkám dodávek vody hrozí žloutenka a cholera

21. června 2024  6:17

Kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny způsobeným ruskými útoky hrozí na Ukrajině výskyt cholery a...

Poslanci rozhodnou o korespondenční volbě, je stanoven pevný čas hlasování

21. června 2024  5:23

Češi, kteří žijí, pracují či studují v zahraničí, nejspíš dostanou šanci při volbách poslat svůj...

Máte starý fén? Přečtěte si, co vašim vlasům způsobuje.
Máte starý fén? Přečtěte si, co vašim vlasům způsobuje.

Máte ve své koupelně starou žehličku na vlasy nebo fén? V oblasti vlasové péče došlo v poslední době k obrovským inovacím. Je ale opravdu nutné...

  • Počet článků 113
  • Celková karma 14,59
  • Průměrná čtenost 1962x
Vždycky jsem milovala knížky a nesnášela cizí jazyky, a tak jsem vystudovala bohemistiku. Bůh má však smysl pro humor: Původně roční aupairský pobyt v Londýně se protáhl na víc než dvacet let, a aby té jazykové ironie nebylo málo, jsem zástupkyní ředitelky na místní základce a učím číst a psát malá Briťata. 
 

KNIŽNÍ VÝPLODY: 
* Anglické listí
* Mé anglické sezony
* Angličan v Česku aneb Czech Me Out
* Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy
* Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle

PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24) 

DETAILY KNIH:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html

KONTAKT:
damijoa@gmail.com