Markéta Chvátalová
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1092x
Seznam rubrik
Markéta Chvátalová
Čurologická trilogie - část 2
Minulý týden byla paní chirurgová velmi spokojená s našimi třítýdenními masážemi, neb přinesly kýžené ovoce a Lukynovi šel jeho drahocenný předmět v pohodě přetáhnout. JENŽE to by prostě nemohlo být moje dítě, aby to tím skončilo. Paní doktorové se teď pro změnu nelíbilo, kde ústí Lukášova močová trubice, takže mi dala kontakt na nějakého doktora na čurologii na Karláku. A tam jsem dneska s Lukynem byla. Snažila jsem se přesvědčit manžela, že tohle je přesně ten okamžik, kdy on by měl jít s dítětem k doktorovi, ale neprošlo to, a zase jsem musela já...
Markéta Chvátalová
Čurologická trilogie – 1. část
Tak mám za sebou další zážitek – příběh, jak si ten náš osmiletý umělec přivodil zranění toho svého drahocenného nástroje.... V pátek večer kňučel ve sprše, jak strašně ho to bolí, a kvílel, že ten svůj obnažený nástroj, který si právě umýval, nemůže zase zakrýt zpět, a kvílel a kvílel. Pak se mu zadařilo a nástroj byl zakryt, ale umělec furt dál kvílel, že ho to bolí, až jsem jako zodpovědná matka řekla: „Fajn, obleč si sváteční slipy a jedem na pohotovost. Nejsem ani chlap ani doktor a nevím co s tím.“
Markéta Chvátalová
A teď ho pochval!
Moje kamarádka Lenka má pětadvacetiletou dceru Anetu. Lenka je taková strohá, věcná a rázná žena. Naproti tomu její dcera je spíše éterická bytost, která neustále něco řeší, nad něčím se rozplývá anebo pláče. Aneta byla zrovna ve fázi „trápím se, protože jsem čerstvě,rozejitá‘se svým, teď již ex-přítelem“. Naopak Lenka v duchu vyloženě zajásala, když jí Aneta s pláčem sdělovala, že se s ní přítel rozešel (už si ani nepamatuju, jak se ten hoch jmenoval). Lenka si myslela, že Anetin ex-přítel je ještě mladé a nevyzrálé ucho. K Anetě si představovala někoho více realistického, o koho by se mohla její éterická dcera opřít. Aneta, ač velice hezká holka, měla „depky“, že už si nikdy nikoho nenajde, že on byl ten pravý, že už bude navždycky na ocet... Proto Lenka byla v sedmém nebi, když Aneta najednou přestala „truchlit“ a sem a tam se začala zmiňovat o jakémsi Tondovi.
Markéta Chvátalová
Není celebrita jako celebrita
Tuhle sobotu běžela moje sestřenice v Praze půlmaraton. Musím se pochlubit cizím peřím, protože ho doběhla v čase 1 hodina 46 minut! Potom navečer, když už bylo po všem, tam postávali a radovali se z toho, jak jsou dobří a že to všechno ve zdraví přežili...
Markéta Chvátalová
Koho puberta nezabije – toho posílí
Asi každý z nás zažil sílu puberty na vlastní kůži. Je jen pár šťastných jedinců, kteří můžou s klidným svědomím tvrdit, že jejich vlastní pubertální období nezasáhlo ani je, natož jejich blízké okolí. Zažili jsme anebo slyšeli plno neuvěřitelných, hrozných, směšných i odstrašujících historek spojených s pubertálním vývojem. A jen co jsme přežili vlastní pubertu, dorůstají naše děti do té své puberty a my se začínáme pomalu, ale jistě děsit, jak bude vypadat a co bude znamenat pro nás, jejich rodiče. Mému TOP listu nejděsivějších pubertálních zážitků, které se kdy komu staly, vévodí příběh mojí kamarádky Věry. Opravdu mě jímá hrůza, že by také mě mohly moje děti přivést do podobné situace.
Markéta Chvátalová
Hurá jsou tu jarňáky…
Tak mám všechny děti doma. Včera měl Luky svůj horolezecký kroužek, a než dohorolezil, šla jsem si nechat zapsat Štěpína do pasu. Vytiskli jsme si číslo, zaplatili kolek a vlezli do kanceláře. Byly tam dvě přepážky a kolem jedné byla udělaná taková plechová kukaň, metr na metr, ve které lidi rovnou fotí na ty pasy. Paní nám ukázala, že máme jít do kukaně, a tam začalo to správný maso...
Markéta Chvátalová
I muži mají své dny…
...a ten náš skoro muž Lukáš měl takový den dnes. Ve čtvrtek mívá kroužek juda. V předsíni, když jsme odcházeli a když se obouval, jsem mu podávala batoh, kde měl kimono, přezůvky a legitku do Sokola, a říkám mu: „Vezmi si to do auta.“ Přijedeme do Vršovic, vystupujeme z auta a ptám se ho: „Kde máš batoh?“ Lukáš se plácne přes pusu: „Ježišmarjá, já jsem ho zapomněl doma!“
Markéta Chvátalová
A jak tmelíte rodinu vy?
Tak jsem si myslela, že udělám něco pro stmelení našeho rodinného kolektivu: vypravila jsem rodinu na sobotní mikulášskou nadílku, která probíhala v divadle ABC. Doufala jsem, že si všichni užijeme předvánoční Prahu a že společně strávené chvíle v nás zanechají ty „úža“ pocity, ze kterých budeme čerpat ještě dlouhou dobu... Což o to – akce v divadle byla dobrá, dětem se v divadle líbilo a i manžel vypadal docela spokojeně, ale po odchodu z divadla se to všechno nějak vymklo. Děti v divadle dostaly od Mikuláše takového chlupatého medvěda. Venda, jako holčička, bílého a kluci dostali hnědého. Celou cestu k autu jsem poslouchala nepřerušitelný monolog Vendy, jak se bude ten medvěd jmenovat, jak je krásně heboučký, jak si ho hned v pondělí vezme do školky a jak to bude už navždycinky její největší kamarád. Jen co jsme dorazili k autu, medvěd jí upadl do ohromné kaluže rozbředlého sněhu...
| předchozí | 1 2 | další |
