Jak (ne)funguje státní správa aneb zpráva NKÚ o hospodaření MZV

Jako občané máme zákonem danou povinnost platit daně, z nichž je následně financován provoz státu, resp. jeho úřadů. Tyto úřady pak musí s penězi daňových poplatníků hospodařit "s péčí řádného hospodáře". Je tomu tak ale skutečně?

Nikdo nemůže zpochybnit fakt, že státní správa je pro existenci státu nezbytná. Pro její správné fungování je však třeba dbát na její hospodárnost, efektivitu a účelnost. Je proto úkolem vlády nastavit její fungování tak, aby plnila úkoly, které jí ukládá zákon, a přitom zbytečně neplýtvala finančními prostředky státního rozpočtu. Pro kontrolu hospodaření státní správy s majetkem státu  existuje nezávislý orgán, kterým je Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho zprávy z provedených kontrol by proto měly být brány s maximální vážností nejen ze strany kontrolovaných úřadů, ale i vlády a samozřejmě občanů.

Pojďme se tedy blíže podívat na celkem nenápadnou zprávu o závěrech namátkové kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu na MZV, které patří k nejprestižnějším státním úřadům. Zpráva byla zveřejněna v médiích na konci roku a lze na ní dokumentovat, jak to asi reálně vypadá s hospodařením státní správy. Kontrola NKÚ se zaměřila především na budovy našich ambasád v zahraničí, autoprovoz MZV a relativně nízké výdaje na repatriace občanů po začátku covidové pandemie na jaře 2020. Sehnal jsem si celý text zprávy NKÚ (kontrolní akce 21/01) a bylo to skutečně výživné čtení.

Co tedy kontrola NKÚ zjistila v agendě autoprovozu? Lze asi pochopit nějaké menší formální chyby, hlava mi ale nebere, k jakému účelu MZV v ústředí potřebuje nový terénní vůz VW Amarok za 1,4 mil. Kč. A tady je jedna z příčin neefektivního fungování státní správy. Hovořil jsem totiž před nedávnem s úředníkem z MF, který mně potvrdil, že ministerstva de facto mohou použít přidělené finanční prostředky na cokoliv, pokud se vejdou do schváleného rozpočtu. Princip účelnosti tak prakticky nelze kontrolovat.

Druhou "pozoruhodností" kontroly autoprovozu MZV pak bylo zjištění, že kompetentní pracovníci MZV nebyli schopni předložit podklady k hospodaření se služebními auty za roky 2017, 2019 a 2020 a zdůvodňovali to napadením počítačového systému v roce 2019. To už asi bylo dost silné kafe i pro NKÚ, který ve své kontrolní zprávě zdůraznil absurditu vysvětlení MZV, že není schopno předložit doklady ani z roku 2020, ačkoliv zmíněné napadení systému se stalo již v r.2019 (!). Zkusme si představit, že by kontrola z finančáku přišla do soukromé firmy a podnikatel zkusil podobné vysvětlení. Co by asi následovalo - mastná pokuta nebo rovnou zajišťovací příkaz?!

Také ke stavu našich ambasád v zahraničí je zpráva NKÚ značně kritická. V prvé řadě konstatuje až neuvěřitelné termíny odkladů rekonstrukcí našich ambasád ve dvou z nejprestižnějších zemích (Německo a Spojené státy), kdy ta v Berlíně už je naplánována 21 let a ve Washingtonu 14 let. Určitě mohou existovat objektivní důvody, proč mohlo dojít k odložení rekonstrukce, těžko ale lze pochopit odklad o 20 let (!).

Neuvěřitelně a až hororově pak zní popis stavu objektu naší Stálé mise při OSN v New Yorku, kde počítá MZV s rekonstrukcí od roku 2013. Budova je v havarijním stavu – Prohlídky ukázaly, že v ní například padají okna, vyskytují se v ní myši a švábi či trpí poruchami elektroinstalace. I přesto MZV s rekonstrukcí ani po sedmi letech nezačalo. Výdaje na údržbu a opravy přitom v letech 2016 až 2020 dosáhly 32 milionů korun. Opravdu takto má vypadat "péče řádného hospodáře"?

Absurdní je opět vysvětlení MZV, že „investiční akce jsou prováděné v zahraničí a jejich obtížnost je tedy vysoká“, což je výmluva na úrovni žáka páté třídy ZŠ.... Přece právě proto existuje MZV a stát v něm zaměstnává pracovníky s touto pracovní náplní. Pokud  dotyčný úředník na svou agendu nestačí, tak má být odvolán a na jeho místo jmenován někdo schopnější. 

Není to ale ojedinělý problém, stačí jen vzpomenout na rekonstrukci Českého domu v New Yorku. Tu MZV začalo v roce 2003 a místo plánovaného jednoho roku skončila až za 5 let s tím, že oproti původnímu rozpočtu 245 mil. Kč byl konečný účet o půl miliardy vyšší. Pochybuji, že by trojnásobné navýšení ceny skousl soukromník, který na rozdíl od státní správy by si musel na takové navýšení investice nejdříve sám vydělat...

Tristní je pak také zjištění NKÚ, že MZV dokonce ani nesplnilo nařízené opatření k odstranění nedostatku v oblasti pronájmů majetku z kontroly v r.2016. Jaký ještě jiný důkaz kdo potřebuje, aby pochopil, jak (ne)funguje státní správa, když se během pěti let MZV neobtěžovalo napravit zjištěné nedostatky? A opět přidám tradiční otázku - může si snad dovolit také podnikatel podobně ignorovat nařízení úřadů?!

Nemá smysl rozebírat do detailů závěry NKÚ, stačí pouze ocitovat to zásadní „Byly zjištěny významné nedostatky snižující účelnost a efektivnost vynaložených peněžních prostředků státu…..Některé investiční akce byly v rozporu s rozpočtovými pravidly a dokumentací…Také při pořizování a využívání služebních vozidel nevynaložilo MZV peněžní prostředky státu účelně, efektivně a v souladu s právními předpisy.“  

Přidám ještě svůj názor, jak byli svými nadřízenými potrestáni kompetentní úředníci na MZV za zjištěná pochybení. Na 99,9 % naprosto nijak. Nikdo nebude sankcionován (natož odvolán ze své funkce) a naopak pravděpodobně ještě obdrží odměnu za práci „nad rámec svých pracovních úkolů“  při této kontrole. Tak to totiž ve státní správě chodí - dnes podržím já Tebe, zítra zase Ty mě.

Jak je ale možné, že se tak závažné nedostatky objevují na ministerstvu, které by mělo být elitou? Dříve tomu tak opravdu bylo, ale dnešní realita je již zcela odlišná. Příčiny je třeba hledat tam, kde je vidí i dlouholetý pracovník MZV a dnes politický náměstek Martin Dvořák. Zejména v tom, že "pod vedením ČSSD se na MZV dostala spousta lidí, která by tam být neměla".

Pro toto tvrzení existuje jasný důkaz právě v osobě ředitele odboru správy majetku, který miliardový majetek státu v zahraničí spravuje. Tím se totiž v roce 2015 stal mladý člen ČSSD bez jakýchkoliv potřebných zkušeností, kterého na MZV přijal a do této pozici  jmenoval ministr Zaorálek. Kromě svého jmenování na sebe hned po nástupu upoutal pozornost novinářů nákladným výletem do Afriky, kam vyrazil spolu se svým soukmenovcem z Klubu mladých sociálních demokratů. Co je ale ještě zvláštní, že oba státní úředníci i přes své náročné funkce zvládli v roce 2018 (neúspěšně) kandidovat  za ČSSD v komunálních volbách. Lze se pak ještě vůbec divit nekvalitní práci na MZV, kterou prokázala kontrola NKÚ?!

A konstatování na závěr – NKÚ splnila úkol a provedla kontrolu, MZV „vysvětlilo“, že vlastně nikdo za nic nemůže a občana to skoro nezajímá, protože daně platit musí a nehospodárnost státní správy jakoby ani nebyl jeho problém. Prostě vlk se nažral, koza zůstala celá a život jde dál..