Vánoční poselství aneb "Zeman is back"

Dnes jsme měli možnost slyšet již devátý vánoční projev prezidenta, který splnil oba prvky – prvek očekávání i prvek zklamání. Je ale pravdou, že většina národa už od prezidenta mnoho neočekávala, a tak ani nebyla příliš zklamána.

Hned v úvodu svého blogu musím vyslovit obdiv lékařům v ÚVN, neboť musím přiznat, že prezident Zeman zdravotně vypadal ve formě. To je ale tak skoro vše, co bylo na jeho vystoupení pozitivní.

Nějak jsme si už zvykli, že Miloš Zeman postrádá státnický nadhled a moudrost, svými projevy rozděluje národ, a svůj úřad tak nevykonává ku prospěchu celého národa.

Jako zřejmě většině národa také mně chybělo v prezidentově projevu nejvíce právě to "vánoční poselství". Slyšel jsem především politologické shrnutí tří hlavních problémů současného světa, které mají globální charakter a logicky se tak promítají zásadním způsobem i do naší společnosti. Nechci detailně rozebírat celý projev, pouze zmíním, co mě zarazilo.

První byla antibruselská rétorika prezidenta, když hovořil o energetické krizi a jejím přímém provázání s Greendealem (který za ČR podepsal v Bruselu bývalý premiér Babiš). Souhlasit se ale určitě dá s jeho podporou jaderné energii. 

Když pak hovořil prezident o covidu a obhajoval povinné očkování, doufal jsem ve změnu přesvědčovací strategie antivaxerů, ale starého psa novým kouskům nenaučíš.  Jeho nesmyslné připodobnění antivaxerů k sebevrahům, kteří chtějí skočit z okna, je muselo spíše zatvrdil v jejich postoji. Mortalita „s covidem“ se váže především na rizikové kategorie a na rozdíl od "skokanů" je pravděpodobnost smrti minimální. Navíc dle statistiky na idnes  zemřelo na Štědrý den celkem 53 osob, z nichž 27 bylo očkovaných, čímž určitě nechci snižovat význam očkování pro snižování rizika vážnějšího průběhu onemocnění. To je jistě neoddiskutovatelným faktem. 

Každého makroekonoma ale musí děsit populistická představa prezidenta, jak řešit fiskální problémy. V ekonomice totiž prakticky neexistují jednoduchá řešení, přesto prezident navrhnul likvidovat deficit státního rozpočtu příštího roku jednoduše tím, že předmětných 380 mld. Kč “se ušetří“ zrušením daňových výjimek. Neřekl ale, že naprostá většina z těchto výjimek má sociální charakter (jen polovinu z jejich celkového objemu totiž tvoří sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti). Co by se tedy stalo hypotetickým zrušením daňových výjimek?  Pokud by nemělo dojít k dalšímu chudnutí obyvatelstva, pak by vláda musela ze státního rozpočtu vydat obdobnou částku v podobě navýšených sociálních výdajů. Každý by si tak měl položit jen jedinou otázku „Když je to tak jednoduché, proč to neudělala už Babišova vláda nebo sám Zeman, když byl premiérem?“ Odpověď zní "Protože to v podstatě problém deficitu neřeší a přineslo by to další sociální krizi."

Přestože prezident Zeman ve svém poselství některé celkem zásadní věci opomněl (např. bydlení pro mladou generaci, která je budoucností národa) a občas se přeřekl či mýlil, nezapomněl si dloubnout do Jana Lipavského. Prostě Miloš Zeman je zpět a opět pokračuje v rozdělování národa.

Sváteční pohodu si proto nenechme pokazit ani prezidentovým poselstvím….