Proč se konají předčasné volby?

V dnešní uspěchané společnosti nabýváme dojmu, že je většina skutečností neměnná. Snad proto si jen málo z nás klade onu zásadní otázku „proč?". Proč se konají předčasné volby? Protože se několika politikům zachtělo. Uspokojí ale tato odpověď mladého demokrata či docela obyčejného člověka?

Dokáže mi někdo vysvětlit, proč se nazývá vláda Jana Fischera „úřednická"? Vždyť byla jmenována prezidentem jako každá jiná. Dokonce získala úctyhodnou podporu 156 poslanců. Když si vzpomenu na koalice se 100, 101 či 102 poslanci, tak se jedná o přímo výjimečnou událost. Je sice pravda, že v této vládě nesedí (současní) členové politických stran. Ale mění to něco na legitimaci, kterou vláda získala od 156 poslanců? Nemění. Demokracii je jedno, zdali ve vládě sedí oranžové růže a modří ptáci, či jmenovaní nestraníci. Mnozí občané si dokonce oddychli, avšak to nic nemění na faktu, že tato vláda je skrze vyslovení důvěry volenými poslanci legitimována samotným lidem. Nechce ten, kdo nazývá tuto vládu „úřednickou", ji jenom shazovat, aby se sám dosadil na její místo?

Na takovéto prospěchářství už jsem si zvykl. Nicméně takové chování neponižuje jenom pana Fischera, ale i českou ústavu. Mrzí mě, že v českém parlamentu sedí lidé, pro které je to jenom pouhý cár papíru. Asi se do něho krátce podívali a řekli si, že ústava výslovně nezakazuje, aby se jednorázovým zákonem vypsaly předčasné volby. Pro mne, a snad nejenom pro mne, je ústava tou poslední pevností, která mě chrání před svévůlí státu. A tato ústava by mě měla přeci chránit i před zálibou poslanců svévolně obcházet ústavu a dle libovůle vypisovat předčasné volby. Tento dokument totiž není jenom text. Je to kodifikace ústavních principů. Naši předci nám určitě neodkázali pouze několik popsaných archů papíru, podle kterých se máme chovat. Jejich dědictví jsou principy, na kterých by se měl zakládat náš stát. Jenom škoda, že ty řádky nenajdou pochopení u komunistické generace politiků. Tím nemíním členy komunistické strany. Mám na mysli vládnoucí garnituru, která vyrostla na omezeném komunistickém substrátu. Nedokážou si snad uvědomit, že heslo „účel světí prostředky" patří minulosti?

Proč se však cítím ponížen i já? Když se před skoro třemi lety volila poslanecká sněmovna, tak jsme my voliči rozhodli o jejím složení. Chtěli jsme jediné - aby politici vládli, hledali kompromisy a prospívali tím celému národu. Přišli jsme k volební urně, abychom je zvolili na čtyři roky. A teď na nás ukazují prostředníčky, že chtějí nové předčasné volby. Dali jsme však poslancům mandát, aby po třech letech rozpustili poslaneckou sněmovnu? Nedali. Česká republika má legitimní vládu, která úspěšně prosazuje zákony v parlamentu. Proč nás tedy poslanci ponižují a chtějí nás znova nahnat do volebních místností? Snad si ta či ona strana věří, že získá o jeden nebo dva mandáty více. Dokáže však tento důvod obstát i u mých spoluobčanů, nebo je také ponižuje?

V demokracii je lid onou masou, která ve volbách legitimuje stát. Kdo pohrdá výsledkem voleb v roce 2006, pohrdá i lidem a demokracií vůbec. Pohrdá mnou, tebou i všemi ostatními. Pohrdá státem, kterému chce sloužit.