Kdyby se se mnou západní státníci bavili, tak bych i toho Pocheho jmenoval…

V následujících řádcích nacházím soukromé, bohužel velmi sobecké důvody proč český prezident hraje tuto politickou hru. A ještě dokonce ekonomicky škodí celému národu. Ale začněme pěkně od začátku.

Jsou lidé, kterým nápis „Pravda vítězí“ visí nad Hradem a hlasitě se mu smějí. Ale proč se nám vysmívají tak hlasitě? Ono nejmenovat ministra do vlády trestně stíhaného premiéra odůvodnit ani nejde. Tak hledám a v následujících řádcích nacházím soukromé, bohužel velmi sobecké důvody proč český prezident hraje tuto hanebnou hru. A ještě dokonce ekonomicky škodí celému národu.

Co je tedy ten dle mého úsudku skutečný motiv? Pozornost, touha po uznání a strach před samotou v pokročilém věku. Mnozí argumentují zdravotním stavem. Úsměvné! Ještě starší britská královna nemusí cestovat, a přesto musí zájemce o audience přímo odmítat. Kdy naposledy navštívil nějaký významný západní státník našeho prezidenta? Nemůžete si vzpomenout? Tak to nejste sami. Není o něj zájem. Nechme stranou, jestli je to šlapáním po ústavních principech a uzurpováním moci, která mu nenáleží. Nebo dokonce vrážením klínu do evropského společenství neustálým sabotováním ve prospěch Ruska. Tak či onak by jmenování ministra zahraničí ještě více oslabilo pozici prezidenta, neboť by státníci měli možnost se setkat s jiným odpovídajícím českým partnerem. Proto nehraje jméno a osobnost Pocheho žádnou zásadní roli. Pouze se ocitl v nevhodnou dobu na nevhodném místě.

Jmenovat Hamáčka současně ministrem vnitra i zahraničí je geniální tah. Ono zvládnou už i jedno ministerstvo je umění. A ještě druhé k tomu? A ještě předsedat sociálním demokratům? Nepředstavitelné! To by nezvládl ani robot. A tak se prezident hlasitě směje, jak jmenoval ministra zahraničí, aniž by mu vznikla konkurence. Ostatním zbývají toliko oči k pláči.

Zatímco mnozí bědují nad osudem nejmenovaného Pocheho, neměli bychom se obrátit proti ničitelům našeho blaha? Nemít v dnešním globalizovaném světě přátel uškodí každému. Nemyslím si, že by se s námi ostatní státy nechtěly bavit a přátelit. Ale nemají jinou volbu, neboť v současné době neexistuje v Česku důvěryhodný partner, se kterým by mohly komunikovat. Kdo chvíli stál, již stojí opodál. A tak se nedivme, že nás ostatní státy budou ignorovat. Ani jinak nemohou. Ostatní státy budou muset rozhodovat o nás bez nás. Pak se ale nedivme, že tato rozhodnutí nebudou odpovídat našim ekonomickým zájmům. Naše zájmy byly totiž obětovány českým prezidentem při naplňování jeho soukromých potřeb a cílů.