Seattle: Od anarchie k pláči. Berlín: Od řádu k anarchii

Zdá se, že experiment s „autonomní zónou“ bez policie ve čtvrti Capitol Hill v Seattlu se blíží poslednímu dějství svého tragického života. V Berlíně naopak podobný experiment teprve začíná.

Ten příběh sledoval celý svět: Naštvání extremistických skupin na policii vedlo nejen k protestům proti těmto bezpečnostním složkám, které jsou v civilizovaných zemích první instancí garantující vymahatelnost práva, nýbrž i k jedinečnému experimentu společnosti, která se bez té zpátečnické instituce zvané „policie“ obejde.

Ve čtvrti Capitol Hill amerického Seattlu zkrátka vyhlásili „autonomní zónu“, ze které policisty vypudili a ti raději bez odporu odešli /1/. Od té doby tam občané pořádají kulturní akce, angažovaně spolu hovoří, hlasují, a když se neshodnou, tak se pohádají, sprejují na zdi graffiti, rabují, berou drogy, mlátí se, znásilňují a střílí po sobě /2/.

Přesto, že Seattle má vysoce pokrokové politické vedení, rozhodlo se toto vedení občanský experiment ukončit poté, co strážníci a lékaři chtěli pomoci obětem místní střelby, ale byli zahnání běsnícím davem /3/. Termín ukončení výkvětu občanských svobod na americký způsob zatím nebyl oznámen, vedení města patrně ladí strategii, jak to učinit a přitom neztratit politické body u těch, kteří experimentu fandí. Vskutku zapeklitý problém.

Ačkoli se tedy v americkém Seattlu nesetkalo vytvoření místa bez policie se zvlášť velkým úspěchem, nevadí to vedení německého Berlína, které sice policii ve městě (zatím) neruší, avšak velmi pokrokovým způsobem inovuje její práva a její postavení.

Vedení Berlína totiž prosadilo nový „Zákon proti diskriminaci“ /4/. Je to prosté: Kontroluje-li občana policista a on odmítnete spolupracovat a ještě na něho podá stížnost za rasovou diskriminaci, má policista problém a občan se domůže jeho potrestání a odškodnění, poněvadž nyní nemusí své obvinění dokazovat, kdežto naopak policista musí dokázat svoji nevinu. Prosadili to berlínští politici sociální demokracie, Zelených a přejmenovaných komunistů a ničeho nedbali na protesty z ostatních částí Německa.

Pochopitelně, předpokladem občanovy nedotknutelnosti je to, aby se jeho etnický původ lišil od toho policistova. Je to tedy zřejmé: Jedná se o další způsob, kterým jsou na západ od našich hranic vytvářeny privilegované skupiny oprávněných a nedotknutelných a zároveň skupiny ostrakizovaných a pronásledovaných.

V dějinách tomu dosud bylo vždy tak, že terčem takové nespravedlnosti a pronásledovanými skupinami byli příchozí a původcem příkoří byli místní. Nyní však přichází jedinečný dějinný okamžik, kdy se společnost odhodlala k pomalé sebevraždě předáním moci nad sebou samotnou těm, kteří přišli s nataženou dlaní, ani zbraně nepotřebovali.

Mezitím v jiných částech Německa, například ve Stuttgartu, kde ještě pokrokové zákony na berlínský způsob neplatí, k těm zbraním proti policistům už sahají /5/. Na mládence, kterého policie kontrolovala kvůli drogám, se tu vrhl dav jeho kumpánů a hnal strážce zákona ulicemi, přičemž na ně útočil všemi možnými prostředky. Spasit holý život pomohli policistům až přivolaní kolegové z okolí.

Jinou situaci, kdy si nově příchozí násilím vynucují svá pravidla hry, zažili obyvatelé Dijonu /6/, kde došlo k výbuchu násilí mezi gangy z Čečenska proti gangům ze Severní Afriky:

„Je to něco naprosto nebývalého a nelze to tolerovat,“ řekl starosta François Rebsamen. „Čečenská komunita si přišla vynutit, aby lidé respektovali její vlastní zákony,“ řekl. Podle něj na místě nebylo dostatek policistů, aby střetům Čečenců se Severoafričany zabránili /6/.

Konfliktu se ve všech uvedených městech zúčastnilo několik stovek osob. Ve velkoleposti střetů s policií tedy naši západní sousedé za Spojenými státy nijak nezaostávají.

Nezáleží na tom, jaké národnosti či barvy pleti jsou ti, kteří dnes bojují v ulicích. Vždy jde o to stejné: Násilím a bez ohledu na platné zákony prosadit vlastní vůli, na které se ovšem tyto skupiny ani mezi sebou neshodnou. A vždy jde o důsledek toho, co začalo několika málo scestnými a zhoubnými politickými idejemi, které se – i pro svoji neurčitost – vzájemně prolínají. Jde totiž o důsledek:

• Teorie multikulturalismu, která tvrdí, že jeden zeměpisný i společenský prostor mohou sdílet naprosto odlišné kultury, přitom se v míru shodnout na společné morálce, zákonech a řádu občanského soužití a zároveň to učinit tak, že nikdo nebude nucen ze svých kulturních zvyklostí ustoupit

• Teorie „rovnoprávnosti“, která v násilném protikladu ke svému názvu naopak definuje privilegované skupiny z řad rasových, etnických či sexuálních menšin a požaduje pro ně vyšší ochranu, práva a postavení, než náleží ostatním a zároveň pro ně požaduje výjimky ze zákona, kterých se ostatní nedomohou

• Teorie „viny bílého muže“, která na základě někdejší existence otroctví a kolonií z nevysvětlitelného důvodu určuje v dnešní severoamerické a západoevropské společnosti bělošské obyvatelstvo jako tu skupinu, která má výše uvedené povinnost zařídit, zaplatit a strpět. Evidentně má tato skupina mít stejný dědičný hřích, jako měly ženy od Evy v dřívějších bigotních představách křesťanství.

Na závěr si dovoluji položit Vám otázku: Pokud v České republice přijmeme stejné politické ideje a stejná pravidla, jako to udělali na západ od nás, existuje jediný důvod myslet si, že dopadneme jinak, než oni?

Zdroje:

1. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/seattle-usa-autonomni-zona-protestujici-policie-demonstrace.A200617_162019_zahranicni_jhr
2. https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/konec-experimentu-po-smrti-mladika-v-seattlu-se-do-zony-bez-policie-vrati-zakon-40328476#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=jrOQFVuKH4p-202006230914&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=
3. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/spojene-staty-seattle-bezpolicejni-zona-konec-strelba.A200623_061121_zahranicni_chtl
4. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/policie-rasismus-berlin-zakon.A200621_183320_zahranicni_cern
5. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-nepokoje-policie-stret-sttusgart-vytrznosti.A200622_140138_zahranicni_jhr
6. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/dijon-francie-gangy-cecenci-policie-stret.A200617_091520_zahranicni_jhr