Polský mixér na Králickém Sněžníku

Jako turista i amatérský fotograf mám rozhledny rád. Ale ne všude a ne za každou cenu. Cenou za rohlednu na Králickém Sněžníku bude trvalé zohyzdění té úžasné hory a krajinné dominanty viditelné z mnoha desítek kilometrů.

Žijeme v době rozhlednové, mnoho starých rozhleden bylo obnoveno a kromě příležitostí pro turisty tak byla zajištěna kontinuita historického a kulturního významu těch míst. Byla postavena i řada nových rozhleden, někdy lépe, jindy hůře architektonicky zvládnutých, někdy lépe, jindy hůře umístěných. Ty rozhledny stojí na místech, ve kterých buď mělo smysl je tam postavit, nebo to valný smysl nemělo, v místech, kde svojí existencí buď ohrožují přírodu a narušují krajinný ráz, nebo tam, kde spolu tyto stavby a příroda mohou spokojeně koexistovat.

Pro polskou rozhlednu na Králickém Sněžníku však nic z toho neplatí.

Za prvé, na Králickém Sněžníku není žádná rozhledna potřebná. Tato hora, která dala název třetímu nejvyššímu pohoří naší země, vystupuje nad hranici lesa stejně jako vrcholové polohy Krkonoš a Jeseníků. Z bezlesého vrcholu se naskýtají nádherné rozhledy bez nutnosti jakéhokoli umělého vyvýšeného bodu.

Za druhé, nelze relevantně argumentovat tím, že na Králickém Sněžníku už přece kdysi rozhledna stála. Vždyť ta původní /1/ byla dána do provozu už roku 1899. Bylo to v době, kdy vrcholy a hřebeny našich hor s výjimkou Krkonoš zely prakticky zcela prázdnotou. Z tehdejšího hlediska bylo narušení krajinného rázu vrcholovou stavbou obhajitelné, protože se jednalo o velkou výjimku. Z hlediska dnešního je však zločinem přidávat bezohledně další takovou stavbu do země a regionu, které už řada turistických zařízení tolik proměnila. S tím souvisí i další argument:

Za třetí, nelze jen tak tvrdit něco ve smyslu "Podívejte se, kolik zařízení turistického provozu je třeba v rakouských Alpách, tak jak to, že tam to nevadí a u nás to vadí". Ano, je jich tam bezpočet a není pravda, že tam nevadí. Daň za svůj provoz si z horské krajiny odebírají. Zároveň je však třeba vzít v úvahu nezměrnou rozlohu Alp a i na poměry České republiky maličkého pohoří Králický Sněžník. Je třeba uvažovat, kolik z bezpočtu alpských dominantních vrcholů narušuje nějaká taková stavba. Je jich na rozlohu těch hor naprosto zanedbatelné minimum. 

Za čtvrté, nelze srovnávat stavbu polské rozhledny se stavbou "Stezka v oblacích" nad Dolní Moravou /2/. Stezka v oblacích, jistě naddimenzované monstrum, naštěstí nestojí na nějakém významném vrcholu, nýbrž na výběžku z horského hřebene, o více než tři sta výškových metrů níže, než bude stát nová stavba na nejvyšším bodě pohoří. Stezka v oblacích prostě panorama hor nenarušuje tak zásadně z toho důvodu, že je obklopena vyššími hřebeny a vrcholy.

Za páté, vrchol Králického Sněžníku náleží na polské straně do přírodní rezervace - "Rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki" /2/, na naší straně do "Národní přírodní rezervace Králický Sněžník" /3/. Národní přírodní rezervace je v naší zemi tím nejpřísnějším stupněm ochrany přírody, unikátní a zranitelná příroda Králického Sněžníku si jistě zaslouží jak tento statut, tak především skutečnou a ne jen legislativní ochranu. Hořkou je zde ta skutečnost, že stavba je z 85% dotovaná z eurounijního programu Interreg /4/. Takže tolik asi k praktické stránce té tolik proklamované "ochrany přírody" ze strany Evropské unie.

Za šesté, projektovaná stavba je architektonicky jedním slovem odporná. Připomíná mi mixér Eta, který jsme kdysi měli doma. Proč, ptám se proč, chtějí zhyzdit tu nádhernou horu právě něčím takovým?

Za sedmé, Poláci nemohou tvrdit, že oni ve své části pohoří dosud žádnou rozhlednu nemají. Na dominantním vrcholu "Czarna Góra" vysokém 1204 metrů už rozhledna stojí. Zde připomenu i další "úspěšný" polský rozhlednový počin v tomto pohoří, rozhlednu na hraničním vrcholu Klepáč (Trójmorski Wierch), kterou v roce 2010 postavili Poláci tak dobře, že je už dnes pro svůj technický stav nepřístupná /5/. Stejně tak připomínám, že na polském úbočí Králického Sněžníku stojí horská chata Schronisko na Sniezniku /6/ ve výšce 1218 metrů, od vrcholu vzdálená pouhou jeden a půl kilometrovou procházkou. Na české straně nic takového nemáme, Poláci si na nedostatek turistických zařízení ve vrcholové části horstva prostě stěžovat nemohou.

Králický Sněžník rozhlednu nepotřebuje, Králický Sněžník nová rozhledna z hlediska ekologického i krajinného poškodí. Bude to jednorázový kšeft pro nějaké stavební firmy, a pak kšeft pro provozovatele vybírající vstupné. 

Tato nádherná hora, výjimečná už tím, že natolik převyšuje všechny okolní vrcholy a hřebeny, bude novou stavbou trvale poškozena a každý turista i každý člověk s citem pro přírodu a krajinu ji musí srdcem odmítnout. Bohužel, na to je už pozdě. I Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky /pověřená výkonem funkce i v NPR Králický Sněžník/ tu věc nakonec přijala. 

Nepatrnou útěchou je mi skutečnost, že jsem Králický Sněžník navštívil ještě v době, kdy tam nic takového nestálo a že snad do doby, než bude pokračující stavba zjevná, pořídím ještě nějaké fotografie té hory jako sladkobolnou vzpomínku na minulost.

Zdroje:

1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhledna_na_Králickém_Sněžníku

2) https://pl.wikipedia.org/wiki/Rezerwat_przyrody_Śnieżnik_Kłodzki

3) https://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=1298

4) https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/kralicky-sneznik-rozhledna-polsko-stavba.A200918_140401_pardubice-zpravy_lati

5) https://mapy.cz/turisticka?x=16.7907848&y=50.1574795&z=17&source=base&id=1721272

6)