Nevidíme hvězdy: Kontroverzní prvenství Elona Muska

Temná strana technologie, a to doslova: Oběžná dráha bude zahlcena tolika satelity, že to bude rušit astronomická pozorování. Nejsem astronom, a zvláště v době epidemie uvítám raději Muskův rychlý internet, než snímky hvězd, ale..

Podnikatel Elon Musk, podobně jako jeho konkurent Jeff Bezos, obrací zraky k vesmíru. Oba mají své klukovské sny o vzdálených světech, a oba dva vyvíjejí technologie, jak se na ně dostat. Alespoň si tedy myslí, že ty technologie ještě za svého života vyvinou a budou svědky jejich úspěchu, třeba magického pojmu "Kolonizace Marsu".

Uvidíme. Jednou to snad přijde, ne za našeho života, a třeba ne za přičinění miliardářů s romantickou touhou osedlat si kromě byznysu také vesmír. Třeba to přijde spíše spojeným úsilím vědců a občanů, kteří vědcům věří více, než byznysmenům, a kteří z daní budou dobrovolně financovat seriózní výzkum kosmu, aniž by za to za svého života něco hmatatelného dostali. Tuším, že se tomu říká osvícenství, prý na tom principu dosud stojí euroamerická civilizace...

Právě dnes a v bezprostřední budoucnosti však stojíme před jinými důsledky kosmicko-marketingových plánů těchto pánů, a to zejména před ambiciózním projektem Elona Muska. Jeho projekt "Starlink" /1/ je založen na téměř dvanácti tisících satelitech rozmístěných ve třech výškových pásmech nízké oběžné dráhy /2/, a tento projekt má přinést vysokorychlostní připojení k internetu v podstatě každému na Zemi, kdo si pořídí odpovídající domácí přijímač.

Je to vskutku lákavý marketingový plán! Zvláště v dnešní době, kdy jsme v důsledku epidemie koronaviru odkázáni na pracovní i společenský život více přes internet než přes osobní kontakt, je technologie vysokorychlostního internetu přímo - a doslova - darem z nebes. 

Tato Muskova technologie, narozdíl od snů o dobytí Marsu a kosmických výletů ještě dále, je rozhodně realizovatelná v rámci možností dnešní vědy a techniky. Už se také realizuje, a to znepokojilo nejen amatérské, ale také profesionální astronomy /3/. Astronomové zcela logicky tvrdí, že stále více objektů na oběžné dráze jim znesnadňuje, a v budoucnu prý téměř znemožní podstatná vědecká pozorování vesmíru ze Země. A Muskův plán počet těchto objektů nejen rozšíří, nýbrž sedmkrát znásobí! /6/.

Obtíže astronomických pozorování kvůli tomu, že se na vesmír díváme přes hodně tlusté a špinavé sklo, to není nic nového. V prvé řadě pozorování vesmíru neruší "smetí" na oběžné dráze, ale prostá vzálenost pozorovatele na Zemi od vesmíru, tedy především zemská atmosféra, která se neprojevuje jen svojí prostou přítomností, ale také vším, co v ní probíhá: Deště, bouřky a všechno ostatní.

Zná to každý: Je přece lépe dívat se na silnici před sebou při jízdě na kole za slunečného počasí, než za lijáku přes přední okno auta, když stěrače nefungují. A protože se matička Země kromě těch mraků a deště projevuje ještě řadou dalších fyzikálních vlivů ovlivňujících astronomická pozorování, je o to těžší vidět dál.

Nejdokonalejší astronomické přístroje jsou proto umísťovány nejlépe na vrchol vysoké hory, a nejlépe takové, která je v poušti, kde málokdy prší a vůbec tam bývá klidno a čisto. Jedna z nejvýkonnějších observatoří na světě, observatoř ALMA /4/ je proto umístěna právě v takovém místě: Na pět tisíc metrů vysoké hoře v poušti Atacama v Chile. Ale nebojte se, je tam kvůli výškové nemoci /5/ stálý dozor lékaře nad těmi vědci, kteří tam pozorují vesmír, nesmí se přitom fyzicky příliš zatěžovat, ale stejně si pobytem v takovém prostředí ničí tělo. Navíc je tam dostatek kyslíku v tlakových lahvích, kdyby se náhodou některému vědci z pohledu na nebe zatočila hlava...

Na Zemi ovšem těžko najdeme horu, která by byla vyšší, a přitom dostupná, a bylo tam méně deště, bouřek, sněhu a mraků.

Ví se to už dlouho, a proto byl na oběžnou dráhu už dávno před zprovozněním observatoře ALMA vyslán přístroj HST, tedy Hubblův vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope) - /7/). Bývá považován za vědecky nejpřínosnější přístroj, který kdy byl vyslán do vesmíru. V porovnání s observatoří ALMA je maličký, ale nedívá se na nebe přes to tlusté a špinavé sklo.

A zde je tedy odpověď světu, který chce být v budoucnu vysokorychlostně připojen k internetu, ale zároveň se chce dívat do vesmíru dále, než dnes:

Ze Země už prostě brzy dále neuvidíme, ne kvůli družicím pana Muska, ale kvůli tomu tlustému a špinavému sklu, které nás před vesmírem sice chrání, ale zároveň nám brání ho zřetelně vidět.

My lidé musíme nejen chtít ten rychlý internet, ale také musíme být ochotni investovat do něčeho jiného, než do marketingových plánů miliardářů s kosmickými sny. Musíme být ochotní investovat i do vědy, aniž za to za svého života něco hmatatelného dostaneme.

Museli jsme dávno před současnou epidemií investovat do základního výzkumu virů, ač nám to tehdy nezlepšilo život, protože chřipku bylo a dosud je nutné vyležet, žádný pan Fleming /8/ s "penicilíinem" proti chřipce se zatím neobjevil. Nemuseli jsme do výzkumu virů investovat, ale udělali jsme to. Žijeme totiž ve společném přesvědčení, že jednou se nový pan Fleming s lékem proti tomu dnešnímu zákeřnému viru objeví. 

Ano: Osvícenství. Tak se takovému přístupu ke světu říká.

Zdroje:

1) https://en.wikipedia.org/wiki/Starlink

2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Nízká_oběžná_dráha_Země

3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Nízká_oběžná_dráha_Země

4) https://cs.wikipedia.org/wiki/Atacama_Large_Millimeter_Array

5) https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutní_horská_nemoc

6) https://www.e15.cz/magazin/oci-na-obloze-kolik-druzic-prave-funguje-na-obezne-draze-1337167

7) https://cs.wikipedia.org/wiki/Hubbleův_vesmírný_dalekohled

8) https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Fleming