Jan Bucki
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1342x
Seznam rubrik
Jan Bucki
Přestaňme s přechylováním cizích příjmení
Jmenuji se Jan Bucki, narodil jsem se v Praze, hlavním městě tehdejšího Československa. Jak je patrné, naše rodinné příjemní není českého původu. Rodina, podle které se jmenujeme, však setrvává na území Čech už více než 3 generace. Moje maminka se jmenuje Daniela Buckiová. Od dětství jsem to vnímal jako fakt, stejně jako to, že moje příjmení je pro spoustu lidí zvláštní a mnohdy ho všelijak komolí. Tenhle fakt, že mojí mamince úřady přilepily po svatbě s mým tatínkem za jméno podivnou příponu, začal v mém dospívajícím mozku vrtat jako červ. Stalo se to takhle.
Jan Bucki
Konec světa a Vánoce
Kdo by to čekal... Dnes mi na džíny ukáply slzy... Byly moje vlastní. Skoro nikdy jsem nebrečel. Dokonce ani na pohřbech. V dětství jsem plakával, jen když jsem dostal na zadek. Stalo se to jen několikrát a myslím, že pláč byl na místě. Čekalo se to ode mne.
Jan Bucki
Vločka
Z nebe padal sníh. Padal Tiše k zemi v bezvětří, laskavě a konejšivě... Padl na stromy, na široké a rovinaté lány, na domy, zkrátka na vše pod šedou zimní oblohou. Halil krajinu do bílé. Padl i na střechu velké budovy s okrovou fasádou, co sama o sobě vypadla jako velká sněhová vločka.
Jan Bucki
Library Lion
Jsem ve veřejné knihovně a prohlížím si dětskou obrázkovou knížku s názvem „Lev z knihovny“. Otáčím jednu stránku po druhé a prohlížím si obrázky. Později si čtu i jednotlivé statě, jež jsou vyvedeny velkými písmeny. Ta kniha je v mnoha ohledech poučná, neboť vysvětluje, že na světě existují pravidla, jež je nutné dodržovat a že když tato pravidla porušíme, je třeba přijmout odpovědnost, ačkoliv jsme ona pravidla porušili z důvodů, jež mohou morálně převyšovat princip, z jehož podstaty byla původně ustanovena. V duchu se sám sebe ptám, jako to, že jsou dětské knihy tak poučné a jak to, že si tak málo z moudrosti dětských knih pamatujeme v dospělosti.
Jan Bucki
Všechny ty zbytečné dny
Pro všechny, kteří touží stejně jako já usnout a probudit se, až bude po všem... Pro všechny, kteří ztratili někoho, kdo tu měl být napořád..
Jan Bucki
Incredible India
Věnování: Tomu, koho by mohlo zajímat, jak jsem se měli. Taky kocouru Oliverovi. Jak bylo v Indii? Dobře. Abych byl konkrétnější, níže přidáváme pár indických pikantérií.
Jan Bucki
Rána jsou ve vlacích ČD velmi romantická...
Z mlžného oparu v bývalém pohraničí vystoupil z vlaku na perón José. Chvilku mžouravě zkoumal ceduli s nápisem Böhmisch Trübau a přemýšlel jestli je skutečně v cíli své cesty.
Jan Bucki
!!!
V hotelu Imperial snídají pomačkané košile. Prsa přetínají sklady služebních cest. Ulíznuté, krátké vlasy a kruhy pod očima. V uších jim ještě zní odrhovačka z baru ve Stodolní. Na jazyku mají pachuť včerejška a ranní ústní vody.
Jan Bucki
Podivuhodné odpoledne
Rok se přelomil. Starý před nějakými 13 hodinami skončil a nový se v šedomodrém oparu dral na svět. Venku se po prázdné ulici proháněla sněžná spraš obohacená o papírky z petard, která se nechtěla nikde uchytit.
Jan Bucki
Vá-noční směna
Stařičký pánský bicykl při každém šlápnutí nespokojeně vrznul. Dalo hodně práce uvést ho do pohybu, ale když se to podařilo, jel pak skoro sám. Světla z lampiónů a neonových poutačů se odrážela od vlhké vozovky a kreslila v oparu vycházející z malých bister abstraktní obrazce.
