Čmelák

Milý René, dnes se v sektoru Q7 objevil čmelák. Několikrát oblétl pampelišku a pak se posadil na bodlák. Chvíli se jen tak rozhlížel a pak se podíval na nebe... Bylo 17 března....

Věděl to naprosto přesně podle pohybu slunce a teploty vzduchu. Zatímco si uhlazoval kožíšek zmáčený od ranní rosy přemýšlel, co dnes bude dělat. Mezitím se opodál posadila na pampelišku včelka. Čmelák si ji chvíli prohlížel a pak pohledem sklouznul dolů na zem. V trávě dole pod lučním kvítím rostl obrovský žampión. Od té doby, co se před čtyřmi týdny na západě rozzářila obloha, jich všude v okolí vyrostla velká spousta. Čmelák se ještě chvíli upravoval a nakonec vzlétl. Vznesl se nad louku a pomalu se blížil k městu, které bylo již několik týdnu úplně tiché...

Prázdné ulice, převrácená auta, domy bez oken i kavárny bez lidí, to vše viděl, když se proplétal fragmenty ještě nedávno vzkvétající městské aglomerace. Posadil se na reklamní poutač, který zval k návštěvě rychloobslužné restaurace. V nabídce bylo dětské menu s hračkou, která vypadla skoro jako on. Nápis pestrým plakátem zval na Bee Movie. Čmelák popolezl blíž k příjemné žluté barvě ohraničující poutač, aby si mohl lépe prohlédnout obrázek. Když se vynadíval a chtěl odlétnout, zahlédl na zemi převrácený dětský kočárek. Medvídek pověšený na okraji madla se houpal v lehkém vánku. Slunce už vystoupalo vysoko nad obzor. Čmelák zamával křídly a vznesl se vysoko nad město. Teplý vzduch prohříval jeho studené tělo. Dnes bude krásný den, pomyslel si... A měl pravdu! Byl....

Autor: Jan Bucki | neděle 14.12.2008 22:14 | karma článku: 13,22 | přečteno: 924x

Další články autora

Jan Bucki

Přestaňme s přechylováním cizích příjmení

Jmenuji se Jan Bucki, narodil jsem se v Praze, hlavním městě tehdejšího Československa. Jak je patrné, naše rodinné příjemní není českého původu. Rodina, podle které se jmenujeme, však setrvává na území Čech už více než 3 generace. Moje maminka se jmenuje Daniela Buckiová. Od dětství jsem to vnímal jako fakt, stejně jako to, že moje příjmení je pro spoustu lidí zvláštní a mnohdy ho všelijak komolí. Tenhle fakt, že mojí mamince úřady přilepily po svatbě s mým tatínkem za jméno podivnou příponu, začal v mém dospívajícím mozku vrtat jako červ. Stalo se to takhle.

18.9.2014 v 6:55 | Karma: 35,65 | Přečteno: 4509x | Diskuse | Ostatní

Jan Bucki

Konec světa a Vánoce

Kdo by to čekal... Dnes mi na džíny ukáply slzy... Byly moje vlastní. Skoro nikdy jsem nebrečel. Dokonce ani na pohřbech. V dětství jsem plakával, jen když jsem dostal na zadek. Stalo se to jen několikrát a myslím, že pláč byl na místě. Čekalo se to ode mne.

21.12.2012 v 21:46 | Karma: 12,31 | Přečteno: 893x | Diskuse | Ostatní

Jan Bucki

Vločka

Z nebe padal sníh. Padal Tiše k zemi v bezvětří, laskavě a konejšivě... Padl na stromy, na široké a rovinaté lány, na domy, zkrátka na vše pod šedou zimní oblohou. Halil krajinu do bílé. Padl i na střechu velké budovy s okrovou fasádou, co sama o sobě vypadla jako velká sněhová vločka.

12.12.2012 v 14:03 | Karma: 6,87 | Přečteno: 661x | Diskuse | Ostatní

Jan Bucki

Library Lion

Jsem ve veřejné knihovně a prohlížím si dětskou obrázkovou knížku s názvem „Lev z knihovny“. Otáčím jednu stránku po druhé a prohlížím si obrázky. Později si čtu i jednotlivé statě, jež jsou vyvedeny velkými písmeny. Ta kniha je v mnoha ohledech poučná, neboť vysvětluje, že na světě existují pravidla, jež je nutné dodržovat a že když tato pravidla porušíme, je třeba přijmout odpovědnost, ačkoliv jsme ona pravidla porušili z důvodů, jež mohou morálně převyšovat princip, z jehož podstaty byla původně ustanovena. V duchu se sám sebe ptám, jako to, že jsou dětské knihy tak poučné a jak to, že si tak málo z moudrosti dětských knih pamatujeme v dospělosti.

7.10.2012 v 0:18 | Karma: 10,61 | Přečteno: 743x | Diskuse | Ostatní

Jan Bucki

Všechny ty zbytečné dny

Pro všechny, kteří touží stejně jako já usnout a probudit se, až bude po všem... Pro všechny, kteří ztratili někoho, kdo tu měl být napořád..

1.8.2012 v 13:21 | Karma: 15,21 | Přečteno: 1059x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec

18. dubna 2025  9:30,  aktualizováno  19.4 7:18

Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

Přijel Hitler, on jako jediný nehajloval. Nacisté vzpurnému dělníkovi zničili život

27. dubna 2025

Seriál Píše se červen roku 1936 a v přístavním Hamburku se za přítomnosti Adolfa Hitlera koná slavnostní...

Planetum: Ze stoleté instituce udělal moderní kulturně vzdělávací centrum

27. dubna 2025

Práce v hvězdárně či planetáriu je hodně specifická. Dělat ji a nemít ji zároveň jako koníčka tím...

Hokejový maniak vs. umírněný Trump. Kanada vyhlíží volby, jde o přežití země

27. dubna 2025

Premium Kanadu v pondělí čekají parlamentní volby. Ještě před pár týdny se čekalo, že téměř jistě dojde ke...

Zrada přišla z Východu. Český parašutista udával i vraždil jako agent gestapa

27. dubna 2025

Premium Snad se trochu potil a přece jen se mu zrychlil tep při vědomí toho, co se chystá udělat. Spíše...

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1345x
Jsem jeden z Vás a přesto trochu jiný. Jsem jiný jen tolik, kolik mi dovoluje prostředí, výchova a společenské konvence, které tlačí jak nové boty. A každý krok po hrbolaté cestě mimo hlavní tah bolí. Vždycky se nakonec na tu správnou vrátím, protože tak jiný zase nejsem. Ty úkroky stranou mě ale hrozně baví, takže kulhám a doufám, že budu mít pořád dost sil ty boty rozšlápnout a vydat se svou vlastní cestou.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.