Osobitá norská ubytovací zařízení

Norsko tak, jak ho neznáte: Za „babku“ nikdy nebude, ta drahota se nezapře, ty ceny vás leckde pošle do kolen, ovšem i tak snad alespoň někdy stojí za zvážení, zda se „neplácnout“ přes kapsu a sem tam si vyhodit z kopýtka.

Na webu www.mannshausen.no je pasován do role „nejjedinečnějšího zážitku pro dobrodružné, filozofy, rodiny,...“ Manshausen, ostrůvek v severonorském okrese Steigen, jenž zakoupil Børge Ousland, průkopník v cestovním ruchu, v Norsku známý za své polární výpravy. Původně chtěl chatu pro sebe někde v severním Norsku a nešlo mu o hromadné výpravy, ovšem posléze nechal postavit sedm chatiček a dvě „mořské věže“. Kromě architektury je unikátní umístění, výhledy skrze tzv. panoramatická okna (u „věží“ i skrze střechy) a křehké souznění s okolím za zvuků větru a vln. Kompaktní, minimalistické chaty navrhl architekt Snorre Stinessen a dosud byly odměněny 40 mezinárodními cenami. Směs designu, komfortu, přírody a unikátních zážitků je luxus vyhledáván stále více lidmi lačnícími po znovunalezení klidu a rovnováhy a nabití novou energií. Cílem je udělat chaty energeticky soběstačnými a také pro restauraci těžit více ze surovin z bezprostředního sousedství.

Velice blízko výše jmenovaného místa se nachází ostrůvek Naustholmen. Provozovatelka Randi Skaugová, první Norka na Everestu a v Norsku známá mj. z četných lyžařských výprav do Antarktidy, Grónska a na Špicberky a díky plavbě kajakem podél pobřeží severního Norska má podle www.naustholmen.com za cíl silné zážitky z přírody a abyste cítili její uklidňující sílu. Podobně jako koncept Manshausenu sází na autentičnost prostšího života, hodnoty a vize, osobní servis a chce být příjemným a skrze povídání místních historek inspirativní i zábavné místo. Bezkonkurenčně nejlepší „místností“ na ostrůvku je to ale stejně pod širákem.

Ostrov Myken s osmi stálými obyvateli (z nichž většina na ostrově zůstala poté, co tam uvízla kvůli špatnému počasí a místní je přijali pohostinností, které se prý nedalo odvděčit) a výrobnou pro 25 000 litrů whisky zve prostřednictvím webu www.sengogsuppe.no do ubytovacího zařízení s pokoji zařízenými starými karavany, v nichž můžete nocovat. V patře nad destilerií je restaurace, kde šéfkuchař vykouzlí večeři o sedmi chodech, které se prý těžko vyrovná leckterá restaurace v městech. Byť zůstal z pobytu na Mykenu kdekdo doživotně dojatý, na ostrově z nich zůstal málokdo.

Fordypningsrommet, volně přeloženo jako „soustředírna“, též zvaný Arktický úkryt, na souostroví Fleinvær hodinu lodí od města Bodø sestává z 12 chatiček různých funkcí, hlásí web www.thearctichideaway.com. Doporučuje se tu strávit aspoň dvě noci, neboť to chvíli potrvá, než se odpojíte, odpočinete si a začnete se zamýšlet. Díky absence hluku jsou vaše smysly resetovány a časté dojmy z přírody smysly zbystří, což vám zefektivní práci. Cílem hostitelů je mít místo 3650 obsazených lůžek ročně aspoň 50 „správných vztahů“ k hostům.

Chcete-li zažít polární záři, tak je klíčové být ve správné chvíli tam, kde se objeví. Karavan s kuchyní z www.arcticcampers.no má vyhřívanou kupoli z plexiskla bez sněhu a ledu, a tak můžete na záři jen vyčkávat, aniž byste museli zbytečně vycházet ven. Ležíte-li v posteli a máte místo stropu oblohu a na něm záři.

V pohoří Rondane najdeme podle webu www.arcticdomerondane.no dům, též zvaný suitou, jež se vymyká normálu. Jde o něco mezi iglú a stanem s velkými okny k přírodě.

V oceňovaném hotelu Juvet landskapshotell utopeném v lesích západonorského Valldalu se podle webu www.juvet.com bájná a přepychová příroda setkává s experimentální architekturou vzniklou co nejméně zásahy do přírody. „Provětrujte“ svou duši a vnímejte podle vlastních představ časoprostor.

Anebo co takhle pobývat v nejsevernější „noclehárně“ na světě, postavené starým lovcem? V Nordenskiold Lodge na souostroví Špicberky budete podle www.basecampexplorer.com pochopitelně hlídáni před útoky ledních medvědů. Stížnosti na výhled na ledovec Nordenskiöldbreen se nepřijímají a napijete se vody roztavené přímo z ledovce, odkud dostanete do drinků též kostky ledu.

V minulosti si čtenáři magazínu Condé Nast Traveler zvolili Hotel Thief v Oslu jedním z 150 nejlepších hotelů světa. Bylo to v r. 2016 a v případě Norska dokonce poprvé. Z mnoha zemí, vč. větších turistických destinací jako Španělska a Německa se na žebříčku umístil pouze jediný hotel. V r. 2020 si čtenáři magazínu vybrali Hotel Britannia v norském Trondheimu jako nejlepší v Norsku a 12. nejlepší v severní Evropě.

Najdete také hned několik hotelů zařízených v době norského národního obrození, jako např. ten mnohokrát oceňovaný v prostorách bývalého velkostatku zv. Sygard Grytting v údolí Gudbrandsdalen, kde je podle webu www.grytting.com 700 let touž rodinou nabízen nocleh. Každý pokoj je jinak zařízen a možná budete ubytován v jednom z těch, kde kdysi bydlel někdo z norské královské rodiny?

V Hotelu Union Øie, tam, kde končí čarokrásný Norangsfjord, kde štíty hor jsou tak rozeklané, že je prostě jen musíte překovat, kde fjord je tak tichý, že se do něj prostě musíte ponořit, tam můžete zažít pocit, jenž po generacích učaroval umělce, horaly a členy královských rodin, dočteme se na www.unionoye.no.

O pohodlí bez kompromisů se postará i 300 let starý, živý, intimní a autentický Hotel Utne u Hardangerfjordu. Pro zachování původní atmosféry nemá televizi žádný z pokojů, vybavených historickým nábytkem, prvky a ozdobami.

Bezmála 400 let starý (a tím pádem nejstarší) norský hotel stále v provozu je Walaker Hotell u Sognefjordenu. Má vlastní galerii a zahradu.

Podobně je Dalen Hotel v Telemarku časové okno do jiné doby.

Obliba chatiček v korunách stromů v posledních letech vedla až k tomu, že ty nejžhavější objekty jsou plně obsazeny rok i více dopředu, vypráví norský magazín D2. Chatička Woodnest nedaleko západonorské Oddy je atrakcí sama o sobě a k tomu výtečným výchozím bodem pro pěší tůru na Trolí jazyk, ledovec Folgefonnu, či okouzlující jezero Bondhusvatnet. Chatička Ramnereiret v západonorském Sogndalu je jako cesta zpět do doby vikinské, zatímco Trekronå v oblasti Jæren v jihozápadním Norsku je soubor futuristické architektury při některých z nejhezčích pláží Norska.

Anebo se můžete na některých z tradičních míst Laponců přespávat v gamme, popř. v lavvu. Na webu www.visomelskernordnorge.no se dočtete, že gamme je hliněná chýše. Má dřevěnou kostru pokrytou zeminou a/nebo drnem. Půdorys bývá kulatý s ohništěm uprostřed. Kouř se uvolňuje větracím otvorem ve střeše. Obvykle má pouze jednu místnost, ale existují i ​​větší varianty.

Lavvu, tradiční laponský stan, se používá již více než 2000 let. Má tvar kužele a původně sestával z dřevěných kůlů, jež byly upevněny nahoře, dále má plachtu ze sobích kůží sešitých k sobě - ​​a stejně jako zmíněné gamme disponuje ohništěm uprostřed, aby bylo možné udržovat teplo a připravovat jídlo. Lavvo je velmi podobné indiánskému týpí, ovšem nižší a tím lépe chráněné proti větru.

V norské stavební tradici je jen máloco, co je svébytnější než stavby zvané rorbu. Podle zmíněného webu byly vyvíjeny tak, aby si během zimního rybolovu zabydleli z jiných částí Norska připlouvajících rybářů. Původně šlo o jednopatrové domy s drnovou střechou a spoře vybaveným obývacím pokojem o rozloze cca 8 m² s kamny a vnější místnosti pro různé vybavení a úlovky. Zdrojem světla byly malé olejové lampy s olejem z tresčích jater. Nebylo neobvyklé, že se o rorbu dělily dvě posádky o celkovém počtu 12 mužů. Rorbu patřící společnosti Nusfjord Arctic Resort tvoří nejen podle britské televize BBC jeden z nejúžasnějších hotelů na světě.

Máte hlouběji do kapsy na to, abyste mohli vydávat na české a slovenské poměry povětšinou vysoké částky, jež se po vás požaduje za nocleh? Anebo jste příliš unavení, než abyste si postavili stan? Příp. jste právě připluli trajektem, či expresní lodí a zastihla vás tma? Proč to „nezapíchnout“ v jedné z četných čekáren otevřených na norské pevnině i ostrovech? V některých najdete i nábytek z 60. let a můžete se rozvalit na pohovce...