Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Oseto

- sice ještě zdaleka nemá žádný norský hospodář, ovšem o zemědělství můžeme psát i tak, čímž navazuji na předchozí článek.

Útlum zemědělství rozčiluje, ne-li až dohání k šílenství a k sousednímu hospodáři bývá kvůli vybydlování částí venkova daleko, proto si mnohdy nemají s kým o šlamastyce svého každodenního života bavit. Neštěstí zrovna nenapomáhá to, že v společnosti jako takové, vč. mezi politiky panuje o hospodářskému povolání a zemědělství široko daleko neznalost. Před více než deseti lety dokonce byla pro hospodáře zřízená tísňová linka, jak uvedl deník Tronder-Avisa.   

Někteří hospodáři se bezmála „ujíždějí“ k smrti na traktorech proto, že jejich statek zahrnuje polnosti a travnaté plochy, které jsou daleko od sebe. Podle článku zpravodajského serveru www.abcnyheter.no pracuje John Eikenas, západonorský hospodář, až 3500 hodin ročně (čili téměř jednou tolik co běžný norský pracující), z toho polovinu času tráví na traktorech mezi pozemky, aby rozptyloval hnůj, či obstarával senoseč. Pozemky předtím patřily dvanácti statkům a pro politiky a byrokraty má jedinou výzvu: „Než budete pokračovat se slučováním provozních jednotek, tak se podívejte na mapu, jakou máme zemi.“ 

Proč je to tak strašně těžké nejen tuto zemi milovat a obývat i ten venkov? Samotná láska pochopitelně nestačí, aby se lidé uživili, a jedním z následků chatrné finanční situace mnoha hospodářů je přibývající počet námezdních dělníků ze zemí střední a východní Evropy, jež nyní místo, aby na statku odlehčovali hospodářům jen během „shonu“ v sezóně stále více pracují celoročně a téměř nahradili Nory. Ovšem v posledních letech táhne a dokonce sílí „selská romantika:“ Rekordy trhá počet vyhledávání malostatků přes Internet (třeba na největším norském serveru www.finn.no na prodeje a nákupy) lidmi, jež nemají se zemědělstvím žádné zkušenosti. Mnozí, jež v městech žijí dlouho, se stýská po větším klidu a méně stresu, po tom, mít více prostoru, po tom, co je přirozené, po vřelejších vztazích se sousedy, po tom, aby si mohly jejich děti volně hrát bez dozoru a chtějí pěstovat vlastní zeleninu atd. Plány jsou ale těžko uskutečnitelné a představy a sny bývají mocnější než vůle je proměnit, jak uvedla norská televize TV2.

Bjorn Erik Oye, partner Prognosesentret, čili Centra předpovědí, se prostřednictvím deníku Aftenposten nechal slyšet, že toto ukazuje jak si Norové přejí něco jiného než to, co nakonec kupují, jinak by ceny malostatků prorážely jeden strop za druhým. Oddvar Nordli, bývalý norský premiér, prohlásil, že jestli budete hledat dost dlouho, tak najdete v duši každého Nora hospodáře. Podle Oyeho jsou Norové „nuceni“ žít v hustěji obývaných prostředích na stále menších plochách a stále výše.  

Jedna z překážek pro zájemce o koupi statku spočívá v tom, že kvůli prvorozenskému právu a povinnosti aktivně statek obhospodařovat probíhá nabírání nových provozovatelů statků především přebíráním statků příslušníky mladé generace téže rodiny. Ovšem nejsou-li stávající provozovatelé připravení/ochotní statek předat včas, když se to hodí těm mladším a ti mezitím zapustí kořeny jinde,tak se pak může vše zkomplikovat. K tomu tíží řadu statků břemena v podobě vysoké míry zadlužení hlavně kvůli požadavkům na udržitelnost provozu. Proto platí, že generace rodičů musí mít na to, aby to vzdali a ti mladší musí mít na to, aby převzali statek a zároveň spláceli dluh.  

Jak může být zvýšená soběstačnost úměrná stoupajícímu počtu obyvatel, jak se dušují autoři parlamentních zpráv o potravinářské politice tehdy, bude-li obhospodařovaného území dále ubývat? I rostoucí dovoz obilí na krmení a krmných koncentrátů, na němž norské zemědělství tolik stojí a padá, znamená soběstačnost klesající na historicky nejnižší úroveň, jak ukazují nová čísla Norského ústavu pro zemědělskohospodářský výzkum (Norsk institutt for landbruksokonomisk forskning). Podle Smabrukarlagetu, organizace norských drobných hospodářů, zabírá pěstování surovin na krmné koncentráty v dalších zemích 2,5 milionů dekarů.

Podle Oysteina Mortena, historika a autora knihy Norske odegarder - Historien om stedene vi forlot, čili Norské pusté (opuštěné) statky - Příběh míst, jež jsme opustili a zmíněného serveru www.abcnyheter.no má Norsko dnes stejně tolik neobývaných statků jako po černém moru v letech 1349-1350. Pro vaši ilustraci bylo jen za období mezi lety 1969 a 2009 zrušeno 75 až 94 % statků ve většině okresů na pobřeží západního Norska. V jiných částech Norska vývoj posledních desetiletí tak dramaticky neprobíhal, jelikož tam hromadné rušení provozních jednotek proběhl již dříve. Krajinný zeměpisec a fotograf Oskar Puschmann z Ústavu pro ekologické zemědělství tvrdil prostřednictvím několika norských masmédií, že v řadě okresů již nezbyla ani jedna kráva a hospodáři jsou na venkově v menšině. Paradoxně zemi „obývá“ stále více traktorů než zemědělců. Norský hospodář jich má v průměru pět velmi různého stáří na práci ve velice odlišných terénech.

Zarůstání je problém ve vztahu k lidem, aby se na dotyčných místech cítili dobře, jakožto i ve vztahu k biologické rozmanitosti, k tomu, jak se krajiny projevují a třeba cestovnímu ruchu, jenž kolikrát bil na poplach kvůli měnící se krajině. Kolikrát si noví nájemci půdy zvolí, že nechají ležet ladem více půdy, než sám majitel a zužitkují jen tu půdu, jež se snáze hospodařuje. A zbyl-li jediný hospodář v celé široké osadě mnohdy, není pak nikdo, aby to po něm převzal poté, co svou činnost vynechal a tím pádem je zrušena prakticky celá ta osada mnohdy najednou.

Puschmannovi schází jen to, aby se masmédia a veřejné diskuse zabývaly tím, co stojí za těmi velkými rozdíly mezi norskými velkostatky a malostatky. Abyste se jako hospodář uživil při všem tom megalomanství, kdy se musíte  kasat až do nebeských výšin, tak je diametrální rozdíl mezi jihovýchodem Norska, kde můžete mít na dosahu krátkých přesunů traktorem tisíce dekarů a většinou pobřeží, kde provoz přesahující 300 dekarů znamená pomalu „ujíždět“ se k smrti mezi malými poli. A kam se podělila debata o tom, kudy vede „práh“ bolestivosti, pokud jde o počet nezbytně nutných provozních jednotek na udržování výroby, profesionálního prostředí mezi hospodáři jakožto nositeli vědomosti a živého venkova? Prý nemá smysl hovořit o celostátním počtu statků, nýbrž je třeba se na to podívat z perspektivy krajiny a regionů ve vztahu k nuancím v rámci jednotlivých druhů krajin.

Autor: Yngvar Brenna | středa 28.2.2024 20:50 | karma článku: 6,15 | přečteno: 132x
  • Další články autora

Yngvar Brenna

Nerudné Norsko

Dřou se v práci od rána do večera, natahují na maximum, co se dá, až se to občas přetrhne. Dnes zamíříme za nerudnými zákazníky.

11.6.2024 v 10:53 | Karma: 13,15 | Přečteno: 487x | Společnost

Yngvar Brenna

Přečkání bouře

Nejen norská příznačná a všudypřítomná politizace všeho a všech bez ohledu na cokoli mění loga organizací, úřadů i firem a dokonce znaky okresů. Kvůli jakým dalším politickým tématům se ještě nechají využívat?

5.6.2024 v 21:15 | Karma: 7,20 | Přečteno: 91x | Společnost

Yngvar Brenna

Osobitá norská ubytovací zařízení

Norsko tak, jak ho neznáte: Za „babku“ nikdy nebude, ta drahota se nezapře, ty ceny vás leckde pošle do kolen, ovšem i tak snad alespoň někdy stojí za zvážení, zda se „neplácnout“ přes kapsu a sem tam si vyhodit z kopýtka.

31.5.2024 v 9:16 | Karma: 11,55 | Přečteno: 429x | Cestování

Yngvar Brenna

Norskem ještě jinak

„Disneylandizace“ nabírá na síle a třeba nemine ani vás. Přesto přece nemusíte být celou dobu v sevření strachu, že se dostanete do turistické pasti. Třeba je vaše nejvroucnější přání „odpanit“ nějaké to tajemné místo v přírodě?

24.5.2024 v 12:02 | Karma: 9,24 | Přečteno: 206x | Cestování

Yngvar Brenna

Nedoceňovaná norská nej-

Že by bylo Norsko přátelské k vašemu rozpočtu, to se obecně asi říct nedá, ale dokáže podle četných ohlasů z celého světa pobláznit i ty náročnější, vč. těch otrlejších cestovatelů a dobrodruhů.

19.5.2024 v 10:25 | Karma: 11,09 | Přečteno: 269x | Cestování
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Řidič jel v autě se třemi pneumatikami, diskem drhl o asfalt. Nemohl ani mluvit

13. června 2024  16:03

Nezvyklou jízdou na sebe upoutal pozornost šedesátiletý řidič, který se vydal po silnici první...

Jak se vám líbí? Na TN.cz nyní provází horoskopy AI moderátorka

13. června 2024

Zpravodajství Novy stále ověřuje možnosti zapojení umělé inteligence. V současné době se věnuje...

Martínkovi se dál daří. Pro případy vzácně nemocných má vzniknout expertní orgán

13. června 2024

Systém podpory pro děti s vzácnými onemocněními by mohl doznat změn. „Diskutujeme s pojišťovnami o...

Třicet tisíc za výcvik. Armáda láká středoškoláky na dobrovolná cvičení

13. června 2024  13:02,  aktualizováno  15:48

Armáda představila pilotní projekt dobrovolných vojenských cvičení pro středoškoláky. Za...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 24
  • Celková karma 14,70
  • Průměrná čtenost 407x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik