Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Norskem ještě jinak

„Disneylandizace“ nabírá na síle a třeba nemine ani vás. Přesto přece nemusíte být celou dobu v sevření strachu, že se dostanete do turistické pasti. Třeba je vaše nejvroucnější přání „odpanit“ nějaké to tajemné místo v přírodě?

„Norství“, jež je podáváno i prodáváno návštěvníkům Norska, se mnohdy převelice liší od skutečnosti. A to byste měli vidět, jaké je pak z toho mrzení, až se přijde právě na to, že se vysněné Norsko nemohlo více odchýlit od vžitých představ o odkazu jeho předků. Ostatně jako průvodce to běžně zažívám od turistů, s nimiž mám tu čest. Namísto domorodců uvidíte v ulicích i menších měst spíše „všehochuť“ jako jeden z milníků „vyspělosti“ civilizace, starousedlíků dokonce plíživě ubývá a stává se z nich (prozatím alespoň v hlavním městě) pomalu, ale jistě „ohrožený druh“. Kde jsou vikingové, kde je ta vikinská architektura, ptají se cestující zdaleka, třeba potomci Norů, jež emigrovali do Ameriky, z nichž prý mnozí o norské dědictví pečují starostlivěji a lépe, než samotní Norové ve své vlasti.

Dojmy turistů bývají pochopitelně všelijaké, ovšem co na ně odvětit? Pojedete-li po „muzejní železnici“ zv. Flåmsbaně, označované za jednu z nejpůvabnějších cest vlakem na světě a jednu z největších turistických atrakcí Norska, tak na vás zpoza skal před Kjosfossenem, jedním z mnoha vodopádů vykouká žena v roztřepaných šatech ztvárňující norskou bájnou bytost, tzv. huldru, čili dobrou lesní vílu. Vozíte se po jednom z nejstrmějších železničních úseků na světě se standardním rozchodem kolejí, užíváte si známých velkolepých spirálovitě vinoucích se tunelů, připadáte si v náručí přírody a najednou se za dunění do širokého okolí ozve burácející hudba z reproduktorů schovaných někde ve vodopádu. Návštěvníci za výbuchů smíchu jako diví mačkají na spoušť, zatímco to místní může donutit k odtržení se od davu nebo přinejmenším aby se cítili nakvašeně, jako kdyby byli o něco ošizeni, či mají z celého povyku zkrátka blbý pocit.

„Světově nejkrásnější plavbou po moři“ jednou z lodí Hurtigruten (což je vlastně název rejdařství a zároveň i linky spojující 34 přístavů ze západního Norska až po nejzazší severovýchod) plujete po předchozím oznámení přes reproduktory do Trollfjordenu (Fjordu trolů), a na palubě jste třeba i navzdory šera/mlžného oparu vzrušením zcela unesení mocným ramenem fjordu a okolními špičatými a rozeklanými horami. V tom do toho zcela nečekaně vstoupí další živel (světlo silných lodních světlometů) a horská stěna se promění ve řvavou a škaredou a Ve sluji Krále hor od norského skladatele Edvarda Griega lomozí fjordem tak hlasitě, že již není možné slyšet vlastní myšlenky (čili sebe samého, jak přemýšlíte). Po palubě se potulují zaměstnanci rejdařství v „trolích“ kostýmech škádlící s dětmi a bavící se, podává se „trolí“ polévka v „trolích“ miskách. Cestující se radují, někteří se culí, zato nejen místním může nejen naskakovat husí kůže z toho, jak je ta podívaná trapná, přebytečná, urážlivá, či jinak vadná a protivná.

Stal se snad z celého Norska jeden velký zábavní park, ptá se v listu Klassekampen Marta Tveitová a jinde i další Norové, jež to nevydrželi a dali průchod svým emocím. Je to již venku, že identita Norů je silně provázána s přírodou, je naše, patří tomu „norství“, ovšem současně generuje to „norství“, propůjčuje nám to naše „my“. Pakliže je to pravda, nás to nenechá beze změn, je-li toto „norství“ prodáváno tímto způsobem. Zbyde dost toho „norství“ těm, jež tuto zemi koneckonců obývají?

Umělý svět utopií dělá děti i z dospělých a prodává návštěvníkům ty „dobré pocity“ z podstaty konkrétních míst zpět. Komplexní kultury jsou degradovány na spotřební zboží v podobě banálnějších fantazijních míst. Ty „brandy“ je přece třeba šlechtit dočista. Proto pro to „pravé“, „typické“, „autentické“ Norsko, vč. nezfalšovaných norských specialit musí návštěvníci kolikrát někam stranou, pokoutně, anebo mít pomalu větší místní znalosti než nejeden místní.

Norsko v podání „disneylandizace“ údajně nastaví místním zrcadlo a někteří se stali závislými na pohledu Hollywoodu a turistů, aby spatřili sebe samé a to „norství“ již není vnímáno jako něco co je tak úplně naše. „Disneylandizované“ Norsko se prý stalo součástí obrázku Norů sebe samých, což ovlivňuje, co a kdo zapadá, či se naopak ocitne mimo tyto rámce.

I tak je toho stále více než dost, co zůstává skryté nezasvěceným a čeká na vás jakožto některé z prvních návštěvníků. Ve světě, kde se ani nenadějete, než leccos zmizí v nenávratnu, se přece jen sem tam něco odkryje. Tuze zajímavé, že? Proto by pár slov mohlo padnout třeba o „šmejdeníčku šmejdení“ v jedinečné několik kilometrů dlouhé soustavě jeskyň v horském masivu Veggfjellet v okrese Hamarøy v severním Norsku. Speleologové-potápěči z několika evropských zemí patřící sdružení Nordic Explorers se totiž jako dobrovolníci ve volném čase podíleli na prozkoumání a zmapování těchto jeskyň, jež se od dalších jinde po světě liší tím, že se vyznačují tak pestrými sestavami barev. Nejběžněji bývají různé odstíny žluté barvy, zato tyto díky čtyř druhům vápence skví více barevnými nuancemi. Díky množství vody protékající soustavou navíc neustále rostou její rozměry. Jak se nechala slyšet Chloé Marechalová, členka výpravy, Norsko je prý jako jedno velké hřiště, kde se nekladou meze tomu, do čeho se můžete pustit. Chcete do jeho tajemství proniknout také?

Jeden by si mohl myslet, že příroda je v celém Norsku snadno dostupná všem, ovšem opak je pravdou. Třeba u břehů Oslofjordu je veřejnosti dostupných pouze 40 %, a to navzdory tomu, že od roku 1965 platí obecný zákaz zastavování pobřeží. Podobně jsme na tom i jinde. Pojednává o tom zpráva Transportøkonomisk Institutt (Ústavu pro ekonomiku dopravy), zprostředkována norskou tiskovou kanceláří NTB. Okresy schvalovaly jednu výjimku za druhou a výsledkem je de facto privatizace řady dříve všem dostupných míst setkávání a provozování volnočasových aktivit.

S tím ale kontrastuje skutečnost, že pro některé místní je i nebe nízko: Pojďte také chtít více! Nějaká ta osudová posedlost zavedla do Norska i nejednoho cyklistu, kanoistu, potápěče, skokana z padáku či horolezce. Ovšem nemusíte nutně holdovat extrémním sportům. Nechte vás vést kola vašeho bicyklu a nalaďte se na vlastní rytmus. Tzv. Kystveien čili Pobřežní cesta z Mandalu přes Lindesnes, Listu, Hauge a Egersund do Hafrsfjordu je podle webu www.visitnorway.no součástí více než 6000 km dlouhé cyklostezky Nordsjøruta (táhnoucí se přes Shetlandské ostrovy, Orkneje, Skotsko, Anglii, Belgii, Nizozemí, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko). Jde o nejdelší značenou cyklostezku světa a se svou krásnou a rozmanitou krajinou je 250 km dlouhý norský úsek „třešničkou na dortu“.

Nebo se odeberte na kole do hor. Podle cyklistického nadšence Øyvinda Wolda a deníku Avisa Nordland by návštěvníci měli „prubnout“ Norsko i na kole a k tomu vhodný je zejména měsíc září, v Norsku měsíc ticha, poté, co dokázala „ohnivá“ žihadla otravného hmyzu potrápit nejen dovolenkáře. Za podmanivými místy je záhodno se vydat právě tehdy, než vypuknou podzimní prázdniny a bude „hlava na hlavě“ a také, než se výrazně ochladí a budete třeba „klepat kosu.“

Šťastné až na věky může být šlapání v šotolinách, po stezkách a dalších drobných komunikacích zapovězených autům. Některé oblasti jsou plné rozcestníků, zato další je postrádají zcela nebo značení je jen notné. Mezi nejkrásnější tipy na horskou cyklistickou túru vyjmenovává Wold tu z Mysuseteru do Rondvassbu. 21kilometrová etapa s celkem 480metrovým stoupáním vás přiblíží k vrcholům přes dva tisíce metrů vysokým v oblasti Rondane.

Alternativně můžete absolvovat středně náročnou 93kilometrovou tůru s 1160 výškových metrů stoupání z Hjerkinnu do Dombåsu údolím Grimsdalen s dlouhými placatými úseky přátelskými rodinám s dětmi. A souvislých 11 kilometrů to půjde jen z kopce.

Anebo vsaďte na rovněž středně náročnou 28kilometrovou túru z Skei do Gålå po tzv. Cestě Peera Gynta okolo salaší, jezer a dalších idylek. Stoupání činí zde dohromady 577 výškových metrů.

Autor: Yngvar Brenna | pátek 24.5.2024 12:02 | karma článku: 9,24 | přečteno: 207x
  • Další články autora

Yngvar Brenna

Minimalismus bydlení

Donedávna rostly ceny bytů a domů v Norsku nejvíce na světě, pak jej ale předběhly některé země, ale jen některé. Jsou „pidibyty“ řešením norské krize s bydlením? Ano, tvrdili někteří stavitelé. Jenže co takhle kvalita bydlení?

22.6.2024 v 12:13 | Karma: 11,19 | Přečteno: 281x | Společnost

Yngvar Brenna

Nerudné Norsko

Dřou se v práci od rána do večera, natahují na maximum, co se dá, až se to občas přetrhne. Dnes zamíříme za nerudnými zákazníky.

11.6.2024 v 10:53 | Karma: 13,76 | Přečteno: 521x | Společnost

Yngvar Brenna

Přečkání bouře

Nejen norská příznačná a všudypřítomná politizace všeho a všech bez ohledu na cokoli mění loga organizací, úřadů i firem a dokonce znaky okresů. Kvůli jakým dalším politickým tématům se ještě nechají využívat?

5.6.2024 v 21:15 | Karma: 7,22 | Přečteno: 95x | Společnost

Yngvar Brenna

Osobitá norská ubytovací zařízení

Norsko tak, jak ho neznáte: Za „babku“ nikdy nebude, ta drahota se nezapře, ty ceny vás leckde pošle do kolen, ovšem i tak snad alespoň někdy stojí za zvážení, zda se „neplácnout“ přes kapsu a sem tam si vyhodit z kopýtka.

31.5.2024 v 9:16 | Karma: 11,56 | Přečteno: 446x | Cestování

Yngvar Brenna

Nedoceňovaná norská nej-

Že by bylo Norsko přátelské k vašemu rozpočtu, to se obecně asi říct nedá, ale dokáže podle četných ohlasů z celého světa pobláznit i ty náročnější, vč. těch otrlejších cestovatelů a dobrodruhů.

19.5.2024 v 10:25 | Karma: 11,09 | Přečteno: 272x | Cestování
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Přijíždí nový slovenský prezident Pellegrini a začíná usmiřování špiček

26. června 2024  6:45

Nový slovenský prezident Petr Pellegrini přijíždí do Prahy na první zahraniční návštěvu v nové...

Ministři obrany USA a Ruska si zvedli telefon, poprvé od loňského března

25. června 2024  21:47,  aktualizováno  26.6 6:38

Americký ministr obrany Lloyd Austin po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem...

Česko má nejvíce malých varen pervitinu v Evropě, říká zpráva centrály

26. června 2024  6:35

Česko vede v počtu malých laboratoří na výrobu metamfetaminu v Evropě. Tento způsob produkce je...

Assange je volný. U amerického soudu přiznal vinu a míří do Austrálie

26. června 2024  2:15,  aktualizováno  6:08

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany...

Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA
Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA

Hledáte pro svá miminka spolehlivou ochranu a chcete, aby se cítila jako v bavlnce? Nyní máte jedinečnou příležitost zapojit se do testování nových...

  • Počet článků 25
  • Celková karma 14,69
  • Průměrná čtenost 405x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik