Křesťanský biblický narativ o narození Ježíška jsme zařadili mezi pohádky a každý si slavíme Vánoce po svém. Někdo v rodině, někdo v hospodě, někdo na horách, někdo přejídáním a opíjením.
Ale všichni máme Vánoce spojené s upřímnou láskou, opravdovou láskou, jsme nějak vlídnější na všechny, které potkáváme. To je to poselství Vánoc, kterému se všichni bez rozdílu otevíráme.
Křesťanskou vánoční biblickou zvěst známe všichni. Bůh tak miloval lidi, že se stal člověkem skrze Ježíše z Nazaretu a narodil se židovské dívce Marii v Betlémě, kam se s Josefem vypravili na sčítáni lidu.
Mnozí z nás si doma staví Betlem nebo se na něj chodí dívat do křesťanských chrámů. Uprostřed je čerstvě narozené dítě uložené v chlévě nebo v jeskyni, kde přenocovali, protože ve městě už na ně nezbylo místo k přespání. Každé malé dítě je bezbranné a vzbuzuje v nás potřebu pomoci. Každé malé dítě spontánně milujeme upřímnou, opravdovou láskou.
Ta pravda a láska jsou životem každé normální společnosti. Bůh je nezpochybnitelně Pravda a Láska. (1Jan4,8 Jan14,6 1Jan3,14) A člověk by měl být obrazem Božím. V pravdě a lásce bychom žili v Božím království.
Jsou mezi námi lidé, kteří se pravdivosti, opravdovosti a úctě k druhému člověku vysmívají. Lžou, oslabují sami sebe závistí a nenávistí, jsou mstiví a nepřátelští. Dělají tak peklo na zemi sobě i druhým lidem.
Vánoční svátky jsou časem zastavení se, svátky přátelství, lásky a upřímnosti. Naše srdíčko má blíž k druhému srdíčku. Dáváme si dárky jako symbol naší lásky k druhému.
A ta upřímná pravda a opravdová láska je to, co máme všichni společné. To nás sjednocuje bez ohledu na naši víru, národnost, nebo barvu pleti. I když je to původně poselství Ježíše z Nazaretu, pravda a láska se mohou stát spásou pro všechny národy a pro přežití člověka na planetě Zemi.
